Filmový režisér Nikita Michalkov, hokejista Alexandr Ovečkin nebo dirigent Valerij Gergijev, to všechno jsou lidé, které Kreml používá, když potřebuje získat podporu veřejnosti pro své nápady. Populární tváře zabírají. Kosmonautka Valentina Těreškovová například nedávno zařídila pro Vladimira Putina možnost vládnout dalších dvanáct let a Rusové v zásadě nic nenamítají.

Vzruch v poslaneckých lavicích

V úterý 10. března poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, projednávali ve druhém čtení změny ruské ústavy. Na galerii pro novináře zívalo pár parlamentních reportérů. Nečekalo se žádné drama, vše bylo dávno domluvené. Změny sice nejprve posoudila padesátičlenná komise pro ústavní změny, ta se ale sešla jen třikrát a dohromady jednala asi čtyři hodiny. Její spolupředseda poslanec Pavel Krašennikov hned po prvním jednání prohlásil, že návrh z dílny prezidentské kanceláře je téměř dokonalý, a změny proto budou jen malé.

Jenže pak si vzala slovo legendární první kosmonautka na světě a dnes poslankyně vládnoucího Jednotného Ruska Valentina Těreškovová. Bez zbytečných okolků navrhla do ústavy vnést možnost, aby prezident Vladimir Putin mohl znovu kandidovat i po vypršení současného mandátu v roce 2024, což by podle starých ustanovení už nemohl. "Musíme do zákona vložit možnost, pokud si to bude žádat situace a především si to budou přát lidé, aby současný prezident mohl znovu kandidovat. Vždyť je to občan jako každý jiný," prohlásila třiaosmdesátiletá Těreškovová, která jinak v parlamentu vystupuje jen zřídka. Možnost, že Putin zůstane v Kremlu, podle ní jako "stabilizující faktor zchladí horké hlavy těch, kteří se snaží intrikovat a destabilizovat situaci". Závěrem přiznala, že úplně neví, jak to zařídit, a prosí, aby to právníci nějak naformulovali.

Po jejím vystoupení předseda Státní dumy vyhlásil přestávku s tím, že se musí poradit v Kremlu. Ukázalo se, že Putin už stejně míří do parlamentu. Tam Těreškovové návrh váhavě podpořil s poukazem na to, že změnu musí posvětit Ústavní soud. Mezitím právníci vyhověli kosmonautce a přišli s novým konstruktem − změn je vlastně tolik, že se jedná o úplně novou ústavu, a tudíž se funkční období musí počítat od nuly. Ruská média to překřtila na "vynulování".

Ústavní soud na sebe nenechal dlouho čekat a změnu během týdne posvětil. Ostatně z jeho patnácti soudců jich Putin jmenoval jedenáct. "Kromě toho se také hodilo, že jiná změna snižuje počet soudců z patnácti na jedenáct a zjevně se nikomu nechtělo ocitnout se mezi těmi čtyřmi, kteří půjdou z kola ven," poukazuje na možnou motivaci soudců právnička Olga Kozyrevová.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se