Počet nakažených novým typem koronaviru ve Španělsku vzrostl na více než 85 tisíc. Znamená to, že země na Pyrenejském poloostrově má více nemocných než Čína. Na chorobu Covid-19, kterou nový koronavirus způsobuje, už ve Španělsku zemřelo 7340 lidí, což je druhé nejhorší číslo po Itálii.

Přesto je už vidět světlo na konci tunelu. Počet nakažených v posledních dnech neroste tak rychle jako dříve. Od 25. března je podle úřadů vidět zpomalení. Nejdříve stoupal o 20 procent za každých 24 hodin, v posledních dnech je to o 8 až 12 procent, popisuje deník El Mundo.

Alarmující počet nakažených zdravotníků

V Madridu, na který připadá asi nejvíce nemocných, jsou vlajky na půl žerdi. Španělé tak chtějí vzdát hold všem obětem nemoci. Ulice jsou vylidněné, policie dbá na to, aby nikdo nevycházel - jen nakoupit nebo do práce.

Fernando Simón, až dosud hlavní koordinátor boje proti koronaviru, uvedl, že lůžka na odděleních intenzivní péče se rychle zaplňují. V šesti z celkového počtu 17 autonomních oblastí už dosáhli svého maxima. V dalších třech se tomu blíží, řekl Simón krátce předtím, než se i u něho projevila nákaza koronavirem.

O jaké regiony se jedná, vláda neuvedla. Vůbec nejvíce nakažených má Madrid (přes 24 tisíc), pak Katalánsko (více než 16 100) a Baskicko (přes 6000).

Zaplňuje se i největší polní nemocnice, která vznikla v prostorách madridského konferenčního centra IFEMA. Ještě v prosinci se tam konal klimatický summit, nyní je tam zhruba 1400 pacientů, uvedla madridská regionální vláda. Coby improvizované nemocnice úřady používají také některé hotely.

"Naše nemocnice má obvykle kapacitu 265 lůžek. Nyní je tu 700 pacientů," uvedla pro britský deník Guardian lékařka Ana Giménezová z madridské nemocnice Infantky Leonor. "Stovky lidí sedí na židlích, nebo leží na zemi. Všechny nemocnice v Madridu jsou naprosto zaplaveny lidmi," dodala.

Obavy vzbuzuje i rostoucí počet nakažených zdravotníků. Podle posledních údajů jich je 12 298. Zdravotníci tak tvoří zhruba 14,4 procenta všech nakažených.

Jedním z hlavních důvodů je i nedostatek roušek a dalších ochranných pomůcek.

Podobná čísla jsou varující - s každým nakaženým lékařem či sestřičkou musí do karantény desítky dalších zdravotníků z jejich okolí. To ještě zvyšuje tlak na už tak vypjatý zdravotní systém.

Ekonomika jde do "hibernace"

Vláda vedená socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem se snaží epidemii co nejvíce zpomalit, aby ulevila už tak přetíženému zdravotnictví, které se potýká s nevídaným náporem nemocných. Rozhodla se proto, že kvůli epidemii na čas nechá tamní ekonomiku "hibernovat".

Znamená to, že od neděle mohou do práce jen ti, kteří jsou nezbytně nutní pro chod státu a zajištění zásobování a potřebných služeb. Vedle zdravotníků jsou to třeba veterináři, prodavačky v potravinách nebo zaměstnanci klíčových odvětví průmyslu, jako je ten farmaceutický či potravinářský. Do práce také musí lidé pracující v bankách, v energetickém nebo telekomunikačním sektoru. Ostatní musí zůstat doma.

"Potřebujeme, aby se omezil pohyb obyvatel na úroveň neděle," řekla k tomu ministryně práce Yolanda Díazová.

Nové opatření platí od 29. března do 9. dubna. Pak ale následují velikonoční svátky, které trvají až do pondělí 13. dubna.

Jak oznámila Díazová, lidé budou po celou dobu dostávat svůj plat jako obvykle. Musí si však ztracené hodiny "dopracovat" později. Čas na to mají až do konce prosince, upozornila ministryně.

Španělské odbory přivítaly zprávu o tom, že do práce mohou jen podle definice "nepostradatelní" zaměstnanci. Naopak španělská konfederace zaměstnavatelů CEOE a sdružení malých a středních podniků CEPYME se obávají, že nová opatření "budou mít obrovský dopad na ekonomiku, hlavně pak na průmysl". Myslí si, že zpomalení "povede k hlubší krizi, ze které by se mohla stát krize sociální", uvedly v prohlášení.

Zatím se nedá upřesnit, jak konkrétně se tento krok odrazí v hospodářském výkonu země. Španělský list El País vypočítal, že ekonomika přijde během těchto dvou týdnů asi o 49 miliard eur. Je možné, že HDP klesne až o dvouciferné číslo.

Jak poznamenává časopis The Economist, vše záleží na tom, jak bude pandemie dlouho pokračovat a jak rychle se ekonomika vrátí opět do plného chodu. Velké ztráty očekává cestovní ruch, který tvoří asi 15 procent HDP.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru