Lidé, kteří mohou v zemích Evropské unie stále jít do své oblíbené hospody, jsou statistickou výjimkou. Ve velké většině států jsou hospody a restaurace stejně jako školy či drtivá většina obchodů kvůli šíření koronaviru zavřené. Vlády tam také zrušily všechny veřejné akce, jako jsou například koncerty či výstavy. Najdou se ale země, které k epidemii zvolily jiný přístup. Tou největší z nich je Velká Británie. 

Převážná většina vědců se shoduje, že v zájmu zastavení šíření nákazy je potřeba co nejvíce omezit jakýkoliv kontakt mezi lidmi. Poukazují na zkušenosti z Číny nebo Jižní Koreje, kde tato opatření přinesla razantní pokles nových případů. Česko, Itálie, Francie či Belgie tak svým občanům zakázaly vycházet na ulici kromě několika nezbytně nutných výjimek. Německo nebo Dánsko sice omezení volného pohybu výslovně nenařídily, ale provedly zmíněná uzavření škol, restaurací či veřejných akcí.

"Jediné, na čem záleží, je zůstat doma a epidemii potlačit. Protože virus sám nemá nohy, aby se mohl šířit," zdůvodnil tato omezení pro italský deník Il Corriere della Sera profesor Roberto Burioni z milánské univerzity Vita-Salute San Raffaele.

Švédsko či Velká Británie se ale rozhodly s koronavirem bojovat jinak. "Když zakážete mezilidské kontakty příliš brzy, k potlačení epidemie to nijak nepřispěje a přitom musíte čelit všem negativům, která jsou s tím spojená," prohlásil profesor Chris Whitty, hlavní poradce britské vlády pro zdravotnictví. Strategie vlády tak výslovně počítá s tím, že se koronavirem drtivá většina občanů nakazí. "Očekáváme, že virem se během příštích 12 měsíců nakazí až 80 procent populace," stojí v tajné vládní zprávě, kterou zveřejnil deník Guardian.

Británie tak nejdřív odmítla zavřít školy či zakázat veřejné akce. Jenže v posledních dnech vláda svůj přístup začíná zásadně měnit. Premiér Boris Johnson se rozhodl školy uzavřít počínaje pátečním ránem, přestože ještě nedávno tvrdil, že k tomu není žádný důvod. Občanům také doporučil vycházet jen v nejnutnějších případech. Stále se ale jedná o pouhé doporučení. Obchody či bary v zemi dál zůstávají otevřené.

V britských médiích se ale šíří zprávy, že vláda svůj přístup opět přitvrdí, a to možná už v pátek. Zdaleka nejvíc lidí nakažených koronavirem je v Londýně a premiér se tak prý v hlavním městě chystá zavřít obchody, bary nebo veřejná místa. Johnsonův mluvčí to nepopřel, ale zároveň prohlásil, že vláda v žádném případě nepřikročí k omezení vycházení po vzoru Itálie nebo Česka.

Johnson v minulých dnech sám připustil, že koronavirus se v Británii šíří mnohem rychleji, než jeho vláda předpokládala. "Pokud nepodnikneme drastické kroky, počet případů by se mohl každých pět až šest dní zdvojnásobit," prohlásil. Podle čtvrtečních údajů bylo nakažených nejméně 2600, odborníci ale předpokládají, že skutečné číslo může být až dvacetinásobně vyšší.

Premiér tak musel svůj původní přístup k epidemii razantně změnit. Cílem vlády původně nebylo zastavit šíření onemocnění, ale pouze před ním uchránit nejzranitelnější osoby, tedy starší lidi. Tyto občany vyzvala k uzavření se do izolace, stejně jako všechny Brity, kteří pociťovali příznaky chřipky. Usilovala tím o zpomalení šíření nákazy – nechtěla, aby bylo britské zdravotnictví v krátkém čase vystaveno náporu mnoha tisíc akutních případů onemocnění. Chtěla tuto křivku rozložit v delším časovém úseku.

Kabinet se tak spolehl na radu vládních expertů na vědu a zdravotnictví, podle nichž by mohla být snaha koronavirus zcela vymýtit kontraproduktivní. Nemoc by se totiž mohla příští rok vrátit znovu. Proto je, podle těchto expertů, lepší, aby se onemocněním nakazila velká část Britů už teď, čímž by vůči němu získali imunitu.

Počet onemocněných je ale už teď mnohem vyšší, než vláda očekávala. Zdá se tedy, že se jí cíl oddálit nápor nemocných na zdravotnický systém nedaří splnit, a proto zavádí omezení, o kterých ještě nedávno prohlašovala, že nemají smysl. Vládní agentura Public Health England, která má jako součást ministerstva zdravotnictví na starosti práci na opatřeních v zájmu zlepšování zdravotního stavu občanů, odhadla, že téměř osm milionů Britů bude muset kvůli nákaze ležet v nemocnici. Zdravotnický systém tak může mít velké problémy tento nápor zvládnout.

Většina britských vědců odhaduje, že koronaviru podlehne zhruba jedno procento nakažených. V britském případě by to znamenalo smrt 531 tisíc lidí. Pokud by byla úmrtnost 0,6 procenta, jak tvrdí hlavní vládní poradce pro zdravotnictví Chris Whitty, zemřelo by 318 tisíc Britů.

To znamená, že na britské zdravotnictví se řítí nápor mnoha tisíců lidí, kteří budou potřebovat pomoc a hospitalizaci. Odborníci podle uniklých zpráv varují, že to systém nemůže zvládnout a během příštího roku zemřou stovky tisíc lidí.