Od úterý 1. září bude v Česku ve vnitřních prostorách, jako jsou obchody, obchodní centra a pošty, ve veřejné dopravě či ve školách mimo třídy povinné nošení roušek. V pondělí po zasedání rady vlády pro zdravotní rizika to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Opatření má podle něj bránit šíření nového typu koronaviru po začátku školního roku, který s sebou přináší častější kontakty mezi lidmi a cestování. Plošná opatření kritizují někteří opoziční politici. Po jednání vlády ministr sdělil, že ve středu jeho resort vydá mimořádné opatření, které bude zahrnovat i výjimky z nařízení, budou se týkat konkrétních skupin osob.

Vojtěch řekl, že roušky budou muset lidé nosit ve všech prostředcích veřejné dopravy včetně meziměstských spojů. "Také ve vnitřních prostorech, jako jsou obchody, obchodní centra a pošty a na vnitřních hromadných akcích bez ohledu na počet účastníků," uvedl. Školáci budou muset nosit roušky ve společných prostorách školy. "Jedná se o chodby a podobně, nikoliv v rámci jednotlivých tříd," dodal Vojtěch.

Opatření nebude platit pro kanceláře či provozovny se zaměstnanci, nevztahuje se ani na restaurace. "Chceme to dát tam, kde to má největší smysl," řekl Vojtěch. Týkat se má podle něj míst, kde se setkávají různé skupiny lidí, nikoliv opakovaně podobné jako třeba v zaměstnání. "Roušky bereme jako jedno ze tří hlavních preventivních opatření vedle dezinfekce a sociálního distancování," řekl.

Nadále bude platit omezení pro účast lidí na veřejných akcích na 1000. "Je ale možné, aby byly rozdělené sektory po 1000 osobách, to je základním principem, který držíme," uvedl. U vnitřních akcí se jedná o 500 osob a maximálně pět sektorů, dodal. V divadlech a dalších hledištích se stálými sedadly nebude od září nutné nechávat neobsazené každé druhé místo, dodal Vojtěch. Povinné bude ale nošení roušek.

Výjimky z nošení roušek budou podobné jako letos na jaře, kdy stát při epidemii nařídil širokou povinnost nošení roušek. "Teď výjimky přesně nevyjmenuji, ale plánujeme je pro osoby, pro které by byla rouška komplikací, třeba lidi s duševní chorobou a podobně," řekl dopoledne Vojtěch. Po zasedání kabinetu uvedl, že se nebudou příliš týkat prostorů, kde budou muset být roušky nasazeny. Spíše půjde o konkrétní skupiny obyvatel, například malé děti.

Plošné zavedení roušek kritizují někteří opoziční politici. "Vláda opět přichází s plošným nošením roušek. Je to asi jediné řešení, které zná. Bez debat, vysvětlení či uveřejnění dat. Znovu se ukazuje, že vláda nezvládne připravit plán ani na víc než 14 dní dopředu," uvedl na twitteru šéf Pirátů Ivan Bartoš.

"Pokud by fungovala chytrá karanténa, kterou premiér sliboval už o Velikonocích, pokud by fungovalo masivní testování, nemusela by nyní vláda znovu zavádět roušky a znepříjemňovat tak lidem život," uvedla na twitteru ODS. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na stejné sociální síti uvedla, že by měl Vojtěch odpovědět na dotazy, co si slibuje od nošení roušek mimo třídu, proč jsou roušky povinné zrovna od 1. září a zda už hygienické stanice zvládají chytrou karanténu.

Nakažení bez příznaků budou v izolaci jen deset dní

Karanténa kontaktů i izolace nakažených s nemocí covid-19 bez příznaků bude zkrácena ze dvou týdnů na deset dní. K ukončení karantény ani izolace nebude třeba test, výjimkou budou pracující ve zdravotnictví a sociálních službách a lidé se zhoršenou imunitou. Po jednání rady vlády pro zdravotní rizika to řekl vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Pravidla se změní od pondělí 24. srpna.

"Je o tom dostatek dat ze zahraničí," řekl Prymula. Nakažení budou v izolaci deset dní od posledního pozitivního testu, pokud budou mít příznaky nemoci. 

Kontakty nakažených, u nichž se nemoc neprojevila, budou v karanténě deset dní od posledního kontaktu s nakaženým. Na závěr většina lidí nebude muset mít negativní test. Lékaři a hygienici mohou karanténu v některých případech prodloužit.

