Egemen Bagis přišel nedávno do Prahy jako nový turecký velvyslanec s pověstí člověka blízkého prezidentu Recepu Erdoganovi, ale také jako bývalý ministr pro evropské záležitosti zapletený do korupčního skandálu. Má za úkol rozhýbat byznys mezi Českem a Tureckem a zároveň obhajuje tureckou politiku, která nyní působí vrásky evropským politikům. Turecká vláda přestala bránit uprchlíkům v cestě do Evropy, které tak hrozí nová migrační krize. V Sýrii zároveň hrozí otevřený konflikt mezi tureckými a ruskými vojáky, který se dnes snaží na schůzce v Moskvě zažehnat prezidenti obou zemí.

V rozhovoru pro HN Bagis vysvětluje, proč evropské peníze na zastavení uprchlíků Ankaře nestačí, jak komplikovaný je vztah Turecka s Ruskem nebo zda je možné doufat, že se z tureckého vězení brzo dostanou dva zadržovaní čeští občané.

Začněme aktuální situací na turecko-řecké hranici. Co chce Turecko od Evropské unie v situaci, kdy nebrání uprchlíkům překračovat hranici a napětí tam roste? 

Turecko zajistilo bezpečí a náklady, finanční i emocionální, spojené s ubytováním milionů uprchlíků v posledních šesti či sedmi letech. Varovali jsme naše kolegy v Evropě stokrát, že to je pro nás příliš velké břímě. Naneštěstí neviděli, co se blíží, a dostali jsme se do situace, kdy se s tím už nemůžeme vyrovnat. Minulý týden jsme v Sýrii ztratili 37 vojáků při snaze přinést mír a stabilitu do té části země. Po tomto incidentu přišlo k naší hranici téměř milion nových uprchlíků. Už to prostě nemůžeme zvládnout. Uprchlíci podle mezinárodního práva mají právo opustit zemi, chtějí opustit Turecko. Nemohou jít zpět, bojí se syrského diktátora, chtějí jít do Evropy. Nejsme schopni více hranice chránit.

Je nyní na evropských vůdcích, aby rozhodli, co dělat. Řešením není, aby tito uprchlíci šli do Evropy ani aby zůstali v Turecku. Řešení pro ně je jít zpět do jejich země, ale aby to mohli udělat, musíme jim zajistit bezpečnou zónu, kde tito lidé nebudou zabíjeni. Mezinárodní společenství musí přesvědčit ty, kteří rozhodují v Sýrii nebo o Sýrii – protože většina rozhodnutí o Sýrii se neodehrává v Sýrii, ale v hlavních městech jiných států –, že musí být určeno území, kam se tito lidé vrátí a začnou nový život. Musíme jim postavit domy, farmy, školy. Co může nyní Evropa udělat, je postavit tuto bezpečnou zónu v Sýrii pro tyto lidi. Ale nikdo v Evropě nerozumí traumatům. Jediné, o čem Evropané hovoří, je, že vám dáme tolik a tolik peněz.

Není to otázka peněz, je to humanitární otázka. Žádali jsme o podporu, utratili jsme dosud 40 miliard dolarů za posledních sedm let. Evropa nám slíbila šest miliard, nedali nám ani polovinu. Jen za poslední dva dny se rozhodli dát Řecku dodatečných 700 milionů eur navíc ke dvěma miliardám, které už Řecku dali. To je jen další příklad dvojitých standardů. Turecko bylo členem NATO šedesát let. Turecko chránilo sdílené hodnoty, ale bohužel se s ním nezachází férově.

Co by tedy mělo být podle vás rychlé, krátkodobé řešení, které by EU měla přijmout, a co by mělo být dlouhodobé?

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.