Světové burzy za sebou mají další týden prudkých turbulencí. Trhy hýbaly obavy investorů z dopadů koronaviru na světovou ekonomiku i na jednotlivé firmy a také kroky centrálních bank a vlád, které mají za úkol předejít finanční a hospodářské krizi. Hodnota širšího evropského indexu Stoxx Europe 600, který zahrnuje největší evropské firmy, klesla již pátý týden v řadě. Stejně se dařilo i americkému protějšku S&P 500. V poklesu pokračoval dokonce již šestým týdnem také pražský ukazatel PX.

"Trh vyhlíží řešení v podobě léku," okomentoval dění na trzích Jim Reid, investiční stratég Deutsche Bank, a reagoval na čtvrteční výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, na které investoři alespoň na chvíli reagovali pozitivně.

Nejhorším dnem bylo hlavně pro americké akcie pondělí. S&P 500 se v ten den propadl o 12 procent, šlo o třetí největší pokles v historii indexu. Větší zaznamenal již jen v letech 1987 a 1929.

Zmíněný Stoxx Europe 600 sice v pátek posílil o 1,8 procenta, za celý týden však naopak odepsal dvě procenta. To bylo zlepšení oproti předchozímu týdnu, kdy šla hodnota indexu dolů o 18 procent, tedy nejvíce od října 2008. Od 19. února, kdy se index vyšplhal na svůj historický rekord, již spadl Stoxx o 35 procent a nachází se nyní nejníže od července 2013.

Index S&P 500 šel v pátek dolů o 4,3 procenta, nezopakoval tak čtvrteční mírný nárůst. Nepříznivou zprávou bylo rozhodnutí státu New York, který ve snaze zabránit šíření nákazy v pátek nařídil občanům, kromě důležitých zaměstnání, zůstat doma. Den předtím k obdobnému opatření přistoupila také Kalifornie. Dohromady se tak omezení dotýkají 60 milionů lidí a samozřejmě mnoha firem.

Za celý týden klesla hodnota S&P 500 o 15 procent, nejvíce od října 2008. Od svého rekordu dosaženého před čtyřmi týdny již index spadl o 32 procent a je nejníže od února 2017.

"Investoři obchodují více na základě emocí než fundamentů," řekl televizní stanici CNBC Sal Bruno, investiční ředitel společnosti Index IQ. "Proto ceny akcií tolik kolísají. Opět došlo k výprodeji jen proto, že je na trhu strach," dodal k pátečnímu vývoji na Wall Street.

Poklesy cen akcií mohly být výraznější, investoři však v uplynulém týdnu do jisté míry reagovali kladně na razantní kroky centrálních bank, které snižují úrokové sazby a dodávají trhům likviditu, a rovněž vlád, jež postupně přicházejí s masivními ekonomickými balíčky na podporu firem i domácností.

K významným centrálním bankám, jako jsou ECB, americký Fed, Bank of England či Bank of Japan, se tento týden v pondělí přidala rovněž Česká národní banka, když svou klíčovou úrokovou sazbu na mimořádném zasedání snížila o půl procentního bodu. Vlády oznamují opatření zahrnující záruky za úvěry firem či přímou finanční podporu.

Ani opatření v oblasti měnové a rozpočtové politiky však nezabrání recesi řady ekonomik. Například podle společnosti IHS Markit tak letos světový HDP vzroste jen o 0,7 procenta. Růst pomalejší než dvě procenta značí v případě světové ekonomiky recesi. Ještě na začátku roku se odhady pohybovaly okolo tří procent. Recesi se podle ekonomů nevyhnou například USA, eurozóna, Velká Británie a ani Česko.

I tak se ale někteří analytici a investiční stratégové domnívají, že alespoň v dohledné době již ceny akcií zatím více dolů nepůjdou. "Podle nás našly světové akcie své krátkodobé dno. Trhy se stabilizují a investoři se snaží vstřebat všechny informace o ekonomických stimulech vlád a centrálních bank," uvedl ve svém komentáři Peter Garnry, hlavní akciový stratég Saxo Bank.

"Na druhou stranu je důležité zdůraznit, že se indexy mohou podívat ještě níž, protože je zde stále hodně neznámých ohledně dopadů Covid-19 na ekonomiku a trhy," dodal.

V Praze index PX odepsal během posledních pěti dní 10,5 procenta. V porovnání se začátkem roku již klesl o třetinu a jeho hodnota je nejnižší od března 2009. Nedařilo se zejména akciím bank.

Například akcie Monety Money Bank uzavřely týden na 50,50 koruny a jsou na nejnižších úrovních od vstupu na burzu na jaře 2017. Upisovací cena tehdy byla 68 korun. Pádu akcií Monety, který již od začátku roku činí 40 procent, přispělo úterní rozhodnutí vedení banky pozastavit výplatu dividend. Management tak reagoval na pondělní doporučení České národní banky.