Růst světové populace by měl dojít svého vrcholu ve druhé polovině tohoto století, kdy na Zemi bude téměř 10 miliard lidí. Následně však tento počet začne klesat a v roce 2100 by na planetě mělo žít již jen kolem 8,8 miliardy lidí. Vědci v této souvislosti předpokládají převratné změny, které naruší rovnováhu světa i jednotlivých společností. Počet obyvatel výrazně klesne například v Japonsku, Číně, ve Španělsku nebo i v České republice. Růst naopak zaznamená subsaharská Afrika, ale také Austrálie, USA nebo Velká Británie. Uvádí to studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME), jež vyšla v úterý v odborném časopise The Lancet. 

Ředitel IHME Christopher Murray v rozhovoru s agenturou AFP řekl, že výsledek studie považuje za dobrou zprávu v tom smyslu, že méně lidí znamená menší tlak na produkci potravin a méně emisí oxidu uhličitého. Jiná věc je změna složení obyvatelstva. "Převrácení věkové pyramidy bude mít hluboké a negativní důsledky na ekonomiku a rodiny, komunity i společnosti," řekl Murray, který připustil, že závěry studie nejsou nezvratné a vývoj v jednotlivých státech mohou ovlivnit politické změny.

V současnosti na světě žije 7,7 miliardy lidí. Vědci dospěli k závěru, že v roce 2064 dosáhne demografická křivka vrcholu s 9,7 miliardy lidí, ale pak začne klesat a v roce 2100 bude na planetě 8,8 miliardy obyvatel. 

Postará se o to podle studie z velké části rozvoj vzdělání dívek a dostupnost antikoncepce. Zatímco nyní na jednu ženu připadá v průměru 2,37 dítěte, v roce 2100 toto číslo spadne na 1,66. 

Největší úbytek populace postihne 23 zemí v Evropě a Asii - počet jejich občanů se sníží nejméně na polovinu. V Japonsku to bude snížení ze 128 milionů na 60, v Thajsku ze 71 na 35, ve Španělsku ze 46 na 23, v Itálii ze 61 na 31, v Portugalsku z 11 na 4,5 a v Jižní Koreji z 53 na 27 milionů. 

Podle studie počet obyvatel klesne i v České republice. Zatímco v roce 2017 zde žilo přes 10 a půl milionu lidí, vědci očekávají, že na konci století to bude jen 6,7 milionu. Data uvádí, že Česko dosáhne nejvyššího počtu obyvatel již v letošním roce, dále bude jen klesat. Podle údajů Českého statistického úřadu v České republice letos v březnu žilo 10,7 milionu lidí. 

Polsko v počtu obyvatel klesne z více než 38 milionů na 15. Slovensko bude mít v roce 2100 podle studie jen 2,6 milionu občanů, což je pokles o tři miliony oproti dnešku.

Některé země ale budou takového trendu ušetřeny - například ve Francii se 65 miliony obyvatel jich má být na konci století 67 milionů.

V subsaharské Africe se počet obyvatel může až ztrojnásobit z jedné na tři miliardy. Nejlidnatější bude Nigérie, počet obyvatel zde stoupne z 206 na 790 milionů, a Nigérie se tak stane druhou nejlidnatější zemí po Indii a předstihne Čínu. Ta má nyní 1,4 miliardy občanů a do roku 2100 může tento počet klesnout o polovinu na 730 milionů lidí. Úbytek práceschopného obyvatelstva zbrzdí její ekonomický růst.

Změna rovnováhy

Budoucí demografický vývoj, který zahrnuje také údaje o úmrtnosti a migraci, bude v jednotlivých zemích a regionech odlišný, změní se ekonomické a geopolitické mapy a síla jednotlivých států nebude definována jenom množstvím obyvatel.

Kvůli změnám složení populace Číny, jejíž počet obyvatel začne klesat v roce 2024, podle předpovědí nahradí USA na prvním místě žebříčku nejsilnějších ekonomik kolem roku 2050. Spojené státy, jež dosáhnou vrcholu až v 60. letech, ji ale mohou ke konci století opět předběhnout, pokud bude imigrace doplňovat tamní snižující se plodnost. Oproti nynějším počtům by v USA mělo do konce století přibýt přes deset milionů lidí.

"Musíme se připravit na opravdu nový svět," řekl k tomuto výhledu šéfredaktor The Lancetu Richard Horton. Ředitel IHME Murray dodal, že to bude svět, v němž bude žít mnohem méně práceschopných lidí a v němž osmdesátníků bude šestkrát více než nyní - až 866 milionů oproti nynějším 141.

Indie, která bude mít v roce 2100 navzdory poklesu obyvatel stále největší počet práceschopných lidí, se stane třetí nejsilnější ekonomikou světa. V roce 2017 byla sedmá. Změna rozložení obyvatelstva přispěje i ekonomice Nigérie, která se posune z nynějšího 28. místa na deváté. 

Japonsko navzdory výraznému poklesu počtu obyvatel a tím i práceschopných lidí zůstane v první čtveřici až do roku 2100. Naopak Polsko, které bylo v roce 2017 23., spadne do konce století na 44. příčku.

Ovlivnění demografické křivky

"Bude třeba přehodnotit sociální a zdravotnický systém," myslí si Murray. Jeho kolega Emil Vollset předpokládá, že v mnoha zemích se téma snižování počtu obyvatel zpolitizuje. Změnu demografické křivky je podle něj možné dosáhnout sociální politikou, která ženám umožní mít větší počet dětí a přitom pracovat.

Studie rovněž navrhla, že úbytek pracovní síly by mohl být vyrovnán přistěhovalectvím, přičemž země, které propagují liberální přistěhovalecké politiky, jsou schopny lépe udržovat počty obyvatelstva a podporovat hospodářský růst.

O financování respektovaného IHME se stará nadace Billa a Melindy Gatesových. Ústav pro svou studii čerpá údaje ze světových studií veřejného zdraví. 

Závěr studie se však neshoduje s prognózami OSN. Podle nich by na konci století mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více. OSN ve své poslední zprávě o demografickém vývoji předpokládá, že v roce 2050 by na Zemi mohlo žít 9,7 miliardy lidí a o padesát let později pak 10,9 miliardy. 

Studie OSN například počítá s menším úbytkem plodnosti. Ve 185 ze 195 zemí, jimiž se studie zabývá, bude v roce 2100 údaj průměrné plodnosti na jednu ženu nižší než 2,1. IHME počítá s údajem 1,66 dětí na ženu. 

John Wilmoth z oddělení OSN, které se zabývá sledováním populace a které připravuje studii každé dva roky, pro New York Times uvedl, že některé předpoklady o změnách populace, z nichž vychází studie, se nemusí naplnit. Jedna z nich se například týká míry porodnosti. "Je extrémní předpokládat, že státy s nízkou porodností v následujících osmdesáti letech neudělají nic proto, aby ji zvýšily a vyřešily tak svůj problém," říká Wilmoth. Přesto ale oceňuje, že podobné modely růstu světové populace vznikají.