Prakticky všechny země zasažené pandemií koronaviru zvolily stejný postup – uzavřely školy, obchody či restaurace a chtějí, aby lidé ze svých domovů vycházeli jen v nejnutnějších případech. Omezení vzájemných kontaktů na minimum má šíření onemocnění zastavit. Vědci z britské Oxfordské univerzity ale přišli s přelomovou teorií – podle nich se velká část lidí už koronavirem nakazila, přičemž drtivá většina z nich to ani nezaznamenala. Pokud by se závěry tohoto výzkumu potvrdily, mohla by současná drastická opatření velmi rychle skončit.

Tým vědců z Oxfordu představil model šíření koronaviru v Británii. Tvrdí, že možná až polovina Britů už nákazu prodělala, aniž by měli jakékoliv vážnější příznaky. V pátek se nákaza dokonce prokázala u britského ministerského předsedy Borise Johnsona. "Během posledních 24 hodin se u mě projevily mírné příznaky a byl jsem pozitivně testován na koronavirus. Nyní jsem v karanténě, ale budu dál vést vládu a její boj proti viru pomocí videokonferencí," uvedl na svém Twitteru.

V případě, že by byl model vědců pravdivý, znamenalo by to, že méně než každý tisící nakažený potřebuje hospitalizaci. A koronavirus by byl stejně, nebo dokonce ještě méně smrtící než běžná chřipka. 

Toto tvrzení vychází z matematických modelů. Vědci tak vyzvali, aby státy své občany začaly okamžitě testovat na přítomnost protilátek na koronavirus. Pokud by se u jinak zdravých lidí našly, znamenalo by to, že už nemoc prodělali, aniž by jim uškodila. "Rozsáhlé testování potřebujeme proto, abychom dokázali posoudit, v jaké fázi epidemie se nyní nacházíme," prohlásila profesorka Sunetra Guptová, vedoucí oxfordského vědeckého týmu.
Toto testování zatím prakticky neprobíhá. Čínská vláda tvrdí, že téměř třetina lidí, u kterých testy odhalily koronavirus, neměla vůbec žádné příznaky, napsal deník South China Morning Post. Tito lidé tak vůbec netušili, že jsou nemocní.

Rozhodování zemí, jako je Itálie, Česko či Británie, se až dosud při zavádění přísných omezení volného pohybu řídilo jinými analýzami vědců. Tou nejvlivnější je studie britské Imperial College, podle které by nekontrolované šíření koronaviru ve Velké Británii zabilo půl milionu lidí a ve Spojených státech dva miliony. V obou zemích by také pod náporem pacientů s vážnými příznaky zcela zkolabovalo zdravotnictví. "Jsem překvapená, že model z Imperial College všichni tak bezvýhradně akceptovali," prohlásila profesorka Guptová.

Pokud by se skutečně potvrdilo, že koronavirus je mnohem méně nebezpečný, než jak odborníci až dosud odhadovali, nebyla by už drastická omezení nutná. Jenže proti závěrům oxfordských vědců se někteří kolegové ohradili. "Tvrzení, že hospitalizaci bude potřebovat jen jeden z tisíce pacientů, neodpovídá našim zkušenostem. Přestože v italské Lombardii zavedli striktní opatření, hospitalizaci tam potřebuje víc lidí," napsala skupina šesti vědců v deníku Financial Times. V Lombardii potřeboval do nemocnice každý stý člověk, u kterého testy koronavirus potvrdily. V některých městech tohoto regionu to bylo ještě výrazně více.

Fakt je, že zatím nelze určit, který z modelů šíření koronaviru je přesný. "Když v situaci extrémní nejistoty čelíme potenciálně katastrofálním následkům, měli bychom se chovat podle principu předběžné opatrnosti," napsal ekonomický a analytický server Eurointelligence.

Tomuto principu odpovídají opatření, která přijaly například Česko či Německo. Naopak Švédsko nechalo otevřenou většinu škol a všechny restaurace či obchody. V zemi je stále možné například lyžování v místních střediscích. Stát občany pouze vyzval k tomu, aby zůstávali doma, pokud mohou. Na veřejnosti by měli dodržovat bezpečné rozestupy. I to je ale pouze doporučení. K přísnějším krokům podle úřadů není důvod. Tento přístup ale ve Švédsku vyvolal polemiku – kritici ho označují za velmi riskantní.