Přes masivní snahu centrálních bank podpořit světovou ekonomiku pokračoval pád akciových trhů. Hlavní index S & P 500 na burze v New Yorku se propadl o více než 12 procent. Už po čtvrt hodině se tu muselo obchodování zastavit, což se stalo již potřetí za několik dnů. Zmíněný pád je nejhorší od roku 1987. Hodnota pěti set největších amerických veřejně obchodovaných firem během jediného dne odepsala dva biliony dolarů.

"Investoři se rozhlížejí kolem sebe, modlí se a doufají, že z Washingtonu přijde velký fiskální balíček. Ale jsou stále nervóznější, že k tomu nedojde," řekl David Joy, hlavní ekonomický stratég investiční společnosti Ameriprise Financial.

Dramatická byla i situace na evropských akciových trzích. Celoevropský index Stoxx 600 ztratil necelých pět procent a na nejnižší hodnotu za posledních téměř 11 let se po poklesu o 7,76 procenta dostal pražský index PX.

12 procent

byl v pondělí propad hlavního indexu americké burzy S & P 500. Největší americké firmy tak během jediného dne přišly na tržní hodnotě o dva biliony dolarů.

7,76 procenta

byl pokles indexu PX pražské burzy. S hodnotou 761,12 bodu byl nejníže od dubna 2009.

Svět míří do recese

Klíčovou roli nyní hrají centrální banky. Americký Fed v neděli už podruhé za poslední dva týdny snížil klíčovou úrokovou sazbu − tentokrát o jeden procentní bod do pásma nula až 0,25 procenta. Američtí centrální bankéři zároveň zahájili masivní nákupy cenných papírů, které mají trhům a bankám zajistit dostatek likvidity.

Společně s tím hlavní světové centrální banky oznámily společnou operaci, jejímž cílem je zajistit hladké fungování finančního systému. Kromě evropské ECB a amerického Fedu se zapojily také britská, japonská, kanadská a švýcarská centrální banka.

Obrovské programy na podporu ekonomiky oznámily v posledních dnech jednotlivé země. Je mezi nimi i Německo, které je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka a do něhož míří třetina tuzemského exportu. Německá vláda oznámila, že firmy a podnikatele podpoří mimo jiné neomezenými půjčkami od státní banky. Do ekonomiky tak může jít přes 500 miliard eur. "Toto je bazuka a použijeme ji v takovém rozsahu, jak jen bude potřeba," řekl v pátek v Berlíně ministr financí Olaf Scholz.

Trhy však ani dosud přijatá či oznámená razantní opatření neuklidnila, zejména když přicházejí nové zprávy o propouštění a omezování ekonomické aktivity v Evropě i USA. Podle expertů tak globální ekonomika míří do recese.

Tomu odpovídá i nejnovější odhad Evropské komise, podle kterého poklesne ekonomika Evropské unie zhruba o procento. Ještě před měsícem Brusel počítal s růstem 1,4 procenta.

Americký prezident Donald Trump pak včera připustil, že do recese kvůli koronaviru směřuje i ekonomika USA.

Nepřispívá k tomu ani další propad světových cen ropy, když se barel ropy typu Brent včera prodával pod hranicí 30 dolarů. Ropa zažívá nejhlubší propad za posledních třicet let. Přispívá k němu nejen snížená poptávka kvůli propadu v Číně a jinde, ale hlavně krach jednání OPEC, který vedl k cenové válce rozpoutané Saúdskou Arábií.

O pět procent klesla také cena zlata, které jinak bývá v neklidných dobách považováno za bezpečnou investici. Dolů v úterý zamířily i další drahé kovy, tedy stříbro, platina a palladium.

ČNB snížila sazby

Úrokové sazby s platností ode úterka snížila i Česká národní banka (ČNB). Na mimořádném zasedání jednomyslně snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Ještě v únoru přitom úrokové sazby zvýšila o čtvrt procentního bodu. Současný krok tedy není jen návratem na původní hodnoty.

Po odpoledním rozhodnutí centrální banky o snížení úrokových sazeb pak koruna oslabila nad hranici 27,1 Kč za euro. Bankovní rada zároveň naznačila, že je připravená úrokové sazby dále snížit. Další řádné zasedání ČNB proběhne příští čtvrtek.

Podnikům může snížení úrokových sazeb ČNB přinést levnější úvěry na jejich investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky. Od výše úrokových sazeb se nepřímo odvíjejí úroky vkladů u komerčních bank.

Podle guvernéra Jiřího Rusnoka je ČNB také připravená reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny. Banka by v takovém případě prodávala eura a nakupovala koruny, aby podpořila její kurz. Centrální bankéři k tomu mají k dispozici devizové rezervy zhruba 134 miliard eur (asi 3,4 bilionu korun).

"Domníváme se, že ČNB by vstoupila na trh v případě, kdyby koruna oslabila k hranici 27,5−28 korun za euro," uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.

Dalším opatřením ČNB je ponechání proticyklické kapitálové rezervy pro komerční banky na 1,75 procenta. Banky tak budou mít dostatek peněz na úvěry. ČNB zároveň domácním bankám doporučila odložit výplatu dividend.