Turecko zahájilo na severozápadě Sýrie u svých hranic vojenskou ofenzivu proti vládním silám syrského prezidenta Bašára Asada. Ankara v neděli uvedla, že postup je reakcí na útoky, při nichž tento týden zemřely tři desítky tureckých vojáků. V reakci na útok a rostoucí počty lidí utíkajících před boji v Sýrii k turecké hranici Ankara od pátku přestala bránit uprchlíkům v odchodu ze svého území dál do Evropy. Tisíce běženců se proto už shromáždily u hranic Řecka a Bulharska. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyzval ministry zahraničí EU, aby se příští týden sešli na mimořádném zasedání.

Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že zahájilo operaci v syrské provincii Idlib u svých hranic v reakci na čtvrteční zabití svých tří desítek vojáků. Ankara také uvedla, že si nepřeje vojenskou konfrontaci s Ruskem.

Syrská armáda se za podpory Ruska snaží v Idlibu zajistit kontrolu Asadova režimu nad touto severozápadní provincií, již zčásti ovládají stále oponenti Damašku a islámské radikální skupiny. V únoru syrská armáda ve snaze zajistit klíčové dálnice znásobila ofenzivu a dostala se tak do blízkosti tureckých pozorovacích stanovišť, na jejichž zřízení se v minulosti Turecko, které podporuje některé z povstalců, dohodlo s Ruskem.

"Operace Jarní štít, který byla spuštěna po mrzkém útoku z 27. února v Idlibu, úspěšně pokračuje," konstatoval Akar. Ankara podle něj "nemá v úmyslu" vejít do střetu s Moskvou. Turecký ministr obrany podle agentury AP vyzval Moskvu, aby Asada přesvědčila, aby se stáhl na okraj Idlibu či na linii z příměří z roku 2018.

Těžké boje v syrském Idlibu z minulých dní vyvolaly mezi Moskvou a Ankarou mimořádné napětí. Ankara při čtvrtečním syrském útoku přišla o 33 vojáků. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. 

V Ankaře dnes policie zadržela šéfredaktora pobočky ruského státního média Sputnik a další tři spolupracovníky webu, který jeho kritikové považují za dezinformační.

Syrské síly v neděli sestřelily turecký bezpilotní letoun na severozápadě země u města Sarákib, které ve čtvrtek dobyli zpět povstalci. Oznámila to média blízká armádě. Damašek posléze oznámil uzavření vzdušného prostoru v oblasti. Syrská média také informovala, že turecké síly v neděli v Idlibu sestřelily dvě turecká letadla. Piloti se katapultovali a přežili.

Město Sarákib leží na dálnici z Damašku do Aleppa (Halab) a v minulých měsících ho střídavě držely jednotlivé strany konfliktu. V oblasti se stále intenzivně bojuje, uvádí syrská státní média i opoziční aktivisté.

Kvůli bojům v Idlibu své domovy opustil necelý milion lidí. V Turecku se paralelně vydaly k hranici s Evropskou unií tisíce dalších migrantů v reakci na čtvrteční konstatování vysoce postaveného tureckého činitele, že Ankara už jim nebude bránit v tom, aby hranice přešli. To v sobotu zopakoval i prezident Recep Tayyip Erdogan.

Řecko zastavilo téměř 10 tisíc migrantů

Řecko od soboty zamezilo tomu, aby hranici z Turecka překročilo téměř 10 000 migrantů. Na řecké ostrovy v Egejském moři - Lesbos, Chios a Samos - doplulo ráno přes pět set běženců, napsala agentura Reuters s odvoláním na představitele policie. Evropská pohraniční služba Frontex je v pohotovosti, napsala AFP.

Proudy uprchlíků se k hranici Turecka s Evropskou unií vydaly v reakci na čtvrteční konstatování vysoce postaveného tureckého činitele, že Ankara už jim nebude bránit v tom, aby hranice přešli. To v sobotu zopakoval i prezident Recep Tayyip Erdogan.

Podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ze sobotního večera k pozemním hranici Turecka a Řecka dorazilo kolem 13 000 utečenců. V sobotu u hranice přibylo nejméně 2000 dalších uprchlíků, napsala agentura AFP.

Od 6:00 (5:00 SEČ) v sobotu do stejné hodiny v sobotu ráno "bylo zabráněno 9972 nezákonným překročením hranice v oblasti Evros", uvedly řecké úřady v tiskové zprávě.

Na ostrov Lesbos doplulo ráno na sedmi člunech přes 300 migrantů, dalších zhruba 150 utečenců se dostalo na Samos. Podle policie se k řeckým ostrovům v Egejském moři za 24 hodin dostalo přes pět set uprchlíků.

