Lichtenštejnsko se kvůli sporu o majetek v Česku vyvlastněný rodu Lichtenštejnů po druhé světové válce obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Informovala o tom ve středu vláda v hlavním městě knížectví Vaduzu. Ve sporu jde zhruba o 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan.

Podle vlády ve Vaduzu české úřady nerespektovaly dostatečně suverenitu Lichtenštejnska, a proto se rozhodla podat ve středu u soudu ve Štrasburku mezistátní stížnost. Nepřípustné podle ní je to, že lichtenštejnští státní příslušníci jsou opakovaně označováni za osoby německé národnosti a toto označení je uplatňováno jako základ rozsudků českých soudů.

Konkrétně se mezistátní stížnost týká verdiktů ve sporu o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan. V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna má nárok na dědictví těchto pozemků, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ale toto rozhodnutí napadl a uspěl. Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i Ústavní soud.

Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.

O dvě třetiny pozemků přišel rod při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.

Shrnutí stížnosti Lichtenštejnska

Související