Stovky běloruských studentů v úterý bojkotovaly začátek nového školního roku v reakci na výzvu opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která z litevského exilu burcuje k udržení tlaku na odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka a vypsání nových voleb. Uvedla to agentura Reuters. Protesty proti autoritářskému režimu pokračují v Bělorusku čtvrtým týdnem.

Pořádkové jednotky rozehnaly studentský pochod v centru metropole a zadržely přinejmenším deset lidí, včetně novinářů, napsal server Belarusskij partizan. Studenti stojící před sídlem jedné z vysokých škol vybízeli ministra zahraničí Uladzimira Makeje, který přijel na začátek školního roku, aby se podepsal pod petici za čestné volby. Makej i rektor odmítli, dodal portál.

Lukašenko se potýká s vlnou protestů a stávek poté, co jej úřady minulý měsíc prohlásily vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Podle opozice byl ovšem výsledek zmanipulovaný a neuznala ho mimo jiné ani Evropská unie. Lukašenko volební podvody popírá a nejeví žádné známky ochoty k ústupkům navzdory hrozbě západních sankcí.

Mnoho státních škol sloužilo jako volební místnosti a učitelé byli často zapojeni do sčítání hlasovacích lístků ve volbách, které podle úřadů Lukašenko pošesté vyhrál, tentokráte s více než 80 procenty hlasů.

Studenti s bílo-červeno-bílými vlajkami, které se staly symbolem běloruských protestů, pochodovali v úterý po minských ulicích a před několika školami sbírali podpisy pod výzvu, aby Lukašenko odstoupil, řekl Reuters očitý svědek. Na sociálních sítích se objevila videa zachycující zadržení některých studentů.

Štáb Cichanouské uvedl, že bojkot byl nezbytný, aby předvedl, že mládež není stranou událostí.

Lukašenko se naopak při návštěvě odborné školy ve města Baranoviči na jihozápadě země snažil vyvolat dojem, že období protestů skončilo. "Prezident zdůraznil, že rušné léto je za námi a že nastal čas zaměřit se na tvořivost," uvedla státní tisková agentura Belta.

Lukašenko se už ale obrátil s žádostí o pomoc ke svému ruskému kolegovi Vladimiru Putinovi. V neděli prohlásil, že se s ruským prezidentem brzy setká. Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov potvrdil, že schůzka by měla proběhnout do konce září. Putin již minulý týden řekl, že na žádost běloruského kolegy vytvořil zálohy z ruských silových složek, které by mohly být nasazeny v Bělorusku, pokud by "protesty ovládli extremisté a hrozilo by krveprolití". Ruská média psala, že Kreml nařídil pohotovost elitním Silám speciálních operací, které jsou také známé jako "zelení mužíčci", kteří v roce 2014 provedli anexi Krymu.

Zatím se ruská pomoc omezuje na propagandu. První týden po znovuzvolení běloruského prezidenta si ruská státní média držela odstup, nyní už jasně podporují Alexandra Lukašenka. V diskusních pořadech se o protestujících hovoří také jako o nebezpečných běloruských nacionalistech, kteří by po ukrajinském vzoru chtěli zakazovat mluvit rusky.

Když na protest proti brutálním zákrokům policie demonstrativně odešlo několik populárních novinářů z běloruské televize, nahradilo je několik desítek novinářů z ruského státního holdingu Rossija segodňja. Do něj spadá také prokremelská televizní stanice RT.

 

Související