Když se v roce 2015 dostala americká planetární sonda New Horizons k trpasličí planetě Pluto, pořídila během průletu velké množství fotografií a vědeckých dat. Ty lidstvu ukázaly, že je tento plutoid mnohem zajímavější, než se původně předpokládalo, a je nejrozmanitějším světem sluneční soustavy s výjimkou Země, píše časopis Nature.

Dosud se však zkoumaly pouze snímky té strany Pluta, která byla v době pořízení fotografií osvícená Sluncem. New Horizons kolem tělesa prolétla rychlostí 52 tisíc kilometrů za hodinu a nestihla tak udělat kvalitní snímky celého povrchu plutoidu. Ještě před průletem sice vyfotila i "odvrácenou" stranu Pluta, když byla ozářená, ovšem z velké dálky, což se odráží na jakosti snímků. Přesto jsou v některých případech i 250krát kvalitnější než dosavadní fotografie pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem na oběžné dráze Země. 

Snímky jedné strany Pluta ukázaly, že se na jeho povrchu nacházejí ledové dusíkové útesy, které se podobají drsnému norskému pobřeží, i obří ostny z metanového ledu (metan hydrát také zvaný hořící led) připomínající mrakodrapy. Na Plutu se nacházejí také kaňony hlubší než Grand Canyon nebo sopky vyšší než Mount Everest.

Zajímavým útvarem je i "ledové srdce", tedy srdcovitá oblast pojmenovaná Tombaugh Regio. Pánev v jeho "levé komoře" zvaná Sputnik Planitia je tvořená zmrzlým dusíkem, který se přes den vypařuje a v noci zase vrací do pevného skupenství. Tím s pravidelností bušícího srdce vznikají místní dusíkaté větry.

Co se ale nachází na druhé straně Pluta?

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se