Spolková vláda v Berlíně ještě nikdy v poválečné historii nepřikročila k tak rozsáhlé akci na záchranu německého hospodářství jako v pondělí, kdy nad ním rozprostřela finanční deštník celkem za 1,2 bilionu eur, tedy skoro za 33 bilionů korun. Obří suma odpovídající asi 35 procentům hrubého domácího produktu má podle kabinetu zabránit naprostému zhroucení Německa, které je největším hospodářským partnerem nejen Česka, ale i mnoha dalších členských států Evropské unie.

"Využijeme veškeré prostředky, které máme k dispozici," oznámil spolkový ministr financí Olaf Scholz. Jak dodal, z tohoto důvodu nejde o nějaké malé kapky, ale o skutečně rozsáhlou pomoc velkým koncernům, malým a středně velkým firmám i domácnostem. Hospodaření spolkového státu tak poprvé po sedmi letech skončí ve schodku, nově se počítá s deficitem 156,3 miliardy eur.

Současně bude pozastaven zákon platný od roku 2009, který určuje takzvanou dluhovou brzdu. Podle ní nesmí roční rozpočtový schodek přesáhnout 0,35 procenta HDP.

156 miliard eur

Suma, o kterou se na kapitálových trzích zadluží spolková vláda. Rozpočet, který byl léta v přebytku, tak letos sklouzne do schodku odpovídajícímu asi 4,5 procenta HDP.

Přibližně třetinu z uvedených 1,2 bilionu eur představuje takzvaný hospodářský stabilizační fond, který převezme záruky v hodnotě 400 miliard eur za podnikové závazky, tedy za vydané dluhopisy či přijaté úvěry. Dalších maximálně 440 miliard eur budou záruky pro státní rozvojovou banku Kreditanstalt für Wiederaufbau.

Německo tak podle Heleny Horské, hlavní ekonomky zdejší Raiffeisenbank, vytáhlo na pandemii bazuku obrovského kalibru. "Taková míra intervence státu do ekonomiky nemá v tomto století obdoby a přibližuje se k poválečné době. Fiskální balíčky z roku 2009 činily v tom samém roce jen 1,25 procenta HDP a dalšího půl procenta v roce 2010," uvedla pro HN Horská.

Berlínská vláda se rovněž obává, že současné situace, kdy firmám hrozí kolaps, využijí investoři a pokusí se mnohé z nich převzít. "Čelíme nejen útoku koronaviru, ale může přijít i útok hospodářský," varuje v listu Süddeutsche Zei­tung spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer.

Vláda proto vyčlenila již zmíněné rozvojové bance ještě 100 mi­liard eur, které může použít na nákupy akciových podílů v německých firmách, jejichž existence bude ohrožena a mohly by se stát kořistí cizích investorů. Fakticky by šlo o částečné zestátnění vybraných podniků výměnou za poskytnutou pomoc. Po odeznění krize budou státní podíly opět nabídnuty soukromým vlastníkům.

Které německé společnosti pod tento ochranný deštník sklouznou, zatím není známo. Podle všeho se bez něj neobejde třeba německý národní letecký dopravce Lufthansa. Naproti tomu se ho už zřekla automobilka Daimler. "Bez státních peněz se obejdeme. Ujišťuji, že zachováme všech 300 tisíc pracovních míst, která máme po celém světě," řekl v pondělí listu Handelsblatt šéf Daimleru Ola Källenius.

Vládní pomoc míří také k malopodnikatelům a živnostníkům, kteří pracují sami na sebe. Stát pro ně nachystal balíček v hodnotě 50 miliard eur a slibuje, že jeho úředníci rychle vyřídí žádosti o výhodný úvěr, za který nikdo nebude muset ručit svým majetkem. Riziko nesplacení ponese stát. Počítá se nejenom s úvěry, ale i s okamžitou pomocí formou hotovosti. Firmy do pěti zaměstnanců jednorázově obdrží 9000 eur, firmy do 10 zaměstnanců až 15 tisíc eur.

I když spolková vláda položila na stůl obrovský finanční balík, zástupci podnikatelů s ním nejsou zcela spokojeni. Rozvojová banka Kreditanstalt für Wiederaufbau dosud přebírala riziko plynoucí z poskytnutých úvěrů z 80 procent, napříště to bude z 90 procent, ale podle Německého sněmu průmyslových a obchodních komor to nestačí. "Hrozí nám vlna úpadků nepředstavitelného rozsahu. Proto by bylo jedině správné, kdyby stát ručil stoprocentně," míní Eric Schweitzer, šéf zmíněného sněmu.