Preventivní opatření vlády na zabránění šíření koronaviru dolehla už na více než čtyři pětiny firem. Největší část podniků očekává pokles tržeb o dvě až čtyři pětiny proti tomu, co by utržily bez dopadů koronaviru. Největší potíže mají živnostníci a menší firmy, vyplývá z bleskového šetření Hospodářské komory ČR.

Řada firem bude podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého nucena zpozdit platby dodavatelům. To bude mít negativní efekt na další firmy zapojené do dodavatelských řetězců a v konečném důsledku na všechny občany, dodal.

Největší komplikace členům komory způsobuje omezení odbytu, pro 60 procent z nich je tak hlavním problémem nižší či žádná poptávka. Týká se to především menších podniků a firem působících v cestovním ruchu.

S odstupem jako druhá nejintenzivněji vnímaná překážka je strach zaměstnanců (28 procent) těsně následovaná nedostatkem respirátorů, roušek a sanitárních pomůcek (24 procent). Samotná karanténa vlastních zaměstnanců je překážkou spíše pro velké firmy, jež mají častěji zaměstnance ze zahraničí a mají také častější kontakt s cizinou.

Nedostatek respirátorů, roušek a sanitárních pomůcek jako problém uvedla polovina respondentů. Především se to týká firem ve zpracovatelském průmyslu a v maloobchodě. Jen pro třetinu členských firem není jejich nedostatek problém, naopak dvěma pětinám členů tento stav znemožňuje běžný výkon práce a přímo je ohrožuje. To se týká především firem ve stavebnictví a souvisejících oborech.

V otevřené odpovědi si řada firem stěžovala, že absence respirátorů či roušek působí negativně i na zákazníky a další odběratele a snižuje ochotu třetích osob ke spolupráci.

Celkem 82 procent členských firem pociťuje problémy s tuzemským podnikáním. Největší část členů odpověděla, že očekává pokles tržeb o 20 až 40 procent proti tomu, co by utržili bez dopadů koronaviru. Celkem 46 procent firem očekává, že jejich tržby klesnou o více než 40 procent, mezi mikro firmami tak vysoký propad čeká 56 procent respondentů.

Polovina firem se bude snažit platit dodavatelům včas. Problém se zpožďováním plateb se netýká 11 procent respondentů. Na druhou stranu 18 procent jich uvedlo, že budou nuceni zpozdit platby všem dodavatelům, šlo především o firmy provozující restaurační služby. To bude mít negativní efekt na řadu dodavatelů.

Zaměstnavatelé žádají okamžitou pomoc státu

Živnostníci a zaměstnavatelé postiženi preventivními kroky vlády proti šíření koronaviru naléhavě žádají okamžitou pomoc státu. Podle odhadů Hospodářské komory stát musí k záchraně ekonomiky před kolapsem v následujících třech měsících vedle programů Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) připravit přibližně 40 miliard korun. V úterní tiskové zprávě to uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Peníze by podle něj měly jít v první řadě na úhradu mezd a režijní výdaje. Obchody a služby, které nejsou uzavřené, žádají o co nejrychlejší dodávky roušek a dezinfekcí. Mnohé provozy paralyzuje strach pracovníků, dodal Dlouhý.

"Na tuzemské podniky a hospodářství může aktuální situace dolehnout více než krize z roku 2009. Stát musí okamžitě zajistit pomoc podnikatelům a jejich zaměstnancům. Je nezbytné teď udržet v chodu aspoň ty obchody a služby, které jsou povolené. Jejich zaměstnanci proto potřebují hlavně vybavit ochrannými pomůckami," uvedl Dlouhý.

Situace se podle něj začíná dramatizovat i v obchodech s potravinami a drogistickým zbožím. Hlavně na vesnicích hrozí uzavření prodejen a přerušení zásobování obyvatel, protože zaměstnanci nechtějí bez ochranných pomůcek pracovat.

Podle komory bude muset vláda přesunout co nejvíce peněz na mzdy, odvody a režijní výdaje. Peníze v objemu 40 miliard korun musí podle Dlouhého přijít do deseti dní. V existenčních problémech se navíc ocitli živnostníci. Kvůli tomu, že jim byla živnost zakázána, ze dne na den nemají na nájmy ani na živobytí pro své rodiny, podotkl Dlouhý.

Hlavně živnostníci a firmy s malým počtem zaměstnanců žádají konkrétní pomoc. Chtějí, aby jim stát odložil povinné platby, úroky i pokuty z prodlení plateb. Naopak velké firmy teď potřebují kompenzace za výplaty náhrad zaměstnancům, dodal Dlouhý.

Dlouhý v prohlášení pro tisk také uvedl, že nechce kritizovat vládu, která je v těžké situaci. "Ale musím konstatovat, že jsem značně nervózní," uvedl. Ekonomika musí být hned po epidemiologické situaci jasnou prioritou, míní. Stát se podle něj ke konkrétním opatřením dobírá pomalu. "Registrujeme ochotu státu přihlásit se s pomocí, ale nemůžeme být svědky kompetenčních sporů, přehazování materiálů," uvedl.

Ocenil například odklad termínu pro podání daňového přiznání. "Pomoc musí přijít rychle, efektivně a bez velkého váhání. Potřebujeme kurzarbeit, vědět, kdo a jak bude hradit ošetřovné, aktivovat činnost sněmovny," uvedl. Pokud by poslanci jednali ve stavu legislativní nouze, musí to podle něj být rychlé. "Pokud by se i v takovém případě jednalo o změně zákona čtyři až pět týdnů, je to špatně," řekl Dlouhý.

Aktivace tzv. kurzarbeitu, tedy situace, kdy se zaměstnancům zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát, pomůže všem zaměstnavatelům bez ohledu na jejich velikost. Bezúročné či laciné půjčky zase nejvíce potřebují firmy v cestovním ruchu. Pro živnostníky ale nejsou půjčky od státu řešením jejich existenčních problémů, upozornil Dlouhý.

Vyzval současně města a obce, aby následovaly kroky pražského magistrátu v pomoci firmám. Po jednáních s Hospodářskou komorou Praha nebude jako pronajímatel obchodních a kancelářských budov přistupovat k restrikcím či penále a umožní nájemcům přinejmenším pozdější platby.

Dlouhý žádá města a obce, aby firmám umožnily snížení nebo odklad úhrady nájemného, popřípadě aby alespoň nezaplacený nájem nebyl důvodem k vypovězení smlouvy. Ve vyjednáváních firem s městy jsou připraveny pomoct krajské a regionální hospodářské komory po celé zemi, uzavřel Dlouhý.