Raketa Atlas V 411 vynesla z Mysu Canaveral do vesmíru sondu Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter. Sonda bude i s přístroji, na jejichž vývoji a výrobě se podíleli čeští experti a firmy, zblízka zkoumat Slunce. Raketa odstartovala podle plánu v pondělí v 5:03 středoevropského času, vyplývá z internetového přenosu amerického vesmírného úřadu NASA, který se na misi také podílí.

"Byl to dokonalý obraz. A najednou opravdu cítíte, že jste propojeni se zbytkem sluneční soustavy," pochvaloval si start podle agentury Reuters vědec ESA Daniel Müller, který se na misi rovněž podílel.

Zhruba po dvou letech se Solar Orbiter, vážící 1,8 tuny, dostane na dráhu, která se bude podobat dráze planety Merkur a ze které bude moci provádět měření. Než se na tuto dráhu dostane, bude se aparát pohybovat v rozličných vzdálenostech od Slunce, při kterých bude čelit extrémním teplotám od minus 170 do 520 stupňů Celsia.

Sonda je vybavena tepelným štítem, který ochrání přístroje a který je vyroben z uhlíkových vláken a titanu. V nejbližším přiblížení se Solar Orbiter dostane na vzdálenost 42 milionů kilometrů od Slunce, což je zhruba čtvrtina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.

Ze stanovené oběžné dráhy bude sonda zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Sonda má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.

Nové poznatky získané z měření Solar Orbiteru v budoucnosti umožní lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy i důležité pozemní infrastruktury před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.

Společný projekt ESA a NASA, který má prozkoumat zhruba 150 milionů kilometrů vzdálenou mateřskou hvězdu, stojí podle odhadů téměř 1,5 miliardy eur (přes 37,5 miliardy korun). Mise je řízena z Evropského střediska kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu.

"Zabývám se solární fyzikou mnoho let; nikdy jsem ani nepomyslel, že budu skutečně svědkem uskutečňování něčeho takového a skutečného startu. Je to úžasné," komentovala událost podle agentury Reuters Holly Gilbertová z NASA.

Na přípravě sondy se podílelo pět českých týmů, které pracovaly na čtyřech celkem z deseti přístrojů, jimiž je sonda vybavena. "Máme radost, že první krok vyšel, pro náš tým je to ale pořád jen první krok. Zásadní moment bude zítra (v úterý), až poprvé zapnou náš přístroj. Pokud bude fungovat, tak až v tom momentě si můžeme říct, že je to v pořádku. Zatím tu stále panuje nervozita," řekl Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Tamní devítičlenný tým spolupracoval na přístroji RPW k měření plazmových a rádiových vln a lokálních plazmových hustot ve slunečním větru. Konkrétně připravili podsystém TDS pro zaznamenávání elektromagnetického signálu a identifikaci zajímavých úseků, kdy přístroj zachytí například plazmové vlny či dopad částic meziplanetárního prachu. "Start je náročný. Dochází k otřesům, vibracím, leccos se může ulomit. Bylo by smutné, pokud by to nefungovalo," dodal vědec.

V Astronomickém ústavu AV pro přístroj RPW vznikl zdroj napájení, tamní vědci spolupracovali i na rentgenovém spektometru STIX pro pozorování slunečního povrchu a procesu slunečních erupcí. Astronom Petr Heinzel start, kterému kvůli nemoci nemohl přihlížet osobně, označil za "krásný". "Byl to úspěch, proběhlo to bez problémů," řekl. Těší se na první snímky z koronografu METIS, které by měly vzniknout už brzy. Právě klíčové optické součásti koronografu, zobrazovací zrcadla, pro pozorování sluneční koróny byla vyvinuta také v Česku - v laboratořích TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV.

Vědci z Astronomického ústavu se budou podílet i na analýze dat, které přístroj pořídí. Vědci z Katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a české firmy G.L. Electronics a Výzkumný letecký a zkušební ústav pak spoluvyvíjeli jeden z podsystémů analyzátoru slunečního větru SWA. Monika Svobodová G.L. Electronics řekla, že se firma podílela dohromady na čtyřech přístrojích pro Solar Orbiter. "Se zájmem" pak sledoval ranní událost Pavel Hedbávný z firmy Vakuum Praha. "Spolupracujeme s matfyzem. Zúčastnili jsme se části, která se týkala vakuové techniky," upřesnil Hedbávný. 

Na vývoji a výrobě komponent se z českých firem podílela například turnovská laboratoř Toptec, která dodala zobrazovací zrcadla ke koronografu. Mezi dalšími českými firmami s účastí na misi jsou společnost esc Aerospace, Vakuum Praha, Maxmechanik, Startech nebo Atos Convergence Creators.

České ministerstvo školství, které misi řadí k největším úspěchům české kosmonautiky, uvedlo, že Češi se účastnili celkem v pěti projektech přípravy čtyř z deseti přístrojů umístěných na sondě. Díky přímé účasti, kterou ministerstvo školství podpořilo 180 miliony korun, budou mít čeští badatelé snadnější přístup k získaným datům.

Podle českého ministerstva dopravy jde o doposud největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008.