Americký prezident Donald Trump a čínský vicepremiér Liou Che ve středu podepsali první fázi obchodní dohody. Dohoda je zatím největším krokem k vyřešení 18 měsíců trvající obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa, která rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst.
Trump na podpis 86stránkového dokumentu pozval přes 200 hostů z podnikatelských, vládních a diplomatických kruhů. V nezvykle dlouhém projevu před podpisem dohody mnoho z nich osobně přivítal. Obchodní dohodu označil za historickou. Podle něj napravuje minulé křivdy a zajistí ekonomickou spravedlnost a bezpečnost pro americké pracující, zemědělce a rodiny. V projevu také poděkoval všem, kteří se jednání o dohodě účastnili, a slíbil, že brzy navštíví Čínu.
Dohoda však zatím neodstraňuje veškerá americká cla na čínský dovoz. Ta budou podle Trumpa odstraněna, jakmile obě země dokončí druhou část obchodní dohody. Jednání o druhé fázi mají podle Trumpa začít brzy. Trump rovněž dodal, že neočekává, že by byla ještě třetí fáze.
Dohoda zvyšuje nákupy amerického zboží a služeb Čínou. Peking i Washington označují dohodu za významný krok po měsících rozhovorů přerušovaných odvetnými cly a označují ji za novou éru americko-čínských vztahů.
Obchodní dohoda s Čínou je historická, napravuje minulé křivdy a zajistí ekonomickou spravedlnost a bezpečnost pro americké pracující, zemědělce a rodiny. Prohlásil to před podpisem dohody Trump.
Nejvýznamnější částí dohody je slib Číny koupit z USA další zboží a služby. Čína slíbila, že v příštích dvou letech koupí zemědělské produkty a další zboží a služby z USA za částku, která bude proti roku 2017 vyšší nejméně o 200 miliard USD (4,5 bilionu Kč). V roce 2017 koupila zboží za 186 miliard USD. Dohoda mimo jiné zahrnuje objednávky na zemědělské produkty za 50 miliard USD, služby za 40 až 50 miliard USD, průmyslové zboží za 75 miliard USD a energii za 50 miliard USD.
Dohoda však zatím neřeší množství strukturálních rozdílů, které vedly Trumpovu vládu k zahájení obchodní války. Patří k nim dlouhodobá praxe Pekingu podporovat státní podniky a zaplavovat zahraniční trhy levným zbožím, upozornila agentura Reuters.
Ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow ve středu v rozhovoru s Fox News řekl, že dohoda v letech 2020 a 2021 zvýší hrubý domácí produkt USA o 0,5 procentního bodu. Někteří analytici jsou však skeptičtí k tomu, že by dohoda znamenala novu trajektorii obchodu mezi USA a Čínou, a nevěří, že Čína dodrží slíbené cíle.
Slavnostní podpis dohody v Bílém domě poskytl Trumpovi podle agentur příležitost pochlubit se pokrokem u své nejvyšší ekonomické priority, a to ve stejné chvíli, kdy Sněmovna reprezentantů debatovala o předání ústavní žaloby na Trumpa Senátu.
Spojené státy a Čína spolu od roku 2018 vedou obchodní válku, ve které na sebe vzájemně uvalují cla. Zároveň se snaží dosáhnout dohody, která by jejich obchodní spory vyřešila. Jejich spor narušil proud zboží v hodnotě miliard dolarů, otřásl finančními trhy a hrozil zpomalením globálního ekonomického růstu.
V souvislostí s oznámením plánovaného podpisu se zvýšila cena ropy a přiblížila se tříměsíčnímu maximu, rostly také americké akcie. Dolar oslabil.
Během středy se ceny ropy vyšplhaly na nejvyšší úroveň od 17. září a americká lehká ropa West Texas Intermediate se krátce přehoupla přes hranici 60 dolarů za barel.
Ropa ale nereaguje pouze na postup v obchodních jednáních, která mají vyřešit zhruba 18 měsíců trvající americko-čínskou obchodní válku. Prospívá jí i jasné volební vítězství konzervativců premiéra Johnsona, které podle analytika Eugena Weinberga z finančního domu Commerzbank ukončí brexitový pat.
Přes růst akcií byly ve středu nízké zisky kvůli ztrátám některých firem po zveřejnění jejich výsledků hospodaření.
Index Dow Jones v závěru obchodování stoupl o 90,55 bodu, tedy 0,31 procenta, na 29 030,22 bodu. Širší index Standard & Poor’s 500 vzrostl o 6,14 bodu neboli 0,19 procenta na 3289,29 bodu. Index technologického trhu Nasdaq stoupl o 7,37 bodu čili 0,08 procenta na 9258,70 bodu.
Dohoda uvolňuje investorům cestu k tomu, aby se mohli zaměřit na nadcházející výsledkovou sezonu, včetně výhledů hospodaření firem po podepsání obchodní dohody, napsala agentura Reuters.
"Není pochyb, že z psychologického hlediska je to velká úleva pro trh," uvedl ekonom Sparten Capital Securities Peter Cardillo. "Jsou zde stále ředitelé, kteří pochybují, ale může to pomoci kapitálovým investicím a to byl největší chybějící článek ekonomiky v posledních několika letech."
