Evropská vesmírná agentura zveřejnila první snímky Slunce pořízené sondou Solar Orbiter. Sonda, která se na svou pouť ke Slunci vydala na začátku letošního února, se ke Slunci dostala historicky vůbec nejblíž a dokázala pořídit zatím nejpodrobnější snímky naší nejbližší hvězdy. Dokázala zachytit i jev, který je podobný erupcím a který dostal jméno táborový oheň.

"Na první pohled se Slunce může jevit klidně, ale když si je vezmeme pod drobnohled, vidíme jednu miniaturní erupci vedle druhé," popsal David Berghmans, hlavní výzkumník dílčího projektu EUI, který ve vysokém rozlišení pořizuje snímky nižších vrstev sluneční koróny. Vnější vrstva sluneční atmosféry, kde byly táborové ohně zachyceny, sahá miliony kilometrů do vesmíru. Její teplota překračuje milion stupňů Celsia, což je o několik řádů více než teplota povrchu Slunce, která činí "pouhých" 5500 stupňů Celsia. Právě rozdíl mezi teplotou povrchu Slunce a koróny je jeden z nejzáhadnějších fenoménů hvězdy.

Vědci zatím nemají jasno v tom, zda jsou táborové ohně jen zmenšenými verzemi velkých erupcí, nebo zda je pohání jiný fyzikální mechanismus, je ale možné, že by další zkoumání tohoto jevu mohlo pomoci rozluštit důvody vysoké teploty koróny.

"Na závěry je samozřejmě ještě brzy, ale doufáme, že když tato pozorování spojíme s měřeními z dalších přístrojů, které 'osahávají' sluneční vítr prohánějící se kolem sondy, budeme schopni rozlousknout některé záhady," řekl Yannis Zouganelis, zástupce vedoucího projektu Solar Orbiter v ESA.

Sondě se kromě "táborových ohňů" podařilo zachytit i magnetická pole na odvrácené straně Slunce, která ze Země nelze sledovat. Vědci se na jejich zkoumání zaměřují proto, že v oblastech se silnou magnetickou aktivitou může dojít k erupcím, během nichž uvolňuje Slunce proudy vysoce energetických částic.

Když tyto částice proniknou do magnetosféry naší planety, mohou vyvolávat magnetické bouře, jež dokážou narušit funkci pozemských telekomunikačních a rozvodných sítí. Podle vědců je ale momentálně Slunce velice klidné.

Solar Orbiter se momentálně nachází zhruba na polovině cesty mezi Sluncem a Zemí. Do dvou let by se ale měl dostat ještě blíž, na vzdálenost 42 milionů kilometrů, což je skoro čtvrtina vzdálenosti Země od Slunce.

Na projektu vesmírné sondy se společně podílely ESA a NASA. Sonda je jedinečná v tom, že má různé přístroje, které dokážou zachytit různé typy slunečních jevů, jež nelze vidět pouhým okem. Na přípravě sondy se podílelo i pět českých týmů, které pracovaly na čtyřech z celkem deseti přístrojů, jimiž je sonda vybavená.

Devítičlenný tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd spolupracoval na přístroji RPW k měření plazmových a rádiových vln a lokálních plazmových hustot ve slunečním větru. Konkrétně připravili podsystém TDS pro zaznamenávání elektromagnetického signálu a identifikaci zajímavých úseků, kdy přístroj zachytí například plazmové vlny či dopad částic meziplanetárního prachu.

V Astronomickém ústavu AV pro přístroj RPW vznikl zdroj napájení, tamní vědci spolupracovali i na rentgenovém spektrometru STIX pro pozorování slunečního povrchu a procesu slunečních erupcí. Právě klíčové optické součásti koronografu METIS, zobrazovací zrcadla, pro pozorování sluneční koróny byla vyvinuta také v Česku - v laboratořích TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV.

Související