Prezident Mali Ibrahim Boubacar Keita v noci na středu odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co jej společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Podle agentury AFP to prezident oznámil ve státní televizi s tím, že demisi podá rovněž vláda a bude rozpuštěn parlament. Vojáci, kteří převzali moc v zemi, nad ránem oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v "rozumném termínu" uspořádají všeobecné volby.

"Chtěl bych vám v tuto chvíli oznámit (...) svoje rozhodnutí vzdát se mých funkcí, všech mých funkcí, od nynějšího okamžiku," řekl Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech, kterou nosí vzhledem k pandemii covidu-19. "Nechci, aby byla kvůli mému setrvání u moci prolita žádná krev," dodal.

Keitu zajali v úterý vojáci v jeho prezidentském sídle. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají.

"My, představitelé vlastenecké síly, kteří se seskupili v Národním výboru pro spásu lidu (CNSP), jsme se rozhodli převzít zodpovědnost před národem a dějinami," prohlásil ve státní televizní stanici ORTM mluvčí vzbouřených vojáků plukovník Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva. Dodal, že Mali bude nadále respektovat všechny mezinárodní dohody.

"Společně s vámi jako jednotná síla můžeme této zemi vrátit její někdejší velikost," dodal Wagué s tím, že jsou nyní uzavřeny hranice Mali a od deváté hodiny večerní do páté ranní bude platit zákaz vycházení.

Proti Keitově vládě se v zemi již několik měsíců pořádají demonstrace. Opozice totiž zpochybňuje jeho znovuzvolení v jarních volbách, řada lidí je rovněž nespokojena s tím, že si podle nich vláda nedokáže poradit s rostoucím vlivem ozbrojených islamistů na severu a v centrální části země. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil Ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.

"Jsou zatýkáni armádní důstojníci. Je to totální zmatek," citovala agentura AP anonymně úředníka z malijského ministerstva vnitřní bezpečnosti poté, co ve městě Kati, kde leží vojenská základna, propukly nepokoje. Podle svědků byly v ulicích města, které leží asi 15 kilometrů od metropole Bamaka, obrněné vozy a tanky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v úterý o situaci v Mali hovořil s představiteli Nigérie, Pobřeží slonoviny a Senegalu, tyto státy plně podpořil ve snaze o zprostředkování hovorů s oběma stranami konfliktu. Francie podle prezidentské kanceláře situaci monitoruje a odsuzuje jakékoliv pokusy o převrat. Francouzská ambasáda varovala obyvatele v Bamaku a Kati, aby nevycházeli z domů.

Zvěsti o zadržení hlavy státu přivedly do ulic Bamaka stovky demonstrantů, kteří vyjádřili podporu vzbouřencům. Vládu kritizují za korupci, špatné řešení ekonomické situace země i za neschopnost zvládnout islámské radikály. Podle agentury AP zapálili protestující dům, který patří malijskému ministrovi spravedlnosti.

V Bamaku bylo již dříve evakuováno nejméně jedno ministerstvo a budova státní televize ORTM. V ulicích byla slyšet střelba. Podle svědka citovaného agenturou Reuters uzavřeli ozbrojení muži v metropoli také dva mosty přes řeku.

Ve snaze ukončit politickou krizi v Mali se do země minulý měsíc vydalo pět afrických prezidentů, kteří prosazovali vytvoření vlády národní unie. Protestní hnutí s konzervativním duchovním v čele ale návrh odmítlo.

Úterní události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého. Převratu předcházelo povstání domorodých Tuaregů, kteří tehdy ovládli oblast na severu země.

Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak s jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.

Poslední vývoj v Mali již odsoudila Africká unie, OSN, Evropská unie či Francie, která má v zemi několik tisíc vojáků. Desítky svých příslušníků v Mali udržuje také česká armáda, podle vyjádření Generálního štábu armády ČR jsou všichni v pořádku.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) povstání odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských států s Mali. Přerušilo rovněž veškeré finanční styky s touto zemí a vyjádřilo se pro uvalení sankcí.

Související
Související