Prezident Spojených států Donald Trump nařídil americkému námořnictvu, aby zahájilo palbu a zničilo veškeré íránské lodě, které by obtěžovaly americká plavidla. Napsal to na sociální síti Twitter. Jeho výrok přišel týden poté, co se 11 lodí íránských revolučních gard přiblížilo k plavidlům amerického námořnictva v mezinárodních vodách na severu Perského zálivu. Mluvčí íránské armády podle agentury Reuters v reakci uvedl, že by se USA měly soustředit spíše na ochranu svých ozbrojených sil před koronavirem.

"Přikázal jsem námořnictvu Spojených států, aby zahájilo palbu a zničilo jakékoliv íránské lodě, pokud budou obtěžovat naše plavidla na moři," uvedl v příspěvku Trump.

"Američané by dnes měli namísto šikanování ostatních soustředit veškeré své úsilí na záchranu těch příslušníků svých sil, kteří jsou nakaženi koronavirem," řekl podle agentury ISNA mluvčí íránské armády.

Manévry lodí íránských revolučních gard z minulého týdne tehdy označilo americké námořnictvo za "nebezpečné a provokativní". Plavidla údajně několikrát překřížila dráhu americké lodi a v jednu chvíli se některá z nich pohybovala ve vzdálenosti menší než deset metrů. Celý incident trval asi hodinu.

Íránský ministr obrany Amír Hátamí o několik dní později odmítl, že by pohyby íránských plavidel v Perském zálivu byly nebezpečně a obtěžující. Doplnil, že "nelegální a agresivní" přítomnost amerických vojáků způsobuje v regionu nestabilitu.

Íránské revoluční gardy ve středu ráno také oznámily, že se jim poprvé s úspěchem podařilo vypustit vojenský satelit a umístit ho na oběžnou dráhu. USA a některé další státy přitom považují íránské pokusy se satelity za testy mezikontinentálních balistických střel. Teherán nicméně popírá, že by byla aktivita zástěrkou pro vývoj vojenských raket.

Vztahy mezi Íránem a USA jsou dlouhodobě napjaté, vyostřily se ovšem v roce 2018, kdy Washington odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015 a zavedl vůči Teheránu tvrdé sankce. Loni v létě se odehrálo několik incidentů v Perském zálivu, kde USA letos posílily svou vojenskou přítomnost. V červnu 2019 se tam staly norský a japonský tanker terčem útoku, z nějž Washington viní Teherán, který to však odmítá. Írán následně sestřelil americký bezpilotní letoun, který byl údajně nad jeho územím; USA tvrdí, že byl v mezinárodním vzdušném prostoru. Následně se Írán v Hormuzském průlivu zmocnil britského tankeru s 23člennou posádkou.

Vztahy obou zemí se ocitly na pokraji otevřeného konfliktu na začátku letošního roku poté, co USA v Iráku zabily íránského generála Kásema Solejmáního, který byl jedním z nejvyšších činitelů islámské republiky. Írán o pár dní později vypálil množství raket na základny v Iráku, kde působí americké jednotky. USA až s odstupem přiznaly, že desítky amerických vojáků utrpěly zranění.