Necelých osm metrů dělilo ve středu americký vojenský letoun P-8 letící v mezinárodním prostoru nad Středozemním mořem od ruského bitevníku Su-35. Ruský stroj prováděl podle oficiální zprávy amerického námořnictva nebezpečné manévry kolem amerického letadla téměř tři čtvrtě hodiny. Není to jediný incident z posledních dní, kdy se Rusko snaží prověřit, zda Američané a jejich spojenci v Severoatlantické alianci nepolevují v pozornosti, zatímco jsou na domácí frontě zaměstnáni bojem s neviditelným nepřítelem v podobě nemoci covid-19. Pozornost spojenců testují ruská letadla i lodě hlavně na severu, v Baltu nebo Severním moři. 

Udržení bojové připravenosti i v této výjimečné situaci bylo jedním z hlavních bodů historicky prvního videozasedání ministrů obrany NATO, které se uskutečnilo tuto středu, tedy v den, kdy se odehrál onen nebezpečný manévr ruského letadla nad Středozemním mořem. Téma ministerské schůzky bylo jediné: covid-19 a reakce aliance na něj, i když veřejné zdraví nepatří mezi odpovědnost aliance. Ale to se do budoucna může změnit, naznačili ministři. 

"Naše armády hrají klíčovou roli v podpoře civilního úsilí jednotlivých států," řekl po schůzce generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. "Spojenci si pomocí aliančních mechanismů navzájem pomáhají." 

Aliance potřebovala vyslat signál jednoty. Pokusili se o to už před dvěma týdny na společném zasedání ministři zahraničí členských zemí a zopakovali to i nyní ministři obrany. Armády jsou ve většině členských zemí viditelné, jak pomáhají policii, hasičům a zdravotníkům zvládat složitou situaci. Méně se ví o tom, že státy často využívají společné struktury aliance k organizování dopravy nebo k výměně informací a zkušeností různých specializovaných útvarů a středisek, které se zabývají ochranou před biologickými zbraněmi nebo vojenskou medicínou. 

Aliance, jejímž primárním cílem není zdravotnická ochrana, tak vypadá například ve srovnání s Evropskou unií jako ten, kdo pomáhá lépe a více. Armády se totiž zapojují do pomoci nejen ve svých domovských státech, ale i jinde. Svou schopností rychle se domluvit zajistily například pomocí aliančních programů leteckou dopravu zdravotnického materiálu z Číny a vypomáhají si i navzájem. Podle Stoltenberga už mezi spojenci bylo uskutečněno více než sto letů, při nichž si navzájem vypomohli zdravotnickým personálem, materiálem nebo přístroji.

V tomto bodě spojenci oceňují Českou republiku, která pomohla svými dodávkami Španělsku nebo nejnovějšímu členovi Severní Makedonii. Zajímavé například je, že armády postavily už celkem 25 polních nemocnic, aby pomohly zdravotním systémům zvládnout nápor pacientů. Zdravotní systémy napříč aliancí tak dostaly navíc 25 tisíc tolik potřebných lůžek. Na pomoc civilním zdravotníkům vyrazily přes čtyři tisíce těch vojenských.

"Ke změně můžeme přispět jen tehdy, pokud budeme skutečně koordinovat své snahy," řekl Stoltenberg. Podle něj hlavním úkolem nadále zůstává udržení míru, bezpečnost a odstrašení potenciálních protivníků.

Český ministr obrana Lubomír Metnar k videokonferenci pouze na Twitteru uvedl, že hlavními tématy virtuální schůzky byla "adaptace na současnou situaci ohledně covid-19 a podpora solidarity mezi spojenci" s tím, že zároveň musí pokračovat podpora společných operací. Podle dalších účastníků jde hlavně o posílené prapory aliance v Pobaltí nebo misi v Afghánistánu.

Zajímavým bodem pak je, že ministři obrany varovali předtím, aby si členské státy ochránily kritickou infrastrukturu. Firmy, které jsou její součástí, budou kvůli pandemii a následné ekonomické krizi oslabené a mohou je koupit například čínské státní společnosti.

Mnohem tvrdší než vzdušné a námořní oťukávání se v tuto chvíli zdá být informační válka v médiích a kybernetickém prostoru členů NATO. Analytici upozorňují, jak slabé reakce západních demokracií na koronavirus využívají tradiční i noví protivníci, jako je Rusko a Čína, a jak se Peking učí používat ověřené ruské dezinformační strategie.

V ústředí aliance proto vznikla "kuchařka" strategické komunikace, která má po počátečním zaváhání pomoci vysvětlit domácímu publiku, co aliance může dělat a co dělá v boji s pandemií. Zároveň má dát dovnitř i navenek jasně najevo, že bojeschopnost při obraně vnějších hranic je zachována.

Zvláštní pozornost aliance věnuje dezinformacím v souvislosti s covid-19, které se šíří hlavně z ruských a čínských zdrojů. Tyto dezinformace mají za cíl znejistět občany spojeneckých států a v případě Číny ukázat Peking jako toho, kdo je schopen situaci zvládnout a ještě pomoci jiným. Čína svoji aktivní propagandou, která přebírá v mnohém ruské vzory, ale zakrývá fakt, že epidemii nového koronaviru na počátku podcenila a naopak informace o ní tajila a cenzurovala.

Rusko se zase snaží využít covid-19 ve svých tradičních dezinformačních narativech. Aliance podle interního materiálu, který mají HN k dispozici, identifikovala pět hlavních mýtů, které se kremelská propaganda snaží šířit: covid-19 způsobí rozpad aliance; NATO není schopno podpořit své členy v boji s pandemií; covid-19 je zbraň, kterou aliance sama stvořila; cvičení aliančních vojáků slouží k šíření nemoci; NATO podporuje vyšší výdaje na zbrojení na úkor výdajů na zdravotnictví.

Podle Stoltenberga je třeba dezinformacím čelit, protože jejich cílem je rozdělit spojence a narušit jednotu aliance. "Například víme, že sociální sítě byly velmi aktivně užity k šíření nepravdivých obvinění ohledně toho, co spojenci dělají v boji proti koronaviru," řekl generální tajemník na tiskové konferenci po schůzce s tím, že řešit to je pro alianci velmi důležité.

"Znovu bych zopakoval, že nejlepší odpovědí na dezinformaci a propagandu je svobodný a nezávislý tisk a práce novinářů, kteří se hledají a ověřují fakta a zdroje, kteří se ptají na těžké otázky. Pokud to dělají, tak dezinformace a propaganda nikdy, nikdy neuspějí," uzavřel Stoltenberg.