Firmy v Česku si stěžují, že jim stát sice slíbil velkou pomoc, ale zatím z ní mnoho neviděly. Na tak zvaný kurzarbeit, kdy stát platí velkou část mzdy za zaměstnance, pro které podniky nemají práci, dosáhla jen polovina firem, které o něj požádaly. Slibovanou bezúročnou půjčku nedostal prakticky nikdo. Celý systém je navíc velmi složitý. V Německu je vše jinak. "Ihned poté, co politici něco oznámili, se jimi slíbená pomoc k firmám skutečně dostala," říká v rozhovoru s HN Benedikt Kulzer (28), který společně se svým otcem řídí rodinnou firmu Stangl & Kulzer.
Podnik se zhruba 360 zaměstnanci sídlí v bavorském městečku Roding necelých 40 kilometrů od českých hranic. Je klasickým příkladem úspěšné středně velké německé firmy, která své výrobky s vysokou přidanou hodnotou vyváží do celého světa. Do skupiny Stangl & Kulzer patří tři firmy vyrábějící produkty přesného strojírenství, třeba součástky do obráběcích strojů, medicínských přístrojů nebo automobilů. Společnost také pod názvem Roding Automotive vyrábí luxusní sportovní auta na zakázku.
HN: Jak silně vás koronavirus zasáhl?
Ze začátku jsme neměli prakticky žádný problém, zakázek bylo hodně. Od Velikonoc je ale všechno jinak. Máme výrazně méně zakázek, protože prakticky všechny firmy teď vyčkávají, jak tohle všechno dopadne, nikdo se nechce pouštět do větších projektů.
HN: Pro jak velkou část zaměstnanců nemáte práci a museli jste je převést do systému kurzarbeit?
U kancelářských pozic, jako je třeba vývoj nebo administrativa, se to týká poloviny našich zaměstnanců. Ve výrobě pracujeme na nějakých 70 procent, ale nejspíš to bude dál klesat.
HN: Jakou pomoc jste dostali od státu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
