Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve čtvrtek oznámil, že zavře hranice s Polskem a Litvou, jež patří mezi nejdůraznější kritiky jeho režimu. Posílit chce ochranu hranic s Ukrajinou. Autoritářský vůdce, jenž čelí podezření, že srpnové volby hlavy státu vyhrál podvodem, se rovněž zapřísahal, že volby nebyly zfalšované. Informovaly o tom agentury.

"Jsme nuceni stáhnout vojska z ulic, půl armády povolat do zbraně a uzavřít státní hranici ze západu - především s Litvou a Polskem," řekl Lukašenko podle nezávislého zpravodajského serveru Tut.by na fóru, které se na jeho podporu konalo v kulturním a sportovním komplexu v hlavním městě Minsk. Dodal, že "s velkou lítostí" musí také posílit státní hranici s "bratrskou Ukrajinou".

Mluvčí polské vlády Piotr Müller v reakci uvedl, že Polsko zatím nemá žádné potvrzení toho, že by hranice byly skutečně uzavřené. Polské ministerstvo zahraničí k tomu agentuře PAP sdělilo, že podle informací polské pohraniční stráže hranice prozatím fungují normálně.

Podle šéfa litevské pohraniční stráže Rustamase Liubajevase i hranice Litvy s Běloruskem funguje jako obvykle. Navíc běloruská pohraniční stráž uvedla, že neobdržela žádné příkazy k omezením na hranicích.

Při Lukašenkem oznámeném uzavření hranic není jasné, nakolik bude možné využít dvě úpravy polských předpisů, které Bělorusům usnadňují příjezd do Polska. Jedna změna se týká lidí, kteří mají víza pro turistické cesty. Druhá je určená pro lidi mající víza k účasti ve speciálním programu, jenž pomáhá začínajícím, malým a středním podnikům i velkým společnostem v Bělorusku bezproblémově se přestěhovat na území Polska.

Obě změny přijaté podle agentury PAP v souvislosti se situací v Bělorusku vstoupily v platnost právě ve čtvrtek.

"Přísahám, že ve volbách nebyly žádné lži, nemůžete zfalšovat volby na 80 procent," prohlásil Lukašenko podle agentury TASS rovněž na fóru. Tvrdil přitom, že jeho odpůrci výsledky hlasování k "útoku na mírumilovné hlavní město" nepotřebovali.

V Bělorusku vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna protesty poté, co úřady prohlásily vítězem Lukašenka. Opozice to považuje za podvod a výsledek voleb neuznala ani EU. Lukašenko údajně získal 80 procent hlasů při osmdesátiprocentní účasti.

Autoritářský prezident, jenž zemi vládne tvrdou rukou už 26 let, ponechal bez povšimnutí skutečnost, že v řadě běloruských měst již šestý týden pokračují protesty přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil. Každou neděli se jich přitom podle odhadů opozice i novinářů v Minsku účastní na 100 tisíc lidí, kteří požadují Lukašenkův odchod a nové volby hlavy státu.

Rezoluce EU

Evropský parlament (EP) ve čtvrtek v rezoluci vyzval státy Evropské unie k přijetí sankcí proti činitelům běloruského režimu, včetně autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk na to vzápětí reagoval dotčeně.

Poslanci v rezoluci schválené výraznou většinou 574 hlasů z 693 kritizovali srpnové "takzvané prezidentské volby", na jejichž základě běloruské úřady vyhlásily Lukašenka prezidentem už na šesté funkční období. Volby, jejichž výsledek neuznala běloruská opozice ani EU, byly podle europoslanců "flagrantním porušením všech mezinárodně uznávaných standardů".

EP odsoudil násilné potlačování masových opozičních protestů, při nichž se navzdory zatýkání od voleb scházejí v ulicích desetitisíce lidí. Vyzval i k uspořádání nových, tentokrát demokratických voleb. EU by podle zákonodárců měla uvalit sankce na lidi, kteří jsou odpovědní za volební manipulace a za potlačování protestů, včetně Lukašenka.

Unijní diplomacie připravila seznam asi 40 běloruských činitelů, kterým chce zmrazit majetek v EU a zakázat cesty na území bloku. V pondělí by jej mohli schválit ministři zahraničí. Lukašenko na něm však nefiguruje, neboť některé země, včetně předsednického Německa, chtějí dát přednost diplomatickému vyjednávání.

Lukašenkovo ministerstvo zahraničí na krok EP reagovalo popuzeně. Rezoluce podle něj ukazuje nepochopení toho, co se nyní v Bělorusku odehrává, a také "naprosté odtržení od reality", za což Evropský parlament "často kritizují občané uvnitř samé EU". Dokument má podle oficiálního vyjádření Minsku "zjevně agresivní charakter a neobsahuje vyváženou tezi". EP "v sobě nedokázal najít politickou vůli podívat se dál za špičku nosu, překonat jednostrannost a nestát se rukojmím konvenčních klišé", citoval server Tut.by z reakce ministerstva zahraničí.

OBSE bude vyšetřovat porušování lidských práv

Sedmnáct členů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) včetně České republiky zřídilo nezávislou expertní misi, která má vyšetřit údajné porušování lidských práv během srpnových prezidentských voleb v Bělorusku. Informovalo o tom ve čtvrtek dánské ministerstvo zahraničí.

Expertní mise bude mít za cíl prověřit četné zprávy o porušování lidských práv před volbami z 9. srpna, během nich i v období po hlasování. Zpráva s výsledky vyšetřování bude zveřejněna do osmi týdnů, uvedlo dánské ministerstvo.

"Cílem mise je v zásadě dohnat běloruské úřady k zodpovědnosti za hrubé porušování práv běloruských občanů na svobodné a spravedlivé volby, základní svobody a fungující vládu práva," uvedl dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod. "Expertní mise, doufejme, pomůže ukončit brutalitu a represe státních úřadů," dodal. Záměrem mise je podle něj vyvinout větší mezinárodní tlak na běloruský režim.

Misi OBSE podpořily kromě Dánska a Česka také Belgie, Kanada, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Británie a Spojené státy.

Běloruská opozice, stejně jako Evropská unie, výsledek voleb neuznává. Demonstrace pokračují už šestým týdnem, v neděli v Minsku proti Lukašenkovi znovu demonstrovaly desítky tisíc lidí.

OBSE sdružuje především evropské země, ale také asijské a severoamerické státy včetně Ruska a USA. Vznikla jako nástupce Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě fungující od 70. let minulého století. Snaží se přispívat k prevenci ozbrojených konfliktů a podporuje demokratické vládnutí. OBSE pravidelně vysílá své pozorovatele k volbám, monitoruje průběh válečných konfliktů a dohlíží na dodržování lidských práv. Mise OBSE pomáhají také s poválečnou obnovou.