Na špatně uskladněných 2750 tun dusičnanu amonného, který minulé úterý způsobil silnou explozi v Bejrútu, upozorňovaly různé úřady již několik posledních let. V červenci o nebezpečném materiálu zpravily libanonské bezpečnostní složky i prezidenta Michela Aúna a premiéra Hasana Dijába. Vyplývá to z dokumentu, jenž má k dispozici agentura Reuters, a ze svědectví činitelů a úředníků, se kterými agentura hovořila.

O úřednických tahanicích okolo uskladněného dusičnanu amonného informovala zpráva generálního ředitelství státní bezpečnosti, jež zkoumala události předcházející výbuchu. V ní se odkazuje i na soukromý dopis z 20. července adresovaný Aúnovi a Dijábovi.

Plné znění dopisu zpráva neobsahovala, podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele, který si nepřál být jmenován, v něm však byly poznatky ze soudního vyšetřování, jež začalo v lednu tohoto roku a které dospělo k závěru, že je chemikálie potřeba okamžitě zabezpečit.

Zástupce Dijába, jehož vláda v pondělí kvůli explozi podala demisi, přijetí dopisu potvrdil. "Současný kabinet dokument dostal 14 dní před explozí a reagoval na něj v průběhu dní. Předchozí administrativa měla přes šest let, a neudělala nic," dodal zástupce.

Důkaz o předchozí korespondenci může jenom prohloubit nevoli veřejnosti vůči vedení země, které svou neschopností a zkorumpovaností Libanon ještě před explozí a koronavirovou krizí dovedlo k ekonomickému kolapsu.

Aún minulý týden potvrdil, že informace o materiálu měl. "Řekli, že je to nebezpečné. Já za to zodpovědný nejsem! Nevím, kde to uskladnili, a nevěděl jsem, jak nebezpečné to je. Nemám žádnou autoritu řešit věci přímo s přístavištěm. Je tu hierarchie a všichni ti, kdo o tom věděli, měli znát své povinnosti a učinit nezbytné," uvedl prezident.

Dopisu oběma hlavním představitelům předcházela řada oběžníků a oznámení od bezpečnostních, celních a přístavních úřadů, které v posledních šesti letech na soudy opakovaně naléhaly, aby byl dusičnan amonný ze skladu blízkého centru metropole odstraněn.

Chemická látka, která se používá jako hnojivo či v pyrotechnice a výbušninách, se do bejrútského přístavu dostala před sedmi lety. Dovezla ji loď plující pod vlajkou Moldávie a provozovaná Ruskem, jež náklad vezla z Gruzie do Mozambiku, uvedl kapitán plavidla. V Bejrútu se zastavila, aby získala další zboží na převoz.

Libanonské úřady však loď v prosinci 2013 zabavily kvůli vysokým dluhům vůči dvěma společnostem, které si stěžovaly u bejrútských soudů. V květnu 2014 bylo rozhodnuto, že loď není plavbyschopná a její náklad byl vyložen v září téhož roku a uskladněn v přístavišti.

V únoru 2015 soud určil odborníka, který měl vyhodnotit povahu nákladu. Ten určil, že materiál lodi je nebezpečný a skrze přístavní úřady požádal o jeho přesun k armádě. Ta však žádost odmítla a doporučila, aby byly chemikálie přesunuty nebo prodány libanonské soukromé firmě zabývající se výbušninami. Společnost materiál rovněž odmítla.

Dusičnan amonný tedy zůstal v hangáru v přístavišti a úřady o jeho přeložení žádaly zhruba každých šest měsíců justici.

Soudce nakonec letos v lednu zahájil vyšetřování, protože se ukázalo, že sklad nikdo nehlídá, v jedné ze stěn je díra a dveře jsou uvolněné z pantů, a hrozí tedy, že někdo nebezpečný materiál ukradne. Na základě těchto rozkazů bezpečnostní úřady instruovaly přístaviště, aby dveře a díry opravilo a zajistilo ochranku.

"Opravy začaly a (přístavní úřady) vyslaly tým syrských pracovníků, (na něž ale) nikdo nedohlížel," uvedl bezpečnostní úředník, který si také nepřál být jmenován. Podle něj při opravách jiskra ze sváření zažehla požár; oheň následně pohltil ve stejném hangáru uskladněnou pyrotechniku, a když se rozrostl, vybuchl i dusičnan amonný.

Exploze v Bejrútu si podle aktuální bilance agentury DPA vyžádala životy nejméně 165 lidí. Britská BBC s odkazem na místní média uvádí 220 obětí a 110 stále nezvěstných. Dalších 6000 osob bylo zraněno. Kolem 300 000 lidí přišlo o domov.

Do Libanonu z Česka přiletěla dvě vojenská letadla, která přivezla humanitární pomoc a která nazpět přepraví český záchranný tým, jenž v troskách zničeného města pomáhal s hledáním lidí.