Prezident Miloš Zeman na funkci veřejného ochránce práv navrhne bývalého zástupce ombudsmanky a někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka (81). Uvedl to v úterý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) po společném novoročním obědě se Zemanem a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Ten oznámil pouze to, že Zeman se rozhodl stáhnout nominaci poslankyně ANO Heleny Válkové na ombudsmanku.

Prezident loni dvakrát neúspěšně navrhoval, aby Křeček pokračoval ve funkci zástupce ombudsmanky. Sněmovna to ale neakceptovala.

Stanislav Křeček

• Narodil se 20. května 1938 v  Praze.

• Vystudoval geologickou průmyslovku a střední výtvarnou školu, následně absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

• Byl soudním čekatelem, začátkem 70. let ale musel z justice odejít a živil se jako horník, dělník, geolog nebo výtvarník; po roce 1989 se stal advokátem; byl poslancem České národní rady (únor až červen 1990) nebo členem zastupitelstva Prahy 2 (1994 až 2002, 2006 až 2010); ve Sněmovně zasedal v letech 1998 až 2013, byl členem ústavně právního výboru, působil i ve výboru petičním či mandátovém a imunitním; od dubna 2013 do loňského prosince byl zástupcem ombudsmanky

• Byl členem Československé strany socialistické (do roku 1990); člen Demokratické strany práce (1992 až 1993); člen ČSSD (1993 až 2013; v roce 2013 členství ve straně přerušil kvůli svému zvolení zástupcem ombudsmanky)

"Neříkal (Zeman), že bych to nesměl říct. Jeho (prezidentův) kandidát bude Stanislav Křeček, kterého teď navrhne na ombudsmana," řekl Kubera.

Křeček řekl Deníku N, že ho Zeman oslovil v pondělí večer. "Bylo to pro mě překvapení, ale nabídku jsem samozřejmě přijal, protože chápu situaci, do které se obsazení té funkce dostalo," uvedl. Podle něj je ombudsman zahlcen agendami a mají přibýt další. "To se pak ale z úřadu stává nepřehledný moloch, který nemůže fungovat. Ombudsman musí zůstat ochráncem obyčejných lidí před běžnými soudy v denním střetávání se s právem, a ne na sebe nabalovat další věci," dodal. Veřejný ochránce práv by se podle něj neměl třeba zabývat diskriminací. Tu by měly podle Křečka řešit soudy.

Válková se rozhodla nominaci odmítnout poté, co vyšlo najevo, že za minulého režimu spolupracovala na odborném článku s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským. "Prezident mi předal písemně, že bere zpět nominaci paní Válkové na post ombudsmanky," řekl Vondráček.

Kubera uvedl, že Válková možná přijde i o funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. "Můj odhad je, že tam stejně dlouho nevydrží," řekl. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí podle něho zatím nechtěl odstavení Válkové z funkce ombudsmanky i zmocněnkyně spojovat. Podle Vondráčka Válková vládní funkci neopustí. "Funkci vykonává dobře, není možná na stole její setrvání nebo nesetrvání," řekl novinářům.

Vláda v pondělí o setrvání Válkové na místě vládní zmocněnkyně pro lidská práva jednala, ale nehlasovala. Pro její odchod se vyslovili představitelé koaliční ČSSD. Válková rezignovat odmítla.

Zeman se s Válkovou v úterý znovu sešel. "Pan prezident jde smývat slzy paní Válkové, která teď je u něj," uvedl s odkazem na Zemanova slova Kubera.

Válková později po schůzce s prezidentem řekla, že ji prezident v této funkci podpořil, byť o jejím obsazení nerozhoduje. "Hlavně jsem (prezidentovi) vysvětlila okolnosti celého toho kvazipřípadu, proč jsem třeba řekla, že jsem neznala pana Urválka," uvedla Válková.

Podotkla dále, že ve druhé polovině 70. let, když nastupovala do výzkumného pracoviště, Urválka skutečně neznala. "Až později ale jsem se samozřejmě dozvěděla, o koho jde," řekla. Prezident podle Válkové vyjádřil nad záležitostí "kritický údiv". "Říkal, že jsem to měla v 60. letech více sledovat, ale věří mi a důležitá věc je pro mě, že mně prezident této republiky věří, že nelžu," zdůraznila Válková.

Následně se prezidenta ptala na názor ohledně svého setrvání ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. "Pan prezident vyjádřil svůj názor tak, že on to samozřejmě nerozhoduje, rozhoduje vláda a premiér, ale on si myslí, že předpoklady pro užitečnou práci v pozici zmocněnkyně vlády pro lidská práva naplňuji a že bych jí měla zůstat," uvedla Válková.

Senát na ombudsmana navrhl dva kandidáty, vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. "Senát trvá na svých kandidátech," prohlásil předseda horní komory. Osobně by ale úřad ombudsmana i zmocněnkyně pro lidská práva zrušil jako nadbytečné.

Do funkce zástupce veřejného ochránce práv byl Křeček nominován jak Senátem, tak bývalým prezidentem Václavem Klausem. V roce 2014 byl i kandidátem na ombudsmana, do funkce byla ale zvolena Anna Šabatová. Křeček tak pokračoval jako zástupce.

Křeček se se Šabatovou se opakovaně neshodl, opačný názor vyjádřil například v roce 2014 ve sledované kauze studentky, které škola nepovolila nosit hidžáb. Zatímco Šabatová dospěla k závěru, že škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství navenek, podle Křečka měla škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat.

Prezident Zeman loni dvakrát neúspěšně navrhoval, aby Křeček pokračoval ve funkci zástupce ombudsmanky. Sněmovna to ale neakceptovala. Jeho šestiletý mandát měl původně skončit v dubnu 2019, Křeček ve funkci nakonec zůstal až do zvolení nástupkyně, kterou se v prosinci stala Monika Šimůnková.

Křeček se dlouhodobě zajímá o právní postavení nájemníků, byl předsedou Sdružení nájemníků ČR (SON) a odborným mluvčím ČSSD pro resort bytové politiky. Dvakrát se neúspěšně ucházel o senátorské křeslo. Poprvé neuspěl v roce 1996, kdy v Praze 8 prohrál ve druhém kole s Alenou Palečkovou (ODS). V roce 2012 jej ve finále volby v Praze 2 porazil Libor Michálek (nestraník navržený Piráty).

V roce 1998 se ukázalo, že Křeček řadu let neoprávněně používal titul JUDr., později ale rigorózní zkoušku složil a titul doktora práv tak řádně získal (2005). Je dlouholetým příznivcem skautingu.