Podnikatelka Blanka Kučerová vede firmu Dajan Servis, která staví stánky pro veletrhy pořádané v Česku i v cizině. Řada akcí, kam měl podnik stánky dodat, byla kvůli pandemii koronaviru už koncem února zrušená. Se zavedením zákazu shromažďování a překračování hranic se pak byznys malé brněnské firmy v půlce března zcela zastavil. Na státní pomoc v podobě bezúročné půjčky přesto Dajan Servis nedosáhl.

"Po skoro dvou měsících od zaslání žádosti jsme v neděli večer dostali od banky e-mailem jen kusou zprávu, že byl úvěr zamítnut," říká podnikatelka. Z celé situace je rozezlená. Podobně jako zástupci dalších menších firem, jejichž žádosti o úvěr v minulých dnech státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) zamítla.

První program bezúročných půjček jménem Covid I spustila záruční banka 16. března. Drobní podnikatelé v něm mohli získat 500 tisíc až 15 milionů korun. Kučerová z Dajan Servisu o úvěr požádala hned druhý den od zahájení.

"Žádali jsme o tři miliony korun. Za březen, kdy začíná výstavní sezona, jsme museli odepsat 4,5 milionu, čtvrtinu našeho obratu. Některé veletrhy se původně přesunuly na září, takže jsme na ně vyrobili stánky. Čtyři z nich už jsou ale zrušené a já mám faktury, které musím proplatit," říká podnikatelka. "Proto jsme se spoléhali na pomoc státu. Ten nás ale nechal na holičkách," dodává. Peníze chtěla využít na uhrazení provozních nákladů − právě na to jsou státní úvěry určené.

Komunikace vázla

Podnikatelku naštvalo, že s ní banka v průběhu vyřizování žádosti téměř nekomunikovala. "Podle jejich vyjádření při potvrzení žádosti nás měl kontaktovat obchodní pracovník. Za celou dobu se ale i přes naše urgence nikdo neozval. E-mailem nakonec jen přišla zpráva o zamítnutí úvěru, ve které stálo, že jsme podmínky nesplnili. Žádné další zdůvodnění tam ale nebylo," stěžuje si Kučerová. Očekávala, že bude moci o podobě úvěru ještě jednat. Překvapilo ji přitom, že si banka v průběhu nevyžádala doplňující informace nutné k posouzení půjčky.

ČMZRB se hájí. "Pokud bylo možné provést prvotní analýzu žadatele na základě došlých podkladů nebo účetních závěrek v obchodním rejstříku nebo dalších veřejných údajů, tak ji naši pracovníci provedli, aniž bylo nutné s žadatelem komunikovat," uvádí mluvčí banky Marie Lafantová. Obecnou odpověď o zamítnutí úvěru podle ní dostali všichni neúspěšní žadatelé.

To je případ i cestovní agentury Asiana, pod kterou patří letenkový portál Letuška.cz. Firma o úvěr z Covid I zažádala v půlce března a po týdnu dostala jednací číslo. "Nakonec nám ale došlo jen vyrozumění o zamítnutí žádosti bez udání důvodu," říká spolumajitelka firmy Šárka Litvinová, o jejímž případu HN psaly před dvěma týdny.

Podnikatelku jednání ČMZRB naštvalo. "Zaslala jsem proto dopis řediteli banky Jiřímu Jiráskovi," uvádí Litvinová. "Požaduji tři věci: aby se zveřejnilo pořadí podaných žádostí, metodika jejich posuzování a jména firem, které úvěry získaly. Banka je státní a pracuje s veřejnými prostředky. Máme plné právo vědět, jak se s nimi nakládá," míní podnikatelka. Odpověď na svou výzvu zatím nedostala.

ČMZRB špatnou komunikaci s žadateli zdůvodňuje přetížeností. Loni vyřídila přes šest tisíc žádostí o záruky a úvěry. Jen za dobu trvání nouzového stavu ale eviduje 9,5 tisíce požadavků v programech Covid I, II a Covid Praha. V rámci nich zatím stihla banka schválit úvěry pro 780 menších firem a podnikatelů, kteří získají celkem 6,5 miliardy korun. Další miliardy by měly firmy dostat poté, co ČMZRB vyhodnotí všechny žádosti.

V případě programu Covid I banka schválila jen 200 z tří tisíc požadavků. Zamítnutí se většinou týkala firem, jejichž výsledky nebyly před krizí dobré, a hrozilo tak, že nebudou schopné úvěr splácet.

Důvod zamítnutí úvěru v případě brněnského Dajan Servisu nechce banka komentovat. Jednatelka Kučerová ale přiznává, že podle posledních čísel z předloňska její podnik při 18milionovém obratu dosáhl ztráty ve výši téměř 600 tisíc korun. "Máme za sebou ale více než 20letou historii a za tu dobu jsme státu odvedli spoustu peněz na daních a odvodech. Komu jinému by měla být pomoc určena, když ne těm, kteří zůstali bez možnosti obživy?" ptá se Kučerová.

I přes kritiku státního úvěrování si Kučerová pochvaluje alespoň program dotování mezd Antivirus, který řídí ministerstvo práce. Dajan Servis zažádal o příspěvek na své čtyři zaměstnance: "Potvrzení o udělení příspěvku ještě nepřišlo, ale nejspíš ho dostaneme."

Záruční banka teď neúspěšné firemní žadatele láká do nového programu Covid III, který se má spustit během května. Slibuje, že tentokrát by mělo být vyplňování žádostí jednodušší − už proto, že úvěry budou nově místo ČMZRB vyřizovat soukromé banky. Podnik do 500 zaměstnanců by mohl v rámci Covid III žádat o úvěr až 50 milionů korun, celkem má být v programu k dispozici 150 miliard.

Kučerová zatím neví, zda si o úvěr požádá znovu v novém kole. "Vidím to tak, že stát nám stejně nepomůže. Nesedíme ale s rukama v klíně. Při stavbě stánků pracujeme se dřevem. Proto jsme si teď řekli, že se pokusíme udržet výrobou nábytku do interiérů," říká.

Švýcarsko jako vzor

Další malé firmy v pomoc státu stále doufají. Stovky z nich už se proto sdružily pod hlavičkou nové iniciativy Firmy sobě. Ta chce s vládou zahájit jednání a přesvědčit ji, aby podobu podpory zjednodušila.

"Dobrým příkladem je Švýcarsko," říká zakladatel iniciativy Martin Pejša ze společnosti Creative Dock. "Naše firma tam má pobočku a o podporu si zažádala. Peníze jsme dostali do dvou hodin od vyplnění on­-line formuláře," uvádí. Švýcaři se na ekonomickou situaci firmy neptali. Tak by to podle Pejši mohlo fungovat i v Česku. "Podnik se mohl dostat do minusu, protože třeba expandoval. To podle mě není důvod pro zamítnutí pomoci."

Ministerstvo průmyslu se ovšem k jeho návrhu staví zamítavě. "Přímá státní podpora bez kontroly hospodárného nakládání s poskytnutými prostředky by mohla stát neúměrně zadlužit," uvádí mluvčí úřadu Štěpánka Filipová.