Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se v sobotu telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním projednal situaci v Bělorusku, informovala agentura TASS. Lukašenko, jehož režim čelí masivním demonstracím, předtím vyjádřil obavy, že se proti jeho zemi rozvíjí vnější agrese podle scénáře "barevné revoluce". Aktivita těchto protestních hnutí v minulosti vedla k pádu autoritářských nebo promoskevských vlád v některých postsovětských státech. Kreml se zatím k obsahu telefonátu nevyjádřil.

Záměr spojit se s ruským prezidentem Lukašenko vysvětlil tím, že dění v Bělorusku se podle něho týká celého postsovětského prostoru a představuje nebezpečí přesahující hranice Lukašenkovy země. "Dnešní ochrana Běloruska není nic míň než ochrana našeho prostoru Svazového státu a příklad pro ostatní," vysvětlil prezident. Naráží tak na smlouvou o takzvaném Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko před 20 lety formálně vytvořily.

Ruský prezident Vladimir Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to Minsk požádá. Podle státní tiskové agentury Belta to v sobotu prohlásil Lukašenko. Řekl rovněž, že jej znepokojují vojenská cvičení v sousedních zemích Polsku a Litvě, na něž pohlíží jako na zbrojení. Prohlášení učinil jen několik hodin poté, co s Putinem telefonoval

"Nemusí nás ukolébávat výroky o pokojných akcích a demonstracích. Vidíme, co za tím je (...) Navíc jsme četli manuály barevných revolucí," zdůraznil Lukašenko nebezpečí, které podle něj probíhající protesty představují. Podle hlavy státu ale většina účastníků demonstrací nerozumí tomu, co se v Bělorusku právě děje. "Tomu rozumí ti, kdo to koordinují a řídí," sdělil Lukašenko. Organizátoři akcí navíc podle něho šíří nepravdivé zprávy.

Lukašenko už v pátek řekl, že do Běloruska v souvislosti s demonstracemi přijeli lidé z Polska, Nizozemska a Ukrajiny, jakož od ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. To podle TASS běloruský prezident hodnotí jako začátek zmíněné agrese.

Lukašenko se v sobotu dotkl řady dalších témat. Mimo jiné uvedl, že nová vláda je po prezidentských volbách z 9. srpna již téměř zformována.

Tisíce lidí v Minsku se mezitím sešly na rozloučení s Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při zásahu policie proti protestujícím. Úřady tvrdí, že muž zemřel při pokusu hodit výbušninu na představitele bezpečnostních sil, o skutečné příčině jeho smrti ale panují pochybnosti. Ruský opoziční server Novaja gazeta píše, že podle očitých svědků muž žádnou výbušninu v rukách nedržel. Otec zemřelého médiím sdělil, že mu před pohřbem nebylo dovoleno podívat se na synovo tělo.

V Bělorusku pokračují demonstrace proti falšování výsledků voleb hlavy státu a proti brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům. Navzdory protestům ústřední volební komise oficiálně potvrdila "drtivé vítězství" dlouholetého prezidenta Lukašenka.

Takzvané barevné revoluce, které v sobotu Lukašenko připomněl, se na začátku století odehrály mimo jiné v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu.

Ministři zahraničí Evropské unie se dohodli, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu. Český premiér Andrej Babiš se vyslovil pro zopakování zpochybňovaných voleb.

Související

Bělorusko stojí za všech okolností o další dialog s Evropskou unií, uvedlo v sobotu podle agentury RIA Novosti běloruské ministerstvo zahraničí. Prezident Alexandr Lukašenko v sobotu zdůraznil, že země chce kritickou situaci řešit sama a nepotřebuje žádné prostředníky ze zahraničí.

Premiéři pobaltských zemí dnes Minsk vyzvali, aby uspořádalo nové volby, které budou "svobodné a spravedlivé". Šéfové estonské, litevské a lotyšské vlády se domnívají, že na transparentnost nového hlasování by měli dohlížet mezinárodní pozorovatelé, napsala agentura Reuters.

Z běloruských věznic jsou od čtvrtečního večera hromadně propouštěni zadržení lidé. Po příchodu na svobodu podávají i ženy hrůzná svědectví o brutalitě, jíž byly vystavené - krutému bití, ponižování i vyhrožování smrtí, znásilněním či dlouholetým vězněním. Nejméně dva demonstranti od neděle zemřeli.

Vůdkyně opozice a Lukašenkova protikandidátka Svjatlana Cichanouská, která podle mnoha Bělorusů volby ve skutečnosti vyhrála, v pátek vyzvala k dialogu, k poklidným masovým shromážděním i vytvoření koordinační rady pro předání moci.

"(...) jsem zatím naživu a nejsem v zahraničí," prohlásil sám Lukašenko na televizí zaznamenané expertní poradě o strojírenství. Prezident varoval před dopady stávek v běloruských podnicích, které podle agentur propukají už od pondělka; od neděle lidé protestují proti zfalšování výsledků prezidentských voleb. Na následujícím zasedání, věnovaném bezpečnosti v zemi a zejména v Minsku, doporučil prezident spoluobčanům, aby "nevystrkovali nos na ulici".

"Chcete, abych seděl a čekal, až Minsk obrátí vzhůru nohama? To bychom pak už situaci nedokázali stabilizovat. Proto se vzpamatujte, vezměte rozum do hrsti a uklidněte se. A nechte nás nastolit pořádek a vypořádat se s těmi (organizátory protestů), kteří sem přijeli (z ciziny)," apeloval. Příslušníkům pořádkových sil vzkázal, že nemá žádné výhrady, ale poprosil je, aby nepokračovali v bití demonstrantů ležících na zemi.

Sousední Polsko podpoří v Bělorusku podle premiéra Mateusze Morawieckého občanskou společnost a nezávislá média. Varšava plánuje na tyto cíle pro začátek vyčlenit v přepočtu skoro 300 milionů korun.

Související