Růst akciových trhů zbrzdily nepříznivé výsledky některých firem, v čele s Bank of America a maloobchodní společností Target. Ztráty akcií firmy Target způsobené slabými tržbami v předvánočním období stáhly dolů i další maloobchodní firmy.
Dolar po podpisu obchodní dohody mezi USA a Čínou oslabil. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, se snížil o 0,2 procenta na 97,22 bodu. Vůči euru dolar klesl o 0,2 procenta na 1,1152 USD a k jenu o 0,1 procenta na 109,89 JPY. Euro vůči jenu stouplo o 0,2 procenta na 122,55 JPY.
Výběr hlavních událostí v obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou:
2018
8. března – Prezident Donald Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz oceli a hliníku, výjimku přiznal Kanadě a Mexiku. Cla na dovoz oceli stanovil na 25 procent, na hliník na deset.
22. března – Trump podepsal dekret, kterým uvalil cla na zboží z Číny. Uvedl, že cla se mají týkat dovozu v hodnotě 60 miliard dolarů (tehdy asi 1,3 bilionu korun) ročně.
2. dubna – Čína v reakci na cla na dovoz oceli a hliníku s okamžitou platností zavedla 25procentní clo na 128 výrobků ze Spojených států.
6. července – USA začaly uplatňovat 25procentní clo na dovoz čínského zboží za 34 miliard dolarů (tehdy zhruba 760 miliard korun) ročně. Čína zareagovala protiopatřením ve stejném rozsahu a obvinila USA, že zahajují dosud největší obchodní válku. Čína se ve sporu obrátila k WTO.
23. srpna – Čína podala u WTO další stížnost na USA kvůli clům. Washington totiž začal uplatňovat další 25procentní cla na dovoz z Číny v objemu 16 miliard dolarů (358 miliard korun) ročně, Peking v odvetě zavedl cla ve srovnatelném rozsahu.
24. září – Spojené státy začaly uplatňovat desetiprocentní clo na dovoz čínského zboží v objemu 200 miliard dolarů (tehdy 4,5 bilionu korun) ročně. Čína v reakci zavedla celní poplatky ve výši pěti až deseti procent na dovoz z USA v objemu 60 miliard dolarů a pohrozila, že může opatření ještě rozšířit.
1. prosince – Spojené státy a Čína se ve vzájemném obchodním sporu domluvily na 90denním příměří.
2019
10. května – Obchodní válka mezi USA a Čínou se znovu vystupňovala. Washington zatížil dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard USD 25procentním clem místo dosavadních deseti. Peking se v reakci rozhodl, že od 1. června uvalí dodatečná cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje hodnoty 60 miliard dolarů.
1. srpna – Trump oznámil, že USA od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedmi bilionů korun). Obchodní rozhovory s Čínou podle něj budou pokračovat.
13. srpna – Americká vláda oznámila, že zatím nebude uplatňovat desetiprocentní clo na některé čínské zboží, jež mělo začít platit od 1. září, u některého zboží pak clo dokonce zruší. Cla odložila u mobilních telefonů a laptopů, zrušila je u zboží důležitého kvůli zdraví či národní bezpečnosti.
23. srpna – Čína oznámila nová cla pět a deset procent na 5078 produktů z USA. Byly mezi nimi zemědělské produkty, ropa, malá letadla nebo automobily. Hodnota zboží dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu korun). Některá cla vstoupila v platnost 1. září, zbývající měla platit od 15. prosince.
- Trump v reakci oznámil nové, pětiprocentní zvýšení cel na dovoz z Číny. Avizované desetiprocentní clo na čínské zboží v hodnotě 300 miliard dolarů, které bylo uvaleno od 1. září, se tak zvýšilo na 15 procent. Z 25 na 30 procent narostlo od 1. října clo zavedené na zboží za 250 miliard dolarů.
1. září – V USA vstoupila v platnost nová cla na dovoz čínského zboží v roční hodnotě 112 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).
2. září – Čína podala u WTO další stížnost na USA kvůli clům.
11. září – Čína se rozhodla osvobodit 16 druhů produktů od dodatečných cel uvalených na dovoz ze Spojených států.
20. září – USA oznámily, že dočasně osvobodí více než 400 produktů z Číny od celních poplatků stanovených na 25 procent.
11. října – Obě země dokončily první fázi dohody, která pokrývá nákup zemědělských produktů, měnovou problematiku a ochranu duševního vlastnictví. Washington pozastavil zvýšení cel na čínský dovoz, které mělo vstoupit v platnost 15. října.
6. prosince – Čína oznámila, že zruší cla na část sóji a vepřového dovážených z USA.
13. prosince – USA dospěly k dílčí obchodní dohodě s Čínou. Další cla, která měla platit od 15. prosince na čínské zboží za 160 miliard dolarů (3,7 bilionu korun), USA nezavedly.
2020
15. ledna – Prezident Trump a čínský vicepremiér Liou Che podepsali dohodu, která je prvním krokem k ukončení obchodní války mezi USA a Čínou.
