K potížím, které čekají města a kraje v podobě propadu ekonomiky následkem koronaviru, v tichosti přibyla další. Samosprávy se musí z jedné třetiny podílet na vyplácení bonusu pro živnostníky a malé firmy. Na celkových nákladech na vyplácení takzvané Pětadvacítky obce a kraje přispívají miliardami korun snížením svých daňových příjmů. Šéfové samospráv vládu kritizují za to, že s nimi návrh zákona o kompenzačním bonusu neprojednala a prosadila ho ve zrychleném režimu za jejich zády. Senát proto ve středu poslal do sněmovny návrh, aby poslanci obce a kraje této povinnosti zbavili.

Na kompenzační příspěvek mají nárok všichni živnostníci (OSVČ), kteří kvůli koronaviru museli omezit podnikání. Nejprve se vyplácel jako jednorázová dávka za období od 12. března do konce dubna ve výši 25 tisíc korun. Od května se změnil na příspěvek 500 korun na den, tedy asi 15 tisíc měsíčně, byť jej finanční správa stále nazývá Pětadvacítkou. Zákon schválený na začátku května říká, že příspěvek vyplácí finanční úřad jako vratku z daní zaměstnanců, takzvané závislé činnosti. Tyto daně tvoří hlavní příjmy obcí, stát jim z celkové vybrané částky vyplácí 24 procent, dalších devět dostávají kraje.

Pokud finanční správa z vybraných daní vyplatí živnostníkům odhadovaných 45 miliard korun, sníží se o to rozdělovaná částka a města a kraje přijdou o 15 miliard korun. Zatím finanční úřady vyplatily asi 12 miliard korun, třetina z této částky je současná ztráta samospráv. "Vládě se velmi potichu podařilo prosadit věc, kterou nekonzultovala se žádnou ze samospráv," řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) s tím, že se o dopadu na krajský rozpočet dozvěděl minulý týden. Pardubický kraj už kvůli očekávanému propadu ekonomiky snížil svůj čtyřmiliardový rozpočet o 200 milionů korun. Kvůli kompenzačnímu bonusu musí odepsat dalších sto.

S dopadem spoluúčasti na podpoře živnostníků počítají i města. "Očekáváme výpadek daně z příjmů 15 milionů korun," uvedla pro HN tajemnice Městského úřadu Otrokovice Radana Zenáhlíková. Město bude muset odložit rekonstrukci budovy, úpravu městské komunikace nebo vybudování dětského hřiště.

Obce už počítaly s výrazným propadem příjmů kvůli nižšímu výběru daní od podnikatelů a jejich zaměstnanců následkem koronavirové epidemie. Řada firem přišla o zakázky, a odvede proto nižší daně, z nichž část měla skončit v rozpočtech samospráv. "Pouze z rozpočtového určení daní přijdeme podle prognózy o 276 milionů korun," uvedl primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda. Podobnou ztrátu očekává Liberec. Město už škrtlo investice za 20 milionů korun, například do zoologické zahrady nebo do modernizace pavilonu technického muzea.

"Další investiční náklady budeme škrtat ve druhém kole," uvedla mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.

Sdružení místních samospráv, které jedná s vládou například právě o rozdělování daňových výnosů, proto senátory vyzvalo, aby obce nového břemene zbavili. Horní komora ve středu projednávala rozšíření příspěvku také na malé firmy. Senátoři po dlouhé debatě o chybějících penězích na obecní investice zákon vrátili do sněmovny s pozměňovacím návrhem, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však takovou diskusi před senátory odmítla.

"Není to technicky možné. Chci vás poprosit, aby debata nebyla o rozpočtovém určení daní, ale o kompenzačním bonusu," řekla před projednáním návrhu.

Z rozložení sil ve sněmovně vyplývá, že vládní koalice může Senát přehlasovat. To se nelíbí šéfům samospráv. "Premiér jasně řekl, že obce a kraje mají investovat a že nesáhne na jejich daňové příjmy. A pak vláda potají, bez našeho vědomí, projedná kompenzační zákon," řekl Netolický. Premiérův slib ve středeční debatě připomněli také někteří senátoři. HN se obrátily na premiéra Andreje Babiše, zda způsob vyplacení bonusů pro živnostníky není v rozporu s jeho dřívějším slibem. Šéf kabinetu ani jeho tiskový odbor na zaslané dotazy nereagovali.

Expertka na veřejné finance na pražské VŠE a zároveň radní v Praze 10 (koalice Vlasta) Lucie Sedmihradská říká, že města už nyní mohou očekávat snížení příjmů kolem 18 procent. Spoluúčast na vyplácení bonusu tento propad zvýší o dalších pět procent. Sedmihradská upozorňuje, že zatímco stát si může snadno půjčit chybějící prostředky vydáním dluhopisů, možnosti obcí jsou omezené. "Jsou pod velmi přísnou regulací, která sleduje míru zadluženosti. Obce si budou půjčovat velmi opatrně."