Libanonský premiér Hasan Dijáb v pondělí oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak po ničivém výbuchu v přístavu v Bejrútu, při kterém minulý týden přišlo o život přes 160 lidí a dalších více než 6000 bylo zraněno.
O víkendu v Bejrútu propukly masivní protesty požadující odchod vlády. Večernímu oznámení demise předcházela rezignace několika členů kabinetu. Libanonský prezident Michel Aún následně v televizním projevu uvedl, že rezignaci premiéra přijal a požádal ho, aby zůstal ve funkci jako úřadující předseda vlády, dokud nebude sestaven nový kabinet.
#BREAKING; Lebanon's government resigns, according to local media
— Amichai Stein (@AmichaiStein1) August 10, 2020
"Celá vláda rezignovala," řekl podle agentury AP Dijáb novinářům po jednání vlády. Premiér pak jel za prezidentem, aby mu za celý kabinet podal demisi.
Dijáb v krátkém televizním projevu uvedl, že se k odchodu rozhodl, aby mohl stát po boku Libanonců a bojovat s nimi za změny. "Dnes oznamuji rezignaci vlády. Ať Bůh chrání Libanon," uvedl Dijáb, přičemž frázi o boží ochraně třikrát zopakoval.
Dijáb také uvedl, že "zemětřesení", které zasáhlo Libanon, způsobili jeho zkorumpovaní předchůdci. "Měli by se za sebe stydět, protože jejich korupce vedla k této tragédii, která byla skryta sedm let," uvedl.
Před večerním oznámením premiéra vypukly v centru Bejrútu protesty již třetí den v řadě. Bezpečnostní složky podle agentury Reuters proti demonstrantům, z nichž někteří házeli kameny, opět použily slzný plyn.
Nyní podle agentury AP mohou následovat zdlouhavá jednání o novém kabinetu. Libanonci od října demonstrovali za odstoupení celého vedení země, které viní z korupce a neschopnosti. Podle agentury AP se však v Libanonu posledních 30 let drží u moci "vládnoucí oligarchie" a bude tak obtížné "najít důvěryhodnou politickou postavu, která by s ní nebyla spojena".
"Zjistil jsem, že korupce je větší než stát a že stát je ochromen touto (vládnoucí) klikou..." citovala agentura AP Dijába, který dříve vyučoval na Americké univerzitě v Bejrútu.
Libanon se již mnoho měsíců potýká s vážnou hospodářskou krizí, označovanou za nejhlubší od občanské války z let 1975-1990. Situaci v zemi dále zhoršila pandemie covidu-19 a tragický výbuch mnozí Libanonci vnímají jako poslední kapku, neštěstí přitom přičítají nedbalosti libanonských politiků.
Dijábova vláda byla sestavena poté, co jeho předchůdce Saad Harírí v říjnu odstoupil v reakci na masivní protivládní demonstrace. Trvalo několik měsíců, než se znesvářené frakce shodly na Dijábovi. Jeho vláda, která měla podporu libanonského šíitského hnutí Hizballáh a jeho spojenců, byla podle AP ale od počátku odsouzena k zániku, jelikož měla za úkol zavést reformy, přestože byla vázána na frakce, jejichž odchod demonstranti žádali.
Média uvádí, že patrnou příčinou výbuchu byl požár, jenž vznikl v blízkosti skladu s 2750 tunami dusičnanu amonného, který tam byl neprofesionálně uskladněn už od roku 2013 po zabavení z lodi ruského podnikatele. Dusičnan amonný se často využívá v hnojivech, jako dezinfekční prostředek a díky oxidačním vlastnostem i v pyrotechnice. Prezident Aún v pátek řekl, že se musí zjistit, zda šlo o nehodu, nebo zda výbuch nemohl způsobit vnější zásah.
O víkendu se v Bejrútu uskutečnily masivní protivládní demonstrace požadující odchod vlády. V neděli a v pondělí se rozhodlo vládu opustit několik jejích členů. Odpoledne se uskutečnilo jednání kabinetu, kde se nakonec patrně rozhodlo o rezignaci celé vlády.
Exploze v Bejrútu si podle aktuální bilance agentury Reuters vyžádala životy nejméně 163 lidí. Britská BBC s odkazem na místní média uvádí 220 obětí a 110 stále nezvěstných. Dalších 6000 osob bylo zraněno. Kolem 300 tisíc lidí přišlo o domov. Libanonská armáda v pondělí uvedla, že pět dalších těl bylo nalezeno s pomocí ruských a francouzských pátracích týmů. Podle bejrútského guvernéra se pohřešuje mnoho zahraničních dělníků a řidičů nákladních vozů, které je těžké identifikovat. Syrská vláda uvedla, že nejméně 45 z doposud nalezených obětí jsou syrští občané. Syřané v Libanonu tvoří nejpočetnější zahraniční pracovní sílu, pracují převážně jako dělníci či v zemědělství a dopravě.
To si Libanon nezasloužil. Je toho moc, lidé v Bejrútu cítí beznaděj, říká Froňková
Země nemá prostředky, aby se s explozí vyrovnala. K českým psovodům mohou mít muslimové averzi, říká Libanonec