Atény posilují 200 kilometrů dlouhou pozemní hranici s Tureckem. "Pevně bráníme hranici Řecka a Evropy," řekl v rozhovoru s televizí Skai ministr obrany Alkiviadis Stefanis. Turecko migranty k přechodu hranic podle Řecka ponouká. "Nejenže jim (v přechodu) nebrání, ale dokonce jim v tom pomáhá," konstatoval Stefanis.

V noci bylo zatčeno 73 lidí, kteří se pokusili hranici překonat nelegálně. V sobotu bylo ze stejného důvodu zadrženo 66 Afghánců, z nichž 17 bylo odsouzeno ke třem a půl roku vězení za nezákonný vstup do země. Naposledy byl takto nějaký běženec odsouzen v roce 2014.

Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu v sobotu na twitteru napsal, že do 10:00 místního času (9:00 SEČ) překročilo hranici z turecké provincie Edirne, která hraničí s Řeckem a Bulharskem, 76 358 migrantů. Ani Sofia, ani Atény ale nepotvrdily tak mohutný proud běženců.

Eurokomisař Margaritis Schinas odpovědný za podporu evropského způsobu života požaduje svolání krizového jednání ministrů vnitra unijních zemí k aktuální složité uprchlické situaci na turecko-řecké hranici. Schinas v neděli oznámil na twittteru, že k uspořádání schůzky vyzval Chorvatsko, které aktuálně unii předsedá.

"Včera v noci jsem kontaktoval chorvatské předsednictví EU a vicepremiéra Davora Božinoviče, abych požádal o mimořádnou schůzku ministrů vnitra," oznámil Schinas. Dodal, že o situaci jedná také s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta sdělila, že prioritou je, aby Řecko a sousední Bulharsko mělo plnou podporu unie.

Turecko nemůže čelit další vlně uprchlíků a otevírá jim hranice do Evropy, uvedl v sobotu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Řecká vláda bude své hranice stůj co stůj bránit, uvedl reagoval její mluvčí. Atény nápor na hranicích nedávají do souvislosti s vlnou uprchlíků, kterou vyvolaly boje severozápadní syrské provincii Idlib. Podle Bruselu Ankara oficiálně změnu v režimu na hranici oficiálně neoznámila. Své hranice posiluje i Bulharsko a Maďarsko.

Boje v Idlibu vyhnaly z domovů od prosince skoro milion lidí, z nichž část se nyní vydala v Turecku k řecké hranici. Nynější nápor na hranici Turecka a Řecka vyvolalo podle agentury AP čtvrteční konstatování vysoce postaveného tureckého činitele, že Ankara už nebude v jejich překonání bránit. Téměř ihned se k pozemní hranici s Řeckem a k západnímu pobřeží Turecka vydaly proudy běženců, napsala agentura Reuters.

"Dozvěděli jsme se, že hranice jsou otevřené, a tak jsme se sem vydali," řekl agentuře AP sedmnáctiletý Alí Nikad z Íránu. "Tady jsme ale zjistili, že jsou zavřené. Našli jsme díru v plotě a prošli jsme jí," dodal. Než se dostal se skupinou přátel do Řecka, strávil v Turecku dva měsíce. Chce se přidat ke strýci, který už je v Řecku.

Související

"Vláda udělá cokoli, aby hranice ubránila," uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas. "Nijak to nesouvisí s Idlibem," dodal. Živý přenos řecké televize Skai ukázal, že řecká policie po skupinkách běženců v sobotu ráno vypálila slzný plyn, zatímco migranti na ni z turecké strany házeli kamení. Média se mohla přiblížit pouze kilometr k hranici.

Turecko již poskytlo útočiště 3,5 milionu syrských uprchlíků a opakovaně hrozilo, že "otevře brány" do Evropy. Erdogan v sobotu ráno během projevu v Istanbulu uvedl, že hranice překročilo už 18 tisíc lidí. Tomuto údaji neodpovídá prohlášení řecké vlády ani popis situace agenturami.

Podle nejmenovaného řeckého policisty, na něhož odkazuje agentura Reuters, na hranici Řecka a Turecka dlouhé zhruba 200 kilometrů stoupá napětí. Skupinky migrantů se je snaží překonat, ale jsou soustavně odráženy.

V sobotu se podařilo hranici do Řecka podařilo překonat malým skupinám migrantů, napsala agentura AP. Většina z nich jsou muži z Afghánistánu, ale přešly i rodiny s malými dětmi. V noci se uchýlili do opuštěných budov a kaplí na řeckém venkově, ráno se vydali směrem na sever.

