Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. EU by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování zeleného růstu ekonomiky. Dosavadní plán počítal s omezením o 40 procent.

Některé státy zvláště z východního křídla EU včetně Česka přitom dávají najevo, že budou mít problémy i se splněním současného závazku. Větší část unijních zemí, stejně jako stovky velkých firem či nevládních organizací, naproti tomu přísnější závazky podporují. Řada europoslanců hovoří o ještě vyšších cílech.

"Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo," řekla von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu. "Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti," pokračovala. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem.

Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření nového koronaviru. Von der Leyenová ve středu řekla, že více než třetina z těchto peněz půjde do ekologických projektů. Třetinu prostředků na naplnění fondu, které si komise hodlá bezprecedentně půjčit na finančních trzích, podle své šéfky získá prostřednictvím takzvaných zelených dluhopisů. Tedy takových, které se využívají právě k financování ekologických projektů.

Klimatická koalice považuje i cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 za nízký, ale přijatelný. Ideální by podle ní bylo navýšení na 65 procent. Platforma to sdělila ve středeční tiskové zprávě. Klimatická koalice míní, že 55procentní cíl je tím nejnižším možným, který umožňuje dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v květnu uvedl, že Česká republika by měla zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990. Snažit se o 55 procent by podle něj bylo komplikované.

Související

EU musí posílit společné zdravotnictví

Evropská unie by měla v reakci na současnou koronavirovou krizi mít společná pravidla pro zdravotnictví a zvýšit unijní kompetence v této oblasti, uvedla zároveň ve svém projevu von der Leyenová. Evropská komise podle ní navrhne posílení zdravotnických orgánů EU a vznik nové výzkumné agentury.

EU na jaře čelila kritice, že členské země v obavách z pandemie nekoordinovaně uzavírají hranice a hromadí roušky či léky pro své potřeby, zatímco někde se jich nedostává. Německá politička, jejíž první rok ve funkci zásadně ovlivnila pandemie covidu-19, podotkla, že se postupem času podařilo všechny problémy vyřešit. Připustila však, že unie má v oblasti zdravotnictví a připravenosti na krize co zlepšovat.

"Je naprosto jasné, že musíme vybudovat silnější evropskou zdravotnickou unii," řekla v projevu k prořídlým řadám poslanců Evropského parlamentu, kteří se kvůli novému šíření nákazy místo ve Štrasburku sešli v Bruselu. O tom, jaké kompetence by ve zdravotnictví měla EU získat, by podle von der Leyenové měli rozhodnout obyvatelé unijních zemí prostřednictvím chystané konference o budoucnosti Evropy, která má podle dřívějších plánů Evropské komise řešit případné změny fungování institucí evropského bloku.

Vedle posílení Evropské lékové agentury a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ve středu šéfka komise navrhla vytvoření agentury pro biomedicínský výzkum.

"Podpoří naši kapacitu a připravenost reagovat na přeshraniční hrozby," prohlásila von der Leyenová. Dodala, že na příští rok navrhne uspořádat v Itálii celosvětový zdravotnický summit.

Související