Demokracie se v roce 2019 celosvětově zhoršila, uvádí každoroční zpráva o Indexu demokracie časopisu The Economist. Podle výsledků je na nejhorší úrovni od roku 2006, kdy časopis s měřením míry demokracie začal. K tomu, aby propad nebyl výraznější, pomohla větší aktivita občanské společnosti a obrovské protesty, které například Francii nebo Chile pomohly dostat se do skupiny nejdemokratičtějších států. V plně demokratických zemích žije 5,7 procenta světové populace. Česko z této kategorie států vypadlo v roce 2014, nyní je takzvanou demokracií s nedostatky. Více než třetina lidí momentálně žije ve státech, ve kterých panují autoritářské režimy.

Experti pracující pod zpravodajskou jednotkou The Economist Group, která vlastní i časopis The Economist, od roku 2006 měří míru demokracie ve 165 nezávislých státech a dvou územích. Vytvořili index demokracie, který zkoumá 60 ukazatelů spadajících do pěti různých kategorií: volební proces a pluralismus, fungování vlády, politická participace a občanské svobody. Jednotlivým státům nebo územím dává v každé kategorii body od nuly do deseti a podle skóre země seřadí od nejvíce demokratických po autoritářské.

V první desítce jsou všechny severské státy. Na prvním místě je Norsko, které získalo 9,87 bodu. Druhé je Švédsko a třetí Island, za nimi následují Nový Zéland a Finsko. Do skupiny plně demokratických států podle Economistu patří většina států západní Evropy, včetně Německa, Švýcarska, Velké Británie nebo Španělska, nově se mezi ně zařadily také Francie a Portugalsko. Mimoevropští zástupci nejdemokratičtější kategorie jsou například Kanada, Austrálie nebo africký Mauricius. Přestože Latinská Amerika je regionem, který se v demokratických praktikách poslední rok zhoršoval, Uruguay a Kostarika se dlouhodobě v žebříčku drží na nejvyšších příčkách a do plně demokratických zemí se v loňském roce zařadilo i Chile.

Poslední je naopak Severní Korea, která je s hodnocením 1,08 nejhorším autoritářským režimem. O trochu lépe jsou na tom Demokratická republika Kongo, Středoafrická republika a Sýrie.

Podle zprávy z loňského roku nyní přes 48 procent všech lidí světa žije v 76 zemích, které mají alespoň nějakou formu demokracie, ačkoliv někdy s velkými nedostatky. V těch, které mají opravdu kvalitní demokracii, žije zhruba každý dvacátý člověk, přesněji 5,7 procenta světové populace, což je o 1,2 procentního bodu více než v roce předchozím.

  Počet států Podíl světové populace
Úplná demokracie 22 5,7 %
Demokracie s nedostatky 54 42,7 %
Hybridní režimy 37 16 %
Autoritářské režimy 54 35,6 %

Pozitivní změnou oproti roku 2018 je to, že se kategorie plně demokratických států rozrostla o dva státy. Přibyly Francie, Chile a Portugalsko. Naopak Malta se posunula o kategorii níže mezi systémy, které The Economist nazývá demokraciemi s nedostatky.

Francie se do skupiny plně demokratických zemí vrátila po pěti letech a meziročně stoupla o devět příček z 29. na 20. místo. Pro Francii bylo důležité dění od ledna do března roku 2019, které nastalo po demonstracích žlutých vest. V zemi proběhla "celonárodní debata", v jejímž rámci se po celé zemi ve školách nebo třeba radnicích konalo asi 10 tisíc různých diskusí a setkání. Francouzi se v nich mohli vyjádřit k řešením různých témat, jako jsou například ekologie, daně nebo migrace. Během debat se úřadům podařilo shromáždit obrovské množství údajů, poznámek a požadavků Francouzů. Jen v on-line debatě se objevilo 1,5 milionu příspěvků.

V Portugalsku s tím, jak skončilo období úsporných opatření po světové finanční krizi, vzrostl nárůst důvěry v politické strany a vládu. Chile se do první skupiny zemí s plnou demokracií dostalo díky zlepšení v kategorii politické participace, kterou si jako jedinou výrazně zlepšilo. Zemi k pokroku pomohly rozsáhlé protivládní protesty.

Malta se naopak propadla do skupiny zemí s demokracií s nedostatky. Důvodem bylo především zjištění, že existuje spojitost mezi vraždou investigativní novinářky Daphne Caurany Galizie a vysoce postavenými politiky.

Česká demokracie s nedostatky

Mezi lety 2006 a 2012 bylo i Česko mezi prvními dvaceti státy žebříčku, některé roky si vedlo dokonce lépe než například Velká Británie, Spojené státy nebo Belgie. V roce 2013 se propadlo na 21. až 22. místo a o rok později úplně vypadlo z kategorie plně demokratických států. Země se totiž výrazně zhoršila v kategorii politické kultury, za což podle Economistu mohly korupční kauzy a krátké trvání vlád.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.