Tisíce lidí v běloruské metropoli Minsku se v pondělí večer shromáždily před vyšetřovací vazbou, odkud se přesunuly k cele předběžného zadržení a požadovaly osvobození lidí zadržených v souvislosti s demonstracemi proti falšování výsledků prezidentských voleb. Dobrovolníci hlídkující u zařízení demonstranty žádali, aby se zklidnili, protože by mohli situaci zadržených ještě zhoršit, informuje agentura Interfax. Během úterý se očekává další stupňování tlaku na autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby po 26 letech vládnutí v bývalé sovětské republice rezignoval. Situaci v Bělorusku proberou ve středu na mimořádném videosummitu i lídři zemí EU.

Demonstranti skandovali hesla "Svobodu!" a "Před tribunál!". Dav protestujících mířících k cele předběžného zadržení ale zablokovali dobrovolníci, kteří komunikují s úřady a dodávají lidem do cel vodu, jídlo a léky. Podle ruského opozičního serveru Novaja gazeta se dříve objevily zprávy o tom, že dozorci zadržené lidi bijí, když zvenčí začíná dovnitř doléhat skandování protestujících.

Kvůli protestům, které vypukly před více než týdnem po oznámení výsledků běloruských prezidentských voleb z 9. srpna, bylo zatčeno asi 7000 lidí, píše Interfax. Agentura také zároveň připomíná, že podle médií není u 80 zadržených osob známo, kde se nacházejí. Zadržení lidé, z nichž část už byla propuštěna, si stěžují na tvrdé zacházení, kruté bití, ponižování a vyhrůžky. Nejméně tři lidé v souvislosti s protesty zemřeli. Smrt třetího demonstranta potvrdilo v úterý podle ruského listu Vedomosti běloruské ministerstvo vnitra. 

Úřady už před tím potvrdily smrt dvou lidí během protestů, jejich jména neuvedly. Jeden z nich podle ministerstva vnitra přišel o život při výbuchu improvizované bomby, kterou se prý pokoušel hodit na policisty. Ale podle videa, zveřejněného na sociálních sítí, měl demonstrant prázdné ruce, poznamenal list Vedomosti.

Související

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod pro uvalení individuálních sankcí vůči běloruským představitelům. Je podle něj potřeba jednotný postup Evropské unie. Seznam běloruských představitelů, na něž by měly dopadnout sankce unijní a který připravuje Evropská komise, by měl být podle předsedy vlády hotový do pátku. Řekl to novinářům po úterním ranním jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že Česko chce aktivně jednat o požadavcích zástupců běloruské občanské společnosti a opozice pro dialog s tamním režimem.

S Babišem, Petříčkem, vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) a také předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) se chce kvůli situaci v Bělorusku setkat předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Schůzku jim nabídl v úterý a informoval o ni na svém twitteru, kde také nabádá ke koordinovanému postoji ústavních činitelů.

 

"Nemyslím si, že Lukašenkovi a dalším činitelům režimu nějak dělají těžkou nové cílené sankce. V minulosti přestáli několik vln sankcí od Evropské unie a nepřinutilo je to k zásadním ústupkům," uvedl ředitel think-tanku EAST Center Andrei Yalitseyev v úterní debatě organizované Asociací pro mezinárodní otázky.

Velvyslanec Běloruska na Slovensku Ihar Ljaščeňa, který prostřednictvím videa vyjádřil solidaritu s protestujícími, požádal o zproštění funkce. Ljaščeňa podle serveru Tut.by vysvětlil, že tento krok se mu zdá logický, protože byl jmenován prezidentem Lukašenkem, a tak se očekává, že bude jednat v souladu s prezidentovou politikou.

Lukašenko v úterý udělil medaile více než 300 pracovníkům ministerstva vnitra "za bezchybnou službu". Podle internetového portálu Novaja gazeta jsou mezi vyznamenanými kromě policistů také řidiči policejních antonů, a představitelé speciálních sil OMON. Příslušný výnos Lukašenko podepsal 13. srpna nedlouho poté, co silové složky tvrdě zasáhly proti lidem, kteří se účastní protestů.

I přes policejní násilí a hromadné zatýkání demonstrantů protesty v Bělorusku sílí. V neděli zažila devítimilionová země největší demonstraci ve své historii, když se v Minsku podle odhadů sešlo na 200 tisíc lidí. Demonstrace za Lukašenkovo odstoupení se konaly i v dalších městech a zároveň propukly stávky v některých klíčových podnicích.

Lukašenko se v pondělí vydal za dělníky do minských továren, ale narazil na posměch a skandování "Odejdi!". Prezident nejprve odmítal možnost nových voleb, později ale takovou variantu připustil, ovšem až po přijetí nové ústavy. Podle komentátorů hraje o čas poté, co se opakovaně radil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který mu přislíbil pomoc na základě smlouvy o vojenské spolupráci.

Ruská vojenská pomoc Bělorusku by byla neospravedlnitelnou invazí, která by zničila poslední zbytky běloruské nezávislosti, varoval v úterý litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v pondělí apeloval na běloruskou armádu, "aby se neprohřešila zásahem proti vlastnímu obyvatelstvu".

Podle sociálních sítí byly v pondělí v pohraničí zaznamenány přesuny neoznačených kamionů s ruskými gardisty vycvičenými k potlačování nepokojů. V Bělorusku, ležícím mezi Ruskem a východním křídlem NATO a Evropské unie, se současně spekuluje, jak osudný by pád Lukašenkova režimu mohl být pro Putina, který je u kormidla moci také déle než dvě desetiletí.

Lukašenko vztahy s Ruskem využívá i pro kritiku opozice. Tvrdí, že koordinační rada, vytvořená na popud štábu opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské chce, aby Bělorusko opustilo svazové soustátí s Ruskem a vojenský pakt vedený Moskvou, a že rovněž chce zlikvidovat ruské vojenské objekty na běloruském území. Maryja Kalesnikavová, členka rady, podle agentury Interfax ujistila, že se v případě příchodu k moci nehodlá zřeknout stávajících mezinárodních dohod s partnerskými státy, včetně Ruska.

"Jsme naladěni konstruktivně vůči všem zahraničním partnerům. Soudíme, že všechny platné dohody se musí dodržovat," řekla Kalesnikavová a dodala: "Lukašenkova prohlášení hodnotíme jako pokus o manipulaci a podvod."

Putin v úterním rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou podle tiskové služby Kremlu uvedl, že "jakékoliv cizí vměšování do vnitřních záležitostí" Běloruska je pro Moskvu nepřijatelné, neboť vede k eskalaci krize. Vyjádřil rovněž naději, že situace v Bělorusku se "co nejdříve znormalizuje". Podle TASS se rozhovor uskutečnil z iniciativy kancléřky.

Telefonicky s Putin o situaci v Bělorusku hovořil také francouzský prezident Emmanuel Macron a šéf Evropské rady Charles Michel. Macron podle agentury Reuters vyjádřil podobné stanovisko jako před ním Merkelová. S ruským prezidentem se podle agentury TASS shodl na tom, že situaci v Bělorusku je potřeba co nejrychleji řešit.

Šéf unijních summitů Michel jednání s Putinem oznámil na twitteru s tím, že "pouze poklidný a skutečně inkluzivní dialog" může Bělorusko vyvést ze současné krize. Podrobnosti o rozhovoru s ruským prezidentem ihned nesdělil.

Související