Evropa zažila v roce 2015 migrační vlnu, kdy do EU dorazilo přes milion běženců, z toho na 860 tisíc přes Řecko. Příliv utečenců touto trasou pomohla od roku 2016 výrazně omezit dohoda EU s Tureckem. Ankara zpřísnila hraniční kontroly výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Bezvízový styk zatím zaveden nebyl a ani vstupní jednání nepokročila. V posledním roce se ale počet příchozích migrantů do EU, konkrétně do Řecka z Turecka, opět zvýšil.

Na hranici míří stovky aut a autobusů

Do tureckého města Edirne u hranic s Řeckem a Bulharskem přijely v pátek stovky aut, taxíků, minibusů i autobusů plných běženců. Kdo tyto autobusy najal a zaplatil, je záhadou, není ale pochyb, že měl zelenou od místních úřadů, píše španělský deník El País.

"Udělali jsme to zdarma, syrští uprchlíci už nás stáli dost, tak teď jim pomáháme, aby odešli jinam," řekl reportérovi deníku El País člověk, který zařizoval cesty běženců na hranici a který si nepřál uvést své jméno.

"Udělali jsme to na žádost Syřana Mahdího, který nám v noci zavolal, když se dozvěděl, že se otevírá hranice. Řekl, že ho požádalo hodně Syřanů, kteří se chtějí dostat přes hranice," dodal anonymní organizátor. Jen ze čtvrti Fatih v Istanbulu vyjela desítka autobusů s logem Türsab, podle jednoho z řidičů patří firmě Celik Turizm.

Když zapadlo slunce, rozhořela se u hranic Turecka s Řeckem dvacítka ohňů. Některé přímo u přechodu Pazarkule/Kastanies. Asi stovka běženců tam uvázla, podpořeni Turky, aby šli dál, a odmítnuti Řeky. Ankara ve čtvrtek večer oznámila, že už nebude na základě dohody s EU z roku 2016 tak přísně střežit své hranice a bránit nelegální migraci do Řecka, Atény v reakci na to kontroly na hranicích zesílily, stejně jako to udělalo Bulharsko.

"Yunan? Yunan? (Řecko? Řecko?)," ptá se turecký policista skupiny běženců u hranic. "Jen běžte, běžte dál, přechod je volný," říká jim. Ale není, přejít se nedá. O několik metrů dál je drátěný plot, tři metry vysoký a zakončený ostnatým drátem, který tam postavilo Řecko v roce 2012, aby ochránilo hranici v místech, kde ji netvoří řekla Evros.

Ohně u hranice osvětlují siluety běženců, kteří se u nich snaží ohřát. Jsou to skoro všechno mladí muži - Syřané, Afghánci, též několik Íránců, ale jsou mezi nimi i rodiny s malými dětmi. Kolem nich prochází vojáci, ale nechají je tam, na rozdíl od předchozích týdnů, kdy je z oblasti označované za bezpečnostní pásmo vyháněli.

Uprchlíci čekají, až přijde noc. "Tenhle plot? To nic není, když půjdeme všichni najednou, nemůžou nás zastavit," říká mladý Afghánec, který do Turecka utekl před osmi lety, když mu bylo sotva 12 let. Přežíval tam na ulici v Istanbulu ze špatně placených příležitostných prací, dokud nedospěl. "V roce 2015 jsem nevěřil, že zavřou hranici, takže jsem tehdy propásl příležitost odejít do Evropy. Teď se nám to podaří," řekl odhodlaně. "Někdo říkal, že bychom třeba mohli nůžkami prostříhat díru v plotě," dodal s nadějí v hlase.

Během dne dorazily na hranici stovky běženců. Někteří se pokusili přejít přes řeku Evros. Turecké televize celý den vysílaly záběry z pozemní hranice i z pobřeží se čluny plnými migrantů, kteří za bílého dne odplouvali z Turecka směrem k řeckým ostrovům v Egejském moři.

Ale ty, kteří se pokusili dostat na řeckou stranu hranice, zastavili řečtí policisté slzným plynem i výstřely do vzduchu. Atény v pátek všechny přechody mezi Řeckem a Tureckem dočasně zcela uzavřely, a to i pro transport zboží i pro přechod evropských občanů.

"Neříkali, že otevírají hranice? Tak proč nemůžeme přejít? Proč říkají, že otevřou hranice, když to nedohodli s druhou stranou," stěžují si dva Íránci u hraničního plotu. Cítí se jako šachoví pěšci v politické hře mezi vládami. "Tohle přece není spravedlivé," posteskl si Íránec.

