Boje v oblasti Náhorního Karabachu mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky pokračují už druhým dnem. Na arménské straně padlo zatím 59 vojáků a 200 bylo zraněno. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Obě strany konfliktu podle agentury TASS nasadily těžké dělostřelectvo a hlásí rovněž územní zisky. Ázerbájdžán vyhlásil částečnou mobilizaci, Arménie vyzvala Turecko k ukončení podpory Baku.

Napětí na jižním Kavkazu se vyostřilo v neděli, když se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Arménský premiér Nikol Pašinjan vojenské aktivity sousední země v neděli označil za vyhlášení války a nařídil všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Dekret vyhlašující částečnou mobilizaci podepsal v pondělí také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

"Boje pokračovaly v noci (...) Klid zbraní není, boje pokračují a na některých místech se odehrávají dělostřelecké bitvy," cituje TASS z dnešního prohlášení arménského ministerstva obrany. Terčem ázerbájdžánského ostřelování se podle médií stalo i hlavní město Náhorního Karabachu Stěpanakert.

Obyvatelé Stěpanakertu se uchýlili do krytů, všechny obchody jsou zavřené a na ulicích téměř nikdo není, neboť je neustále slyšet ostřelování, citoval Reuters filmovou režisérku Angelu Frangjanovou, která ve městě žije. Stěpanakert je od fronty vzdálen několik desítek kilometrů.

Podle představitelů neuznané Náhorně-karabašské republiky přišlo od začátku bojů o život už 59 vojáků a téměř 200 bylo zraněno. Podle agentury AFP bylo navíc zabito pět ázerbájdžánských civilistů a dva arménští. Ázerbájdžán své ztráty oficiálně neoznámil.

Dělostřelecké boje potvrdilo také Baku. "Od rána 28. září arménské jednotky ostřelují město Terter," uvedlo ministerstvo obrany Ázerbájdžánu. Město leží na ázerbájdžánském území u hranice s Náhorním Karabachem a je plně pod kontrolou Ázerbájdžánu. Už během neděle ministerstvo hlásilo "intenzivní ostřelování" pozic ázerbájdžánské armády ze strany Arménie.

Později Ázerbájdžán oznámil, že jeho vojska obsadila strategicky důležité výšiny nad vesnicí Talyš, která je pod správou Náhorního Karabachu. Už v neděli Baku oznámilo, že získalo kontrolu nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okrese Fuzuli a dvěma v okrese Džebrail.

Arménie jakékoli ázerbájdžánské územní zisky ještě v neděli popřela a oznámení označila za provokaci. Podle dnešního vyjádření mluvčí arménského ministerstva obrany ale jednotky Náhorního Karabachu "získaly zpět ztracené bojové pozice". O jaké území šlo, mluvčí neupřesnila.

Arménský parlament v dnešním prohlášení odsoudil to, co nazval "totálním vojenským útokem" Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach, který podle něj podporuje Turecko. Podle zákonodárců může zapojení Ankary do konfliktu destabilizovat region. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval svou bezpodmínečnou podporu Baku a vyzval současně k navrácení okupovaných území Ázerbájdžánu.

"Mezinárodní společenství by mělo podniknout aktivní kroky k zastavení nejen ázerbájdžánské agrese, ale i tureckých ambicí zapojit se do konfliktu, který povede k destabilizaci regionu," uvedl předseda parlamentu Ararat Mirzojan.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z dovozu žoldáků ze Sýrie

Arménie a Ázerbájdžán se v době nynější eskalace bojů v oblasti Náhorního Karabachu vzájemně obviňují z dovozu žoldnéřů ze Sýrie. Arménský velvyslanec v Rusku uvedl, že Turecko dopravilo do Ázerbájdžánu tisíce bojovníků ze severní Sýrie, informovala agentura Interfax. Baku naopak tvrdí, že mezi padlými na arménské straně jsou nájemní vojáci z řad etnických Arménů ze Sýrie i dalších zemí.

"Podle našich informací bylo v poslední době Tureckem přemístěno ze Sýrie do Ázerbájdžánu kolem 4000 bojovníků," uvedl ambasador Vardan Toganjan s tím, že je složité určit národnost těchto bojovníků. Přesun se podle něj odehrál charterovými lety do ázerbájdžánské exklávy Nachičevan, která hraničí s Tureckem a od zbytku Ázerbájdžánu ji odděluje území Arménie i neuznané Náhorně-karabašské republiky. Ázerbájdžán informace arménského diplomata popřel.

Ankara stojí v konfliktu o Náhorní Karabach dlouhodobě na straně Ázerbájdžánu, jehož obyvatelé mluví prakticky stejným jazykem jako Turci. V neděli turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Turecko je ochotné Ázerbájdžánu pomoci "v takové formě, jakou bude sám chtít".

Turecko uplatňuje vliv v částech severní Sýrie, kam se uchýlili bojovníci proti režimu prezidenta Bašára Asada. Již v minulosti čelilo obviněním, že bojovníky ze Sýrie přesouvá na válčiště v Libyi, kde po boku Ankarou podporované vlády v Tripolisu bojují proti vojskům polního maršála Chalífy Haftara.

Zpravodajskými poznatky o účasti syrských žoldnéřů v bojích o Náhorní Karabach disponuje údajně také Baku. "Podle zpráv rozvědky bylo mezi zabitými nepřáteli množství etnických Arménů - nájemných vojáků - ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu," sdělil tiskový mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany Vagif Dargahli. V Sýrii žijí podle odhadů až desítky tisíc Arménů. Část tamní populace v poslední době nicméně přesídlila do Arménie či právě do Náhorního Karabachu, proti čemuž Baku opakovaně protestovalo.

Mezinárodní reakce


 

Evropská unie i regionální velmoci Rusko a Turecko v pondělí vyzvaly Arménii a Ázerbájdžán k ukončení bojů v oblasti Náhorního Karabachu. Ankara si ale současně klade podmínky - požaduje navrácení okupovaných území zpět Ázerbájdžánu. Nejtvrdší boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky od roku 2016 si od nedělního rána vyžádaly desítky obětí.

O nutnosti ukončit krizi v Náhorním Karabachu hovořil v pondělí v Istanbulu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle jeho představ ale k řešení může vést pouze vyklizení Armény okupovaných území v Ázerbájdžánu, uvedla agentura DPA. Erdogan současně odmítl nařčení Jerevanu, že k současné krizi sám přispěl svou vojenskou podporou Ázerbájdžánu.

V