"Karanténa by měla pokrýt maximální inkubační dobu, která se uvádí 14 dní. Průměrná inkubační doba se pohybuje mezi čtyřmi až šesti dny, nad deset dní je extrémně zřídka," uvedl Prymula. Nejdelší zaznamenaná je podle něj 27 dní, infekčnost viru ale podle něj s časem klesá. Nejsilnější je asi dva dny před výskytem příznaků. Je podle něj zhruba dvouprocentní riziko, že lidé budou infekční i po deseti dnech.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová uvedla, že diskuse o úpravě karantény byla jedním z nejdelších bodů jednání rady. Nová pravidla budou podle ní platit až od 24. srpna, aby se na ně mohli připravit hygienici a praktičtí lékaři, kteří karantény ukončují.

Lidé v karanténě budou mít možnost volit z auta

Vláda v pondělí také schválila zákon, který umožní lidem v karanténě v říjnových senátních a krajských volbách hlasovat z auta či ve zvláštních okrskových a výjezdových komisích.  Pro ČTK to uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Normu Sněmovna projedná ve středu 19. srpna, uvedl. Na formě hlasování z karantény v době koronavirové epidemie se Hamáček dohodl s parlamentními stranami.

Možnost speciálního hlasování se bude podle návrhu speciálního zákona týkat pouze lidí, kteří budou mít v době voleb nařízenou karanténu či izolaci hygienou nebo lékařem. Ti, kteří budou v preventivním ochranném opatření, například po návratu z ciziny, na volebním právu omezeni nebudou, budou tedy moci přijít hlasovat ke komisi ve svém volebním okrsku.

V takzvaných drive-in volebních stanovištích bude možné hlasovat pouze z motorových vozidel. Měla by být k dispozici na 78 stanovištích, v jednom v každém okrese. Hlasovat by se tak mělo ve středu 30. září v čase od 07:00 do 15:00. Pokud by se v takovém případě na někoho nedostalo, komise by počkala na všechny čekající ve frontě. Obsluhovat bude stanoviště vždy trojice vojáků a odborný zapisovatel. Speciální komise vyškrtne voliče z drive-in stanoviště ze stálého seznamu voličů, aby nemohl znovu volit standardním způsobem v pátek či sobotu.

Lidé v karanténě, kteří nemohou automobilem dorazit, by se měli do čtvrtku 1. října do 20:00 ohlásit na krajském úřadě. V dnech řádného termínu voleb by se pak za nimi dostavila komise v ochranných prostředcích a s přenosnou urnou, a to mezi pátkem 2. října 07:00 a sobotou 3. října 14:00. Výjezdy bude zajišťovat stejná jednotka jako drive-in stanoviště.

Stejná skupina případně zajistí i hlasování v pobytových zařízeních sociálních či zdravotních služeb, na která by byla uvalena karanténa. Tam má být hlasování od čtvrtka volebního týdne od 07:00 do pátku volebního týdne do 20:00 hodin. Hlasy ze všech mimořádných způsobů se budou sčítat dohromady. V každém kraji k tomu bude zřízena speciální komise.

Poslanci se mimořádně  už ve středu, aby ve zrychleném režimu a ve stavu legislativní nouze zákon o volbách projednali. Stav legislativní nouze v pondělí na návrh vlády vyhlásil předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Jeho rozhodnutí je k dispozici na webových stránkách Sněmovny. Stav legislativní nouze vyhlásil na období od úterý 18. srpna do příštího úterý 25. srpna.

Novela obsahuje také návrh odměn pro členy speciálních volebních a sčítacích komisí a návrh na plošné zvednutí odměn členům všech komisí o 500 korun. Vytvoření speciálních volebních komisí vyjde podle podkladů pro jednání kabinetu státní pokladnu zhruba na 9,5 milionu korun. Plošné navýšení odměn pro komisaře o 500 korun by mělo podle návrhu zákona stát 56 milionů korun. Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měl činit rozpočet letošních podzimních voleb 450 milionů korun, před čtyřmi lety to bylo 307 milionů.

Zapisovatel speciální komise pro hlasování má podle návrhu nárok na odměnu pět tisíc korun za každý den, kdy vykonával funkci a zároveň se podílel na zajištění hlasování zvláštním způsobem. Člen sčítací komise má nárok na odměnu 10 tisíc korun, která se navyšuje o pět tisíc korun v případě, že se účastní také sčítání výsledků hlasování ve druhém kole voleb do Senátu. S odměnami pro vojáky zákon nepočítá, ani dalšími náklady na jejich práci zákon nepočítá.