"Chceš vodu? Voda je všechno, co jsem si vzal s sebou, ostatní věci jsem nechal v Istanbulu," říká jeden z Íránců a přikládá dřevo do ohně. "Chtěl bych žít lepší život konečně v klidné zemi. Všude u nás v regionu je válka, v Sýrii, v Afghánistánu. A pro ostatní země je to jako hra, prodávají zbraně, dohadují se, jednou je to tak, pak zas jinak," postěžoval si Íránec.

"Ale tohle nebude trvat věčně," říká uprchlík. "Asi to nebude dnes ani zítra, ale tenhle kouř jednou skončí v očích lidí v Německu, Anglii a dalších evropských zemí," dodal s očima slzícíma od kouře z ohňů u turecko-řecké hranice.

Rusko a Turecko se domluvili na snížení napětí v syrském Idlibu

Agentura Reuters v sobotu s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí uvedla, že turecký prezident Erdogan při pátečním telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem řekl, aby Rusko Ankaře "šlo z cesty".

Podle Moskvy se ale obě země dohodly na snížení napětí, které panuje v severozápadní syrské provincii Idlib. 

Těžké boje v syrském Idlibu z minulých dní vyvolaly mimořádné napětí mezi Ruskem a Tureckem jako zeměmi, které jsou do tamních bojů zapojeny na opačných stranách. Idlib je poslední syrskou baštou džihádistů a rebelů, kteří se snaží od roku 2011 svrhnout syrského prezidenta Bašára Asada.

Ankara při čtvrtečním syrském útoku přišla o 33 vojáků. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Turecké ministerstvo obrany dnes informovalo, že syrské ostřelování si vyžádalo život dalšího tureckého vojáka a dva byli raněni, napsala agentura AP.

Za posledních 24 hodin připravily turecké pozemní a letecké útoky o život 48 syrských vojáků, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Syrská armáda a ruské letectvo podle organizace dnes pokračují v náletech na severosyrské město Sarákib, které ve čtvrtek dobyli zpět syrští povstalci.

"Zvážili jsme konkrétní kroky k dosažení trvalé stability v deeskalační zóně Idlib," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Obě strany potvrdily, že chtějí snížit napětí a dále "bojovat proti teroristům".

Erdogan v sobotu však uvedl, že při telefonátu s Putinem řekl, aby Moskva šla Ankaře "z cesty". "Co tam děláte? Chcete-li tam založit základnu, jen do toho, ale nechte nás se syrským režimem na pokoji," citoval Erdogan během projevu v Istanbulu, co řekl Putinovi. Dodal, že syrské síly za útok na turecké vojáky "zaplatí".

Turecko také tvrdí, že v noci na sobotu zničilo syrské "zařízení na chemické zbraně" na severozápadě Sýrie, 13 kilometrů jižně od Aleppa, a řadu dalších syrských cílů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný turecký zdroj.

Boje vyhnaly z domovů od prosince skoro milion lidí, z nichž část se nyní vydala v Turecku k řecké hranici.

Maďarsko posílí jižní hranici, řekl Orbán

Maďarsko posílí svou jižní hranici, oznámil premiér Viktor Orbán. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Orbán v pátek telefonoval se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, který mu řekl, že Ankara už nemůže dále zadržovat tok migrantů. Naposledy se dal do pohybu téměř milion lidí, které z domovů vyhnaly boje v severozápadní syrské provincii Idlib. Hranice v reakci na krok Turecka posiluje i Řecko a Bulharsko. Podle Bruselu Ankara změnu v režimu na hranici oficiálně neoznámila.

EU s Tureckem uzavřelo dohodu v roce 2016, na jejímž základě Turecko přestalo pouštět převážně syrské uprchlíky směrem do Evropy. Erdogan v sobtou při projevu Istanbulu konstatoval, že Turecko nemůže čelit další vlně uprchlíků a otevírá jim hranice do Evropy.

"Během dnešního (pátečního) telefonátu, který se týkal migrace a válečné situace v Sýrii, informoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan premiéra Orbána, že Turecku je pod ohromným tlakem a nemůže dále zadržovat tok migrantů," informoval v pátek tiskový odbor maďarské vlády.

Orbán vzápětí svolal bezpečnostní radu, která rozhodla, že "Maďarsko musí posílit ochranu svých hranic a věnovat přitom zvláštní pozornost na vývoj na balkánské migrační trase".