Ukrajinské dopravní letadlo se zřítilo po startu z teheránského letiště a v troskách zahynuli všichni lidé na palubě. Podle íránských vyšetřovatelů se posádka před pádem snažila vrátit stroj na letiště. S odvoláním na informace tajných služeb ale ve čtvrtek kanadský premiér Justin Trudeau řekl, že Írán letadlo sestřelil. Letadlo měla podle něj zasáhnout íránská raketa. Trudeau ale zároveň dodal, že to mohlo být neúmyslné. 

"Letadlo, které zprvu směřovalo na západ, aby se dostalo ze vzdušného prostoru letiště, se otočilo doprava po zjištění problému a vracelo se na letiště, když se zřítilo," uvedla podle agentury AFP íránská organizace pro civilní letectví (CAO).

K íránským vyšetřovatelům se podle prezidenta Zelenského připojí 45 jejich ukrajinských kolegů, "nejlepší odborníci naší země s velkými zkušenostmi". Zelenskyj očekává, že budou zapojeni zejména do vyhodnocení záznamů z palubních zapisovačů, tzv. černých skříněk. O spolupráci hodlá ve čtvrtek ukrajinský prezident telefonicky hovořit se svým íránským protějškem. Vybídl rovněž mezinárodní společenství, aby se zapojilo do vyšetřování katastrofy ukrajinského boeingu.

Související

"Určitě zjistíme pravdu. Kvůli tomu bude zevrubné a nezávislé vyšetřování v souladu s mezinárodními normami," uvedl Zelenskyj v televizním vystoupení. Vyjádřil zároveň soustrast pozůstalým a opět varoval před manipulacemi, spekulacemi, výmysly, spikleneckými teoriemi a uspěchanými kategorickými soudy ohledně příčin havárie. "V takové situaci může být rychlost na škodu pravdě," řekl a upozornil, že před startem ukrajinského letadla i po něm na mezinárodním letišti v Teheránu přistávaly a vzlétaly stroje mezinárodních, a to i evropských společností. Lety přerušily jen Spojené státy.

Zelenskyj, který kvůli katastrofě přerušil návštěvu Ománu a vrátil se do vlasti, na noční poradě podle listu Ukrajinska pravda upozornil, že se zvažuje několik hypotéz ohledně zřícení letadla a kvůli identifikaci obětí jsou odebírány vzorky DNA.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí původně uvádělo, že při katastrofě zahynuli občané sedmi států: 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců (dva cestující a devět členů posádky), deset Švédů, čtyři Afghánci, tři Britové a tři Němci. Německé ministerstvo zahraničí ale popřelo, že by mezi oběťmi byli němečtí státní příslušníci. Podle agentury DPA byli ovšem na palubě tři lidé, kteří byli v Německu registrováni jako osoby žádající ochranu.

"Letadlo zmizelo z obrazovek radarů v okamžiku, kdy dosáhlo výšky 8000 stop (asi 2400 metrů). Pilot neodeslal rádiem žádnou zprávu o neobvyklých okolnostech," uvedla CAO ve své první zprávě o předběžném šetření, zveřejněné na webu této íránské organizace v noci na čtvrtek. Úřad dodal, že podle očitých svědků byl v letadle zpozorován požár, který se rozrůstal. Letadlo se v důsledku problému stočilo na západ a vracelo se na letiště, když se zřítilo.

Organizace vyslechla svědky, kteří se nacházeli jak na zemi, tak v letadle, které na začátku dramatu letělo nad ukrajinským boeingem, dodala AFP.

Na místě dopadu chtějí ukrajinští experti hledat případné úlomky ruské protiletadlové rakety Tor. Uvedl to ve čtvrtek tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Podle něj jde o jednu z hlavních verzí katastrofy, spolu se srážkou s bezpilotním letounem či jiným létajícím předmětem, poruchou motoru nebo teroristickým útokem.

Americký časopis Newsweek napsal, že letadlo zasáhla raketa Tor-M1 ruské výroby. Dva zdroje z Pentagonu se domnívají, že šlo o nešťastnou náhodu. Předpokládá se, že v době, kdy letadlo spadlo, tedy po íránském raketovém útoku na základny v Iráku, byl aktivován íránský protivzdušný systém.

"Posuzují se různé verze pádu letadla (u Teheránu). Mezi hlavní patří sestřelení letounu protiletadlovou raketou, včetně typu Tor. Informace o nalezení úlomků ruské rakety poblíž místa katastrofy se už objevily na internetu," uvedl Danilov, jehož citoval server Censor.net. Za další možnost označil srážku letadla s bezpilotním letounem, zničení a výbuch motoru kvůli technické závadě a explozi uvnitř letounu v důsledku teroristického činu.

"Naše komise v tuto chvíli domlouvá s íránskými úřady výjezd na místo katastrofy a hodlá hledat úlomky ruské protiletadlové rakety Tor podle údajů, které byly zveřejněny na internetu. Využijeme veškeré zkušenosti z vyšetřování útoku na boeing z letu MH17," dodal Danilov.

Raketu Tor (v kódu NATO Gauntlet) vyvinul Sovětský svaz v 80. letech minulého století a v současnosti existují i její modernizované verze. Rusko podle dostupných údajů vyvezlo do Íránu nejméně 29 bojových kompletů tohoto typu.

Írán přizval zástupce Spojených států a dalších zemí k vyšetřování středeční katastrofy ukrajinského letounu u Teheránu. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení íránské organizace pro civilní letectví (CAO).

Nehodu ukrajinského letadla mohl podle amerického prezidenta Donalda Trumpa způsobit něčí omyl. Trump ve čtvrtek v Bílém domě řekl, že má "pocit, že se letadlu, jež spadlo v Íránu, stalo něco hrozného. Někdo mohl udělat chybu. Další detaily ale neposkytl. Pentagon zároveň odmítl komentovat zprávy o možném sestřelení letadla raketou. 

Alí Ábedzádeh, který řídí íránskou organizaci pro civilní letectví, ale zprávy tohoto druhu označil za "nelogické povídačky". "Z vědeckého hlediska je nemožné, aby ukrajinské letadlo zasáhla raketa," citovala ho íránská agentura ISNA. "Když letadlo zasáhne raketa nebo střela, bude padat volným pádem. Jak by bylo možné, aby se pilot po zásahu letadla raketou nebo střelou snažil vrátit zpět na letiště?" řekl Ábedzádeh na dotaz CNN. Prohlásil, že letadlo po startu letělo pět minut a že se pilot po tu dobu snažil vrátit na letiště, ale nepodařilo se mu to.

Írán podle Ábedzádeha hned po katastrofě vyrozuměl Ukrajinu vzhledem k tomu, že šlo o ukrajinské letadlo, a Spojené státy, kde sídlí výrobce letadla, firma Boeing, jakož i Kanadu a Švédsko, jejichž občané při neštěstí také zahynuli.

Za lživé označil tvrzení, že Írán odmítá předat černé skříňky z havarovaného letadla jiným zemím, anebo že odmítá spolupracovat s USA a firmou Boeing. Bylo prý překrouceno jeho tvrzení, že z právního hlediska mohou být jediným pramenem vyšetřování íránští experti.

Podle íránského úřadu pro letectví ukrajinský stroj ve středu havaroval pravděpodobně kvůli technickým problémům. Agentura DPA ale upozornila, že není jasné, jak úřady dospěly k takovému závěru tak brzy. Agentura Reuters s odvoláním na odborníky západních tajných služeb ve středu napsala, že letoun postihla technická závada. Existují prý důkazy, že jeden z motorů letadla se přehřál.