Produkce skleníkových plynů a oxidu uhličitého představuje vážné ohrožení globálního klimatu. K jejich významnému omezení by měla přispět elektrifikace dopravy, stavebnictví a průmyslových odvětví v Evropě. Podle nové zprávy zveřejněné výzkumnou organizací BloombergNEF (BNEF) by taková elektrifikace mohla vést ke snížení emisí skleníkových plynů o 60 procent v období mezi roky 2020 a 2050.

Studie, která byla vypracována společně se společnostmi Eaton a Statkraft a nese název Sector Coupling in Europe: Powering Decarbonization, načrtává možnou cestu elektrifikace s přihlédnutím k současnému stavu politické vůle v zemích jako Velká Británie nebo Německo.

Přímé a nepřímé změny

Elektrifikace se může odehrát s pomocí přímých a nepřímých změn. Přímé změny znamenají využití elektrických dopravních prostředků v co největším množství oblastí dopravního průmyslu nebo rozšíření elektrického vytápění v budovách a průmyslu například s využitím tepelných čerpadel. Nepřímé změny by znamenaly přesun k „zelenému vodíku“ – vyprodukovanému elektrolýzou s použitím obnovitelné elektrické energie – jakožto palivu pro vytápění budov a pro co nejvíce průmyslových procesů, které by jinak využívaly fosilní paliva.

„K tomu, aby se tyto změny odehrály, bude potřeba úsilí politiků,“ domnívá se Victoria Cuming, globální analytička v BNEF. „Vlády by měly zavést pobídky a pravidla pro snížení emisí z vyhřívání budov, podporovat projekty elektrifikace a odstranit překážky pro výrobu ekologického vodíku. Měly by také zvážit, jak do tohoto procesu zahrnout odběratele energie a veřejnost, kteří hrají klíčovou roli v umožnění elektrifikace v těchto sektorech.“

Více zdrojů elektřiny

Podle studie bude zapotřebí navýšení kapacity energetického systému o 75 procent, než kdyby k elektrifikaci nedošlo. Navýšení pokryjí nízkonákladové větrné a sluneční elektrárny. Celý systém bude také muset být flexibilnější, protože vytápění a doprava budou mít různé vzory spotřeby energie. Současně by ale eletrifikovaná odvětví mohla vytvářet nové možnosti této „flexibility“, protože budou schopná pozměňovat své spotřební vzorce. Bude ale zapotřebí, aby současně existovaly příslušné technologie a aby byla přijatá potřebná systémová opatření.

Pokud k tomu dojde, bude elektrická energie (přímo nebo nepřímo) představovat 60 procent veškeré potřebné energie ve zmíněných sektorech. V současné době je to pouze 10 procent. I tak by ale těchto 60 procent bylo daleko od kompletní dekarbonizace. Hlavním důvodem jsou některé aktivity spadající do těchto sektorů, jako letecká přeprava, doprava na velké vzdálenosti, lodní doprava a průmyslové aktivity, které potřebují vysoké teploty (výroba cementu nebo oceli) a také velké rozestupy mezi nahrazováním některých výrobních procesů nebo zařízení.

Přijdou i nové technologie

K dalšímu snížení emisí až k nulovým hodnotám bude zapotřebí, aby vlády nastavily ambiciózní pravidla pro urychlení elektrifikace a aby se na trh dostaly nové technologie jako zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCUS). Současně budou muset řešit otázku využití půdy a celkového přístupu k zemědělství.

Studie za předpokladu, že budou přijata uvedená opatření, předpokládá, že se emise vyprodukované v energetice, dopravě, stavebnictví a průmyslu sníží o 68 procent mezi roky 2020 a 2050. V případě dopravy, stavebnictví a průmyslu se předpokládá snížení o 60 procent.

Související