Nacházíme se jednou nohou v recesi. Přichází finanční krach. Ekonomická krize je nevyhnutelná. To je jen namátkový výběr prohlášení populárních ekonomů − českých i zahraničních − z mediálního prostoru. Citace pocházejí z let 2015, 2016 a 2017 a jak známo, ekonomika mezitím navzdory katastrofickým předpovědím spokojeně rostla.

Pokud by si člověk dal tu práci, našel by zřejmě nějakou predikci totálního kolapsu na každý měsíc poslední dekády. Záhy by si také všiml, že se jména autorů věšteb o armageddonu podezřele často opakují. Tito jezdci apokalypsy vidí recesi, či ještě lépe krizi, za každým keřem.

Ekonomická krize je přitom ze své podstaty nepředpověditelná − pokud bychom ji skutečně viděli přicházet, buďto by nastala okamžitě, protože by nikdo se zpanikařením nečekal až na její avizovaný začátek, nebo bychom ji odvrátili. Krizi spouští černé labutě − nepředvídatelné události s drtivými dopady − a poznáme ji, teprve když v ní jsme. A ačkoliv nikdo nemůže vědět, že se nějaká blíží, je kariéra profesionálního proroka zkázy pro některé lákavou volbou.

Krize z roku 2008 zvedla bouři kritiky směrem k ekonomům, jelikož ji nedokázali vycítit. To sice neuměli ani nikdy předtím, ale byla to krize mimořádně silná a díky pokroku informačních technologií na ni měl téměř každý nějaký vlastní expertní názor. Od té doby je tak pro mnohé ekonomy bezpečnější taktikou budoucnost raději vidět trochu černě, pro jistotu. Navíc jak známo, v médiích nejlépe prodává sex a drama. A jelikož sex od ekonomů veřejnost nežádá, zbývají jim výhrůžné titulky.

Černá labuť nakonec přiletěla z Číny, a ačkoliv z ní nemusí být ekonomická krize, citelnému zpomalení se zřejmě nevyhneme. Jezdci apokalypsy si spokojeně mnou ruce, po všech těch letech došlo na jejich slova. I rozbité hodiny dvakrát za den ukážou přesný čas.