Švédská prokuratura ve středu oznámila, že ukončila vyšetřování dosud neobjasněné vraždy švédského premiéra Olofa Palmeho z roku 1986.

Důvodem je skutečnost, že hlavní podezřelý Stig Engström v roce 2000 zemřel.

Sociálnědemokratický politik byl zastřelen v noci 28. února 1986, když šel ve Stockholmu společně s manželkou z kina. Grafický designér Engström byl jedním z lidí, o nichž se od začátku vědělo, že byl na místě činu. Policie ho opakovaně vyslýchala jako svědka a krátce ho považovala i za možného podezřelého.

Švédský státní zástupce Krister Petersson, který vyšetřování převzal v roce 2017, uvedl, že Engström nenáviděl Palmeho a jeho politiku. "Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit," prohlásil Petersson na středeční napjatě očekávané tiskové konferenci.

Engström, kterého ve středu švédská prokuratura označila za hlavního podezřelého, nijak nepopíral, že na místě činu byl. Uvedl, že mluvil s Lisbet Palmeovou i s policií a že se snažil oběť resuscitovat. Brzy po vraždě se Engström objevil ve švédských médiích a kritizoval policii za její postup v případu. Detailně také popsal, co 28. února večer dělal, tuto verzi ale několikrát změnil. Policie nakonec označila Engströma za nespolehlivého svědka, který se chce pouze zviditelnit na veřejnosti.

Palme byl členem Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení, prosazoval právo národů na sebeurčení, kritizoval tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice i americkou a sovětskou zahraniční politiku.

Palme měl mnoho nepřátel v zahraničí i ve své vlasti, kde byl především v armádních kruzích kritizován za ústupky vůči Sovětskému svazu. Jinak byl ale ve Švédsku populární a jeho politiku ovlivňoval více než tři desetiletí.

Engströmovi se v případu přezdívá Skandia man, protože na scénu dorazil z nedaleké kanceláře pojišťovny Skandia, kde pracoval.

Místem činu byla rušná ulice v centru Stockholmu: manželé Palmeovi se synem Märtenem, bez osobní stráže, kterou premiér nesnášel, odcházeli před půl dvanáctou večer z filmového představení pěšky domů. Náhle se k nim přiblížil muž s revolverem a dvakrát vystřelil. Palmeho zasáhla střela zezadu a zemřel okamžitě, druhý projektil lehce zranil manželku Lisbet. 

Popis vraha prchajícího z místa činu, který poskytlo několik svědků, odpovídal Engströmovi.

Nastalo rozsáhlé vyšetřování, kterým byla pověřena takzvaná Palmeho skupina pod vedením stockholmského policejního ředitele Hanse Holméra.

Policie vyhotovila podobiznu pravděpodobného pachatele podle popisu svědkyně (manželky Lisbet) a po několika týdnech zatkla 32letého Olofa Gunnarsona, člena extremistické Evropské dělnické strany. Pro nedostatek důkazů byl ale Gunnarson propuštěn a po čase mu stát vyplatil odškodné.

Po smrti premiéra se objevilo mnoho teorií o politickém spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly například separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), americká zpravodajská služba CIA, sovětská tajná policie KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF) či Irák. Stín podezření padl mimo jiné i na domácí pravicové extremisty či na švédskou tajnou policii Säpo. K atentátu se navíc doznalo 40 duševně chorých Švédů.

Vyšetřovatelé shromáždili na 700 tisíc nejrůznějších dokumentů (vyšetřovací spisy zabraly v regálech policejního archivu délku 250 metrů), vyslechli přes 10 tisíc lidí a v souvislosti s vraždou prověřili na 90 tisíc jmen, vyšetřování stálo přes 80 milionů dolarů. Nepomohla ani vládou vypsaná vysoká odměna sedmi milionů dolarů za informaci vedoucí k odhalení pachatele.

Do roku 2016 se k Palmeho zavraždění "přiznalo" 134 lidí, následné vyšetřování je však jako pachatele všechny vyloučilo.

V prosinci 1988 policie zajistila již trestaného 41letého alkoholika a narkomana Christera Petterssona, jehož jako korunní svědkyně označila Lisbet Palmeová. Pettersson byl odsouzen k doživotnímu vězení za vraždu a pokus o vraždu, proti čemuž se odvolal. Jelikož žaloba nepředložila jediný konkrétní důkaz (vražedná zbraň se nikdy nenašla), propustil v září 1989 stockholmský odvolací soud Petterssona na svobodu. Svědectví Palmeho ženy bylo opakovaně označeno za nedůvěryhodné a nejisté.

V roce 1997 tým vyšetřovatelů prohlásil, že našel nová fakta, která Petterssonovu vinu prokazují, a požádal o obnovení soudního procesu. Švédský nejvyšší soud však v roce 1998 nové důkazy neuznal a proces neobnovil. I další Petterssonovo svědectví z října 2001 bylo shledáno za nevěrohodné. Pettersson zemřel v 57 letech v září 2004.

V 90. letech se často spekulovalo o tom, že za Palmeho vraždou mohl být jihoafrický rasistický režim apartheiduJiž v roce 1996 bývalý jihoafrický policista Eugene de Kock prohlásil, že Palme byt zabit za to, že "veřejně odmítal režim apartheidu". Důkazy se ale nenašly.

V roce 2010 někdejší švédský vyšetřovatel Tommy Lindström řekl, že za hlavního podezřelého považuje tehdejší apartheidní režim v JAR. Motivem mělo být zastavení tajného přísunu peněz ze Švédska přes Švýcarsko tehdy zakázanému Africkému národnímu kongresu (ANC).

Do pátrání po vrahovi se v minulosti zapojil i světoznámý švédský spisovatel detektivek Stig Larsson, který zemřel v roce 2004. Švédské policii předal patnáct krabic dokumentů. Ty podle něj uvádějí do souvislosti zastřelení Palmeho s bývalým příslušníkem švédské armády, který byl údajně napojen na jihoafrické bezpečnostní služby.

Spekulace o pachatelích neustaly ani v posledních letech. Švédský historik Jan Bondeson uvedl, že za vraždou mohly být dodávky houfnic od švédské firmy Bofors do Indie, které byly spojeny s úplatky pro indickou vládu. Švédský novinář Anders Leopold zase v roce 2008 napsal, že Palmeho zavraždil chilský fašista Roberto Thieme, údajně za to, že Palme poskytl azyl mnoha chilským levičákům po svržení Salvadora Allendeho v Chile v roce 1973.

V roce 2009, pod hrozbou blížícího se promlčení trestnosti Palmeho případu, prosadila vláda pravého středu zvláštní zákon, který umožňuje neomezené vyšetřování kauzy.

Podle agentury AFP může být případ Palmeho vraždy znovu otevřen, pokud se v budoucnu objeví nové důležité skutečnosti.