Nejdůležitějším úkolem výročních cen Magnesia Litera je propagovat dobré knihy. Sami pořadatelé tak charakterizují účel počínání, jemuž se věnují už 19 let. Za tu dobu se Magnesia Litera propracovala mezi nejprestižnější kulturní soutěže v Česku a výrazně také ovlivňuje knižní trh.

Ovšem − letos je všechno trochu jinak. Vyhlášení literárních cen bylo kvůli covidu-19 z dubna přesunuto na konec léta. A Pavel Mandys, zakladatel ceny a předseda organizačního výboru, si stále není jistý, jakou bude mít pondělní slavnostní večer podobu. "Stejně jako na jaře máme připraveny dva krizové scénáře: vyhlášení pouze s nominovanými, pokud by v sále mohlo být jen sto lidí, případně pouze s vítězi, kdyby omezení bylo větší. Obávám se ale, že už nemůžeme čekat ani měsíc navíc," říká.

HN: Za posledních 19 let jste prostřednictvím Magnesie Litery zpropagovali úctyhodnou řádku knih. Které tituly vás zaujaly nejvíc?

Občas zakroutím hlavou nad některými nominacemi, ale zatím se mi nestalo, že bych se neztotožnil s vítěznými knihami. Myslím, že v tomto století vyčnívají povídky Jana Balabána Možná že odcházíme. A snad je to i proto, že je autor nebral tolik vážně, nezatížil je tolik vztahem k Bohu jako jiné své prózy, jsou civilnější, tak nějak drobnější, ale mimořádně silné a působivé. Za výjimečné považuji i Lichožrouty Pavla Šruta, povídkovou knihu Zmizet od Petry Soukupové a Pravidla směšného chování od Emila Hakla.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se