Asijská ekonomická velmoc to poslední dobou nemá jednoduché. Jedna morová rána skončí, druhá přijde. Zmírnění obchodních válek mezi USA a Čínou přineslo na konci loňského roku oživení, a to jak v čínském průmyslu, tak v exportně orientovaných sektorech. Na scéně se ale objevil koronavirus. Náš odhad růstu čínské ekonomiky pro první čtvrtletí jsme tak museli revidovat z původních 6,1 procenta na 4,5 procenta.

Koronavirem trpí především sektor služeb. Jeho role je v čínské ekonomice nyní mnohem významnější, než tomu bylo například v roce 2003, kdy svět zasáhla epidemie SARS. Výrazně strádá oblast cestovního ruchu. V důsledku pozastavení výroby v některých provinciích však trpí i průmyslová výroba. V naší prognóze předpokládáme, že problém s koronavirem bude nějakým způsobem ukotven na konci března či začátkem dubna. Čínská ekonomika by se tak podle naší prognózy mohla ve druhém čtvrtletí vrátit k růstu nad šest procent.

Ten si ale neudrží dlouho. Ve druhé polovině roku očekáváme nástup recese ve Spojených státech, který opět negativně dopadne na exportně orientovanou Čínu. Čínská centrální banka již přispěchala ekonomice na pomoc snížením úrokových sazeb. V těchto krocích bude podle nás muset ještě pokračovat. Na pomoc zřejmě přijde i vláda s uvolněnější fiskální politikou. Očekáváme, že na začátku března oznámí zvýšení cíle pro fiskální deficit na úroveň 3,5 procenta. To by mělo umožnit poskytnout jednorázové daňové slevy či sociální příspěvky nejvíce postiženým oblastem či sektorům.

I tak ale všechna tato opatření nebudou zřejmě dostačující na to, aby zabránila zpomalení čínského hospodářského růstu. Ten za celý letošní rok čekáme na úrovni 5,7 procenta. Vzhledem k nevyzpytatelnosti koronaviru se však rizika koncentrují na straně ještě slabšího růstu HDP.