Izrael si nenechá ujít "historickou příležitost" rozšíření své svrchovanosti na Západním břehu Jordánu, prohlásil v pondělí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Možná anexe židovských osad na okupovaném území je dokonce součástí koaliční dohody nové izraelské vlády. Zahájení vládní debaty o tomto kroku je v dohodě naplánováno na 1. července.

Pro Palestince je anexe nepřijatelná. Představuje totiž zabrání území, na němž měl vzniknout palestinský stát. Proti anexi se staví i řada západních spojenců Izraele. V sobotním Právu vyjádřili svůj nesouhlas rovněž český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a jeho předchůdci Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09), jejichž článek naopak zkritizovali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). 

Co je vlastně Západní břeh?

Území ohraničené Rudým mořem a řekou Jordán na své východní hranici a tzv. zelenou linií, vzniklou po první izraelsko-arabské válce v roce 1948. Jeho součástí je i východní Jeruzalém a velká města jako Ramalláh, Nábulus nebo Dženín. Žije zde 3 340 000 obyvatel, z toho asi půl milionu jsou izraelští osadníci.

Jak Izrael obsadil Západní břeh Jordánu?

Prakticky okamžitě po vzniku státu Izrael v roce 1948 se ho sousední arabské státy pokusily zničit. Mladý stát ale vydržel a výsledkem bylo příměří. To do budoucna předpokládalo koexistenci židovského státu, samostatného arabského státu a mezinárodně spravovaného Jeruzaléma. K tomu ale nikdy nedošlo a Západní břeh Jordánu spravovalo sousední Jordánsko. Západní břeh Izrael obsadil jako výsledek tzv. šestidenní války v roce 1967. Izraelská armáda tehdy překvapivým útokem porazila armády svých arabských sousedů Egypta, Jordánska a Sýrie. Kromě Západního břehu obsadila také východní Jeruzalém a Golanské výšiny.

Jak vypadá správa Západního břehu dnes?

V rámci mírových dohod z Osla bylo rozhodnuto o vzniku samostatného palestinského státu, který by zahrnoval Západní břeh a Pásmo Gazy. Hlavním městem je Ramalláh na Západním břehu. Palestinská samospráva plně kontroluje jen 11 procent Západního břehu, takzvané území A. Asi třetina území spadá do kategorie B. Zde Palestinci plně odpovídají za civilní záležitosti, ale z bezpečnostního hlediska je území kontrolováno společně palestinskými a izraelskými silami. V zóně C, kam patří 61 procent území Západního břehu, má Izrael plnou kontrolu.

Jakou část chce Izrael anektovat?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu počátkem měsíce ukázal mapu, ze které vyplývá, že Izrael hodlá připojit prakticky celé údolí řeky Jordán. Argumentoval bezpečnostními hledisky, tedy že nehodlá připustit, aby přes hranici s Jordánskem do palestinského státu nekontrolovaně proudily zbraně. Stanice Deutsche Welle dodává, že dalším důvodem je úrodná půda u řeky, o kterou mají velký zájem izraelské zemědělské společnosti. Podle izraelské lidskoprávní organizace B'Tselem v údolí řeky Jordán momentálně žije na 65 tisíc Palestinců a asi devět tisíc izraelských osadníků. Není jasné, jaký bude osud Palestinců, zda jim Izrael udělí občanství, nebo budou obyvatelé s nižším právním statusem.

Proč se Izrael rozhodl anektovat část Západního břehu právě teď?

Anexe je dlouhodobým cílem premiéra Benjamina Netanjahua. Ostatně to byla jeho vláda, která v roce 2017 obnovila výstavbu židovských osad na Západním břehu. Tel Aviv argumentuje, že krach mírových dohod z Osla ukázal, že Izrael se musí o svou bezpečnost postarat sám. Proto již dříve anektoval Golanské výšiny, které chrání sever Izraele před možným útokem ze Sýrie. Podle stejné logiky je také potřeba natrvalo obsadit hranici s Jordánskem, aby Izrael mohl kontrolovat, co proudí do palestinského státu. Tel Avivu nahrává mezinárodní situace. Americký prezident Donald Trump loni přišel s "dohodou století" o míru na Blízkém východě. V zásadě vyhověl všem izraelským bezpečnostním požadavkům výměnou za rozsáhlou ekonomickou pomoc Palestincům. Ti plán rozhodně odmítli. Benjamin Netanjahu na anexi pospíchá, aby ji stihl před americkými prezidentskými volbami na podzim. Izraelská média zveřejnila obsah porady, kde izraelský velvyslanec v USA Ron Dermer varuje, že pokud by zvítězil Joe Biden, mohl by se postoj Washingtonu k Izraeli změnit.

Související