Bahrajn se připojil ke Spojeným arabským emirátům v dohodě o normalizaci vztahů s Izraelem. V prohlášení zveřejněném na Twitteru o tom v pátek informoval americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům napsala, že Trump informaci zveřejnil po telefonátu s bahrajnským králem Hamadem bin Ísou Chalífem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zároveň uvedla, že toto rozhodnutí má přispět ke zmírnění napětí na Blízkém východě. Spojené arabské emiráty a Izrael ohlásily navázání diplomatických vztahů v srpnu. Slavnostní podepsání dohody by se mělo uskutečnit příští týden ve Washingtonu. O tom, že se k dohodě připojí také na ropu bohatý Bahrajn, se spekulovalo.

V sobotu se telefonicky spojili ministři zahraničí Bahrajnu Abdallatíf Zajání a Izraele Gabi Aškenazi. Podle agentury Reuters se shodli na tom, že obě země budou prosazovat mír a stabilitu v regionu.

Oznámení kromě dalších uvítala také česká diplomacie. Palestinci krok označili za bodnutí do zad. Agentura Reuters napsala, že rozhodnutí, k němuž patrně přispěly sdílené obavy z Íránu, může izolaci Palestinců prohloubit.

"Je to historický průlom k zajištění míru na Blízkém východu," uvedly Spojené státy, Bahrajn a Izrael ve společném prohlášení. "Otevření přímého dialogu a vazeb mezi těmito dvěma dynamickými společnostmi a vyspělými ekonomikami bude představovat pokračování pozitivní transformace Blízkého východu a zvýší to stabilitu, bezpečnost a prosperitu v regionu," stojí v prohlášení. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil dohodu o normalizaci vztahů s Bahrajnem za známku "nové éry míru". "Po mnoho dlouhých let jsme investovali do míru a nyní bude mír investovat do nás, přinese opravdu významné investice do izraelské ekonomiky a to je velmi důležité," uvedl Netanjahu ve videovzkazu.

Podle agentury AFP není pravděpodobné, že se Bahrajn rozhodl k navázání vztahů s Izraelem bez souhlasu hlavního hráče arabského světa Saúdské Arábie. Rijád patří k nejbližším spojencům Manámy - v roce 2018 pomohl Bahrajnu řešit finanční krizi, roku 2011 poslal do Bahrajnu armádu na pomoc při potlačení demonstrací tak zvaného arabského jara.

Související

Spojené arabské emiráty a Izrael v srpnu oznámily, že se pod záštitou USA dohodly na normalizaci vztahů. Slavnostní podepsání dohody by se mělo uskutečnit 15. září v Bílém domě. Akce, kterou pořádá prezident Donald Trump, se mají zúčastnit izraelský premiér Netanjahu a ministr zahraničí SAE šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján.

Bahrajnská tisková agentura BNA napsala, že král při telefonátu s Trumpem a Netanjahuem zopakoval, že je nutné, aby byl zajištěn spravedlivý a trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci na základě dvoustátního řešení, tedy vzniku nezávislého palestinského státu po boku Izraele. Mediální poradce bahrajnského krále podle Reuters uvedl, že bahrajnská normalizace vztahů s Izraelem potvrzuje, že spravedlivý a trvalý mír je nejlepší cestou, jak garantovat práva Palestinců.

Palestinci se obávají, že rozhodnutí SAE a Bahrajnu oslabí dlouhodobé panarabské stanovisko, které normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy podmiňuje izraelským uznáním palestinského státu a jeho stažením z okupovaných území. Palestinská samospráva na Západním břehu Jordánu a radikální hnutí Hamás, jež vládne v Pásmu Gazy, dohodu odsoudily. "Dohoda mezi Bahrajnem a Izraelem je bodnutí do zad pro palestinskou věc a palestinský lid," uvedl podle agentury AFP palestinský ministr sociálních věcí Ahmad Madždalání. Hamás dohodu označil za "agresi".

Páteční oznámení naopak za důležitý krok považuje egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Ten na Twitteru uvedl, že dohoda pomůže nastolit "stabilitu a mír na Blízkém východě způsobem, který povede k spravedlivému a trvalému urovnání palestinské otázky". Oznámení podle Reuters rovněž uvítala diplomacie Spojených arabských emirátů.

České ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že prohlášení Bahrajnu a Izraele vítá, a doplnilo, že "tento historický krok může spolu s izraelsko-emirátskou normalizací vztahů dále posílit naději na tolik potřebnou spolupráci a mír mezi zeměmi na Blízkém východě".

Navazování diplomatických vztahů s Izraelem se děje na pozadí sdílených obav z počínání Íránu. Trumpova vláda se podle Reuters pokusila přimět i další sunnitské země, aby navázaly vztahy s Izraelem. Nejvlivnější z nich - Saúdská Arábie - ale dala najevo, že na to není připravena.

Malý a bohatý ostrovní stát Bahrajn je blízkým spojencem Saúdské Arábie a sídlí tam regionální velení amerického námořnictva. Pátečním oznámením se Bahrajn stává čtvrtým arabským státem, který naváže diplomatické vztahy s Izraelem po Jordánsku, Egyptu a SAE.

O přistoupení k tomuto kroku mluvil pro HN v srpnu bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. "Tipoval bych, že Saúdská Arábie bude spíše vyčkávat. Země jako Bahrajn nebo Omán mohou být rychlejší, protože ty koneckonců alespoň některé styky s Izraelem udržují," upozornil Pojar.

Další z bývalých velvyslanců Jiří Schneider ale upozornil, že další vstřícné kroky směrem k židovskému státu mohou z arabského světa přicházet jen pomalu.

Související