Epidemie nového koronaviru straší Venezuelu. Tamní autoritářský prezident Nicolás Maduro tento týden uzavřel celou zemi do karantény. Doufá, že se mu tak podaří zastavit šíření nemoci, která může být pro mnoho obyvatel této kdysi bohaté latinskoamerické země osudná.

"Čelíme vážné epidemii. Pokud ji nezastavíme včas, může nás srazit na kolena," prohlásil prezident v televizním projevu. Podle něj je karanténa "nutná" a "nevyhnutelná".

Tvrdí, že v případě nouze Venezuela dostane léky ze spřátelené Kuby a ochranné pomůcky a testy z Číny.

Tamní režim uvádí, že v zemi je 36 případů koronaviru, všichni údajně přicestovali ze zahraničí. Skutečné číslo ale může být vyšší.

Ne všichni lidé si ale karanténu mohou dovolit. Dvaatřicetiletý José Luis Nieves probírá odpadky a hledá materiál k recyklaci. Díky tomu si každý měsíc vydělá v přepočtu dva dolary, popsala agentura Reuters. "Pokud nebudeme pracovat, nebudeme jíst. Moje děti umřou hlady," dodal.

Experti poukazují na to, že zůstat doma v karanténě není příliš šťastné řešení – voda teče jen někdy. Lidé si tak nemají jak mýt ruce nebo třeba splachovat záchod.

Zdravotnictví v rozkladu

Léta znárodňování i špatného řízení se podepsaly na venezuelském průmyslu a zemědělství. Zemi dlouhodobě chybí základní potraviny, jako je třeba mouka nebo olej. Jedním ze symbolů prohlubující se ekonomické a humanitární krize se staly dlouhé fronty lidí, kteří hodiny marně čekají před poloprázdnými supermarkety.

Mnozí Venezuelci, a často i děti, tak trpí podvýživou. UNICEF odhaduje, že 16 procent dětí trpí akutní podvýživou. Americký časopis Time před časem napsal, že průměrný obyvatel Venezuely v roce 2017 zhubl o 11 kilogramů. Odhaduje se, že asi třetina obyvatel si může dovolit jen jedno jídlo denně.

Ještě horší je situace ve zdravotnictví. Nejsou léky, a to často ani ty základní jako třeba ibuprofen nebo aspirin, není materiál a nefungují lékařské přístroje. Chybí třeba gumové rukavice nebo injekční stříkačky. V nemocnicích stejně jako jinde v zemi často vypadává elektrický proud.

Mnozí lidé tak shánějí potřebná léčiva, kde se dá – na černém trhu nebo pro ně jezdí do okolních států.

V nemocnicích také chybí personál. Z Venezuely v posledních několika letech podle odhadů OSN uteklo 4,5 milionu lidí a mezi nimi často lékaři nebo zdravotní sestry.

"Zdravotnický systém je naprosto oslabený a není schopen ani reagovat na základní potřeby lidí, natož pak na epidemii koronaviru," uvedl pro britský deník Guardian José Félix Oletta, ministr zdravotnictví z let 1997 až 1999.

Nevládní organizace Médicos Unidos nedávno udělala průzkum mezi lékaři ve Venezuele. V něm jen 25 procent respondentů uvedlo, že mají ve svých nemocnicích a klinikách tekoucí vodu. Dvě třetiny pak vypověděly, že jim chybí rukavice, roušky, mýdlo nebo ochranné obleky.

S náporem nemocných, jakým čelí evropské země, by se proto tamní zdravotnický systém nedokázal vůbec vypořádat. Kvůli nedostatku potravin jsou podvyživení Venezuelci zranitelnější a náchylnější k chorobám. Mnozí z nich také trpí dalšími nemocemi, které nemohou nijak léčit. Stále častěji se také objevují případy spalniček nebo záškrtu, tedy chorob, které se tam dříve podařilo vymýtit. Počet lidí s malárií také roste.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru