Bezpečnostní zákon pro Hongkong začne platit ještě v úterý, uvedla podle agentury AFP hongkongská správkyně Carrie Lamová. Kontroverzní právní úpravu v úterý schválil stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching.

Podle kritiků právní předpis v někdejší britské kolonii, která je zvláštní administrativní oblastí Číny, omezí svobodu. Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie a Severoatlantické aliance, podle kterých zákon omezí autonomii města pod čínskou správou. V Hongkongu proti zavedení zákona v posledních dnech protestovaly stovky lidí.

Jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong oznámil, že odstupuje z postu lídra. Zdůvodnil to podle Reuters tím, že se stane hlavním terčem čínského bezpečnostního zákona. "Pokud můj hlas nebude brzy slyšet, tak doufám, že mezinárodní společenství bude nadále hovořit za Hongkong a že vystupňuje úsilí, aby bránilo poslední zbytky naší svobody," řekl. Svou činnost se ze stejných důvodů rozhodla ukončit i prodemokratická strana Demosisto, kterou Wong založil.

Lamová, kterou její oponenti kritizují za podřízenost Pekingu, v úterý legislativu v nahraném vzkazu bránila před Radou OSN pro lidská práva. Zákon podle ní autonomii neomezí, ale naopak Hongkongu "traumatizovanému narůstajícím násilím" pomůže. Velkoměsto minulý rok zasáhly masivní prodemokratické protesty, které ustaly až s epidemií koronaviru. Prodemokratičtí aktivisté plánují protestovat navzdory policejnímu zákazu i ve středu, kdy Hongkong slaví 23. výročí od převzetí města pod čínskou správu.

Úřady v Pekingu i v Hongkongu opakovaně zdůraznily, že legislativa cílí na několik "buřičů" a nijak neovlivní práva a svobody Hongkongu ani zájmy investorů.

I přes opakovaná ujištění čínské strany přijetí zákona s obavami odsoudila řada světových představitelů. "Je jasné, že Čína nesdílí naše hodnoty demokracie, svobody a právního státu," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého nový bezpečnostní zákon podrývá autonomii Hongkongu.

Svoboda finančního velkoměsta je v ohrožení i podle předsedy Evropské rady Charlese Michela. "Rozhodnutí (Pekingu) odsuzujeme," uvedl Michel. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je EU v kontaktu s mezinárodními partnery a zváží případnou reakci. Situací je "hluboce znepokojen" také Dominic Raab, ministr zahraničí Británie, pod jejíž správu Hongkong patřil do roku 1997.

Japonský vládní mluvčí v úterý podle Reuters řekl, že schválení bezpečnostního zákona je politováníhodné, protože to podkopává důvěru v princip jedné země, dvou systémů, který má Hongkongu zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.

Tchaj-wan, který je Pekingem považován za čínskou vzbouřenou provincii, v úterý bezpečnostní zákon odsoudil. Uvedl také, že zákon bude mít vážné dopady na městské svobody, lidská práva a rozvoj. Tchaj-wan rovněž ujistil, že podporuje svobodu a demokracii v Hongkongu, píše Reuters.

Čínský parlament schválil přijetí bezpečnostního zákona už na konci května na svém plenárním zasedání. Stálý výbor, který návrh podle médií přijal nyní, plní funkci parlamentu v době, kdy se zrovna nekoná každoroční plenární zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Zákon konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Zároveň zákon vymezuje tresty za tyto činy.

Nejtěžším trestem, se kterým bezpečnostní zákon pro Hongkong počítá, je doživotní vězení. Uvedl to šéfredaktor deníku Global Times Chu Si-ťin s odkazem na představitele, kteří jsou s obsahem zákona seznámeni. Chu poznamenal, že podrobnosti o zákonu mají být brzy zveřejněny. Za jaký čin bude doživotí hrozit, neupřesnil.

Očekává se, že čínská státní média zveřejní podrobnosti zákona během úterý, uvádí Reuters.

Nový zákon může mít pro Hongkong nejzávažnější důsledky od roku 1997, kdy se toto území vrátilo pod čínskou správu. Umožnil by mimo jiné poprvé rozmístit bezpečnostní složky pevninské Číny v Hongkongu, který má Pekingem zaručenou vysokou míru autonomie.

Spojené státy v pondělí zahájily proces rušení výjimek, které Hongkongu poskytují ze strany USA oproti pevninské Číně zvláštní status. Trumpova administrativa tento krok avizovala již dříve. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že USA zastavily vývoz obranných technologií do Hongkongu a brzy budou požadovat licenci k prodeji technologií, které mají civilní i vojenské využití, píše agentura AP.

"Vzhledem k tomu, že Peking nyní spravuje Hongkong podle pravidla 'jedna země, jeden systém', tak my musíme taky," dodal šéf americké diplomacie s odkazem na dosavadní princip, který má Hongkongu zaručovat oproti pevninské Číně určité svobody.

Peking v úterý v reakci na americké prohlášení podobně jako v minulých týdnech pohrozil protiopatřeními. Zatím neupřesnil, o jaká omezení se bude jednat.