Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil recipročními kroky v případě zavedení sankcí vůči své zemi v souvislosti s prezidentskými volbami, které byly podle opozice zfalšované, a v souvislosti s brutálním potlačováním protestů. Ministři zahraničí EU se na těchto sankcích předběžně dohodli na dvoudenní neformální schůzce, která v pátek skončila v Berlíně. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček, který se schůzky účastnil, novinářům sdělil, že Lukašenko prozatím na seznamu není.

Jednání v Berlíně bylo neformální, proto ministři žádná rozhodnutí nepřijali. Sankční seznam by ale podle Petříčka mohl být schválen už v příštím týdnu písemnou procedurou.

"Je jasnější, jak seznam bude vypadat. Budou do něj zahrnuti vysocí představitelé běloruského režimu," řekl Petříček, který již před pátečním jednáním uvedl, že na listině bude asi dvacet jmen. O zhruba dvou desítkách osob v pátek na závěrečné tiskové konferenci hovořil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Na dotaz, zda tam bude i Lukašenko, Petříček odpověděl, že prozatím ne.

"V tuto chvíli na seznamu pravděpodobně figurovat nebude, ale není vyloučeno, že v následujících dnech se podle vývoje situace bude seznam ještě doplňovat," řekl Petříček. Za důvod, proč běloruský prezident zatím není zahrnut mezi osoby postižené sankcemi, označil skutečnost, že by to mohlo ohrozit případný dialog mezi režimem a opozicí, který EU podporuje. Pokud se ale situace v zemi zhorší, EU může Lukašenka na seznam připsat.

O dohodě v otázce Běloruska Petříček hovořil již v pátek ráno a později uvedl, že i dnes se ministři k Bělorusku vrátili. "Protože prezident Lukašenko odmítl jakoukoli roli OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) v moderování dialogu," řekl Petříček. "To je podle našeho názoru v rozporu se závazky OBSE a Bělorusko je členem OBSE," dodal.

"Naší prioritou je pomoci zahájit politický dialog mezi režimem, civilní společností a Bělorusy. Podporujeme jejich cíl, tedy svobodné volby, ve kterých si sami rozhodnou o své budoucnosti," řekl Petříček.

Na dotaz, zda by běloruský prezident měl být zařazen na černou listinu, Petříček ve čtvrtek odpověděl, že Lukašenko na seznam patří, je ale nutné zvážit, zda by na něj měl být zapsán již v první fázi. Ministr poukázal na to, že potrestání Lukašenka by mohlo ohrozit dialog stran běloruského konfliktu.

Lukašenko ale hrozí odvetou. "Nařídil jsem vládě předložit návrh přeorientování všech obchodních toků z litevských přístavů na přístavy jiné. Uvidíme, jak s tím budou žít," řekl při návštěvě jednoho potravinářského závodu. Podle agentury BelTA v této souvislosti uvedl, že 30 procent litevského rozpočtu tvoří přeprava zboží z Běloruska přes Litvu.

"Ukážeme jim, co jsou to sankce. Jestli se (Poláci a Litevci) doposud dostávali do Číny a do Ruska přes nás, tak teď budou létat buď přes Baltské, nebo Černé moře, aby mohli obchodovat s Ruskem," pohrozil rovněž Lukašenko.

Litevské ministerstvo zahraničí už zařadilo na svůj běloruský sankční seznam 118 lidí, včetně Lukašenka. Všechny tyto osoby byly podle Vilniusu zapojené do zfalšování prezidentských voleb konaných 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům demonstrací.

V Bělorusku propukly protesty po oznámení drtivého vítězství Lukašenka v prezidentských volbách. Mnoho lidí je ale přesvědčených, že výsledek byl zfalšovaný a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic více měst, včetně Minsku, proto vyšly desetitisíce demonstrantů, proti nimž v prvních dnech brutálním způsobem zasahovaly speciální policejní síly OMON.

Související
Související