Dva čeští občané Miroslav Farkas a Markéta Všelichová, kteří byli tureckými úřady zadrženi v listopadu 2016 a v následujícím roce odsouzeni za terorismus, byli propuštěni na svobodu. Nyní již s vládním speciálem přistáli v Praze, z letiště je odvezla sanitka. Oba byli odsouzeni za spolupráci s kurdskými milicemi YPG, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci, k více než šesti letům vězení.

Na sociálních sítích Babiš poděkoval Bezpečnostní informační službě (BIS) za roli, kterou v kauze sehrála. Premiér uvedl, že propuštění nebylo spojeno s žádnými podmínkami či přísliby.

Mluvčí BIS Ladislav Šticha řekl, že propuštění uvězněných je výsledkem ročního vyjednávání, a to nejen zpravodajců. "Bylo to skoro rok trvající velmi citlivé vyjednávání krok za krokem. Nakonec se nám podařilo, i díky vynikajícím kontaktům, které s partnery ve zpravodajské službě v Turecku máme, vyjednat jejich propuštění bez jakýchkoli podmínek. Považujeme to za veliký úspěch," uvedl. Dodal, že poděkovat je třeba i dalším, včetně premiéra.

Podle Babiše k propuštění přispělo jeho loňské jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře i jejich pozdější setkání na světových fórech. "Děkuju ministerstvu zahraničí, spravedlnosti a obrany. Ve finále na té logistice spolupracovali všichni a jsem rád, že se to povedlo. Absolutně nic jsme neslíbili, je to bez podmínek," řekl premiér novinářům později při návštěvě Chebu. Dodal, že zdravotní stav propuštěných nejprve zkontrolují lékaři. "Bylo by dobré, kdyby jim média dala trochu klidu, aby se dali do pořádku," uvedl. Jejich stav zároveň označil za dobrý.

"V tomto případě bych lhal, že premiér neměl klíčovou roli. Kdyby to téma s prezidentem Erdoganem neotevřel, tak ani já bych se na žádné další jednání nedostal. Otevřelo mi to dveře," popsal HN europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zhruba roční vyjednávání, který se v případu také angažoval. Sám byl v Turecku několikrát vyjednávat, českou dvojici měl možnost i navštívit. 

Jednání označil za jedna z nejtěžších, která zažil. "Už to vypadalo několikrát, že je propustí, vždycky se to ale na něčem zadrhlo. Tyto poslední týdny, kdy jsme cítili, že by to mohlo dopadnout, tak české bezpečnostní služby i ministerstvo odvedly neskutečnou práci," popsal Zdechovský. 

Související

Svou roli měl podle Zdechovského určitě i fakt, že si Češi odseděli už polovinu trestu. "To byla věc, kterou jsme slyšeli velmi často, že by měli alespoň půlku trestu absolvovat," upozornil.

Možnost, že na konkrétní termín propuštění obou Čechů pak mělo vliv slavnostní otevření Hagie Sofie coby obnovené mešity, nevyloučil bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně. Podle něj totiž v mnoha zemích tento krok vyvolal odmítavé reakce a Turecko se může snažit věc pozitivně vyvážit. "Je to moje spekulace, která se opírá o znalost tamější politiky. Propuštění českých vězňů se mohlo takto načasovat," soudí. Za klíčovou pro rozhodnutí nicméně také považuje návštěvu premiéra. "Byl jako jeden z mála představitelů EU v Turecku v době, kdy země chystala invazi do severní Sýrie a Erdogan připravoval jakýsi plán na vybudování dočasného ubytování pro syrské uprchlíky," připomněl s tím, že Babiš se k tomu postavil pozitivně, což v ostatních zemích EU vyvolalo "údiv". "Ten plán se nezdařil, od začátku byl přitažený za vlasy. Je však možné, že na turecké straně krok Babiše mohl být začátkem propuštění vězňů," dodal pro HN Laně.

Všelichová si trest odpykávala v ženské věznici ve Vanu. Na jejím Facebooku, který spravuje dle médií její rodina, se naposledy loni v létě objevily fotky háčkovaných deček a šperků s tím, že se Markéta věnuje ručním pracím. O rok dříve tam zřejmě rodina dala s popiskem "nové fotky Markéty z Vanu" záběry, na kterých se Češka v čistě vyhlížející světlé místnosti usmívá, stejně jako několik dalších žen.

Po návratu do Česka Všelichová na svém profilu zveřejnila příspěvek, ve kterém uvádí, že si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe, ale neuvědomila si, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. 

"Ano, vždycky jsem přesně věděla, co dělám a proč, taky jsem věděla, jaká jsou rizika, a byla připravená si jakékoliv následky nést. Jenže jsem si neuvědomila, že v případě problému se ty následky netýkají jen mě, ale můžu způsobit problémy, práci a starosti mnoha lidem, kteří musí vzniklou situaci řešit," napsala Všelichová. Dodala, že těmto lidem se omlouvá a děkuje za pomoc a podporu.

Dříve prý pohlížela kriticky na novináře a humanitární pracovníky investující do své bezpečnosti peníze, které mohly pomoci lidem ve válkou zasažených oblastech. Tím zdůvodnila i to, že v roce 2016 do Turecka jela po zemi a neletěla. "Nojo, jenže teď už vím, že když se na tu bezpečnost vykašlete úplně, můžete taky skončit na čtyři roky zavření jako já a nepomůžete vůbec nikomu a ještě stojíte stát peníze," napsala. Druhý z propuštěných Farkas se zatím veřejně nevyjádřil.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pátek na tiskové konferenci rozhodnutí Turecka ocenil. Po příletu na pražské letiště půjdou do dvoutýdenní karantény. Věznění se o svém osvobození dozvěděli tento týden od tureckých úřadů. Miroslav Farkas podle ministra během 3,5letého věznění trpěl zdravotními potížemi, Markéta Všelichová je v lepším zdravotním stavu. 

Farkase a Všelichovou zadržely turecké úřady na hraničním přechodu s Irákem v listopadu 2016. Při kontrole u nich Turci našli letáky a fotografie, které podle turecké strany svědčily o tom, že oba Češi patří ke kurdským milicím YPG. Soud v srpnu 2017 oba odsoudil na šest let a tři měsíce do vězení. Předloni v červenci verdikt potvrdil turecký nejvyšší soud. Ve vězení oba Češi strávili 44 měsíců a 11 dní, tedy více než polovinu trestu. 

Repatriaci vězňů podle Petříčka bránilo to, že české právo jejich čin, za který byli v Turecku odsouzeni, nepovažuje za trestný. Turecko nakonec přikročilo k mimořádnému propuštění.

Oba Češi od začátku tvrdili, že jsou jen humanitární aktivisté a že mířili do Iráku, kde chtěli zřídit polní nemocnici. Česko, na rozdíl od Turecka, milice syrských Kurdů YPG nepokládá za teroristickou organizaci. YPG jsou ozbrojenou složkou Strany demokratické unie (PYD), která hájí politické zájmy syrských Kurdů. Ankara ji ale považuje za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku řazena k teroristickým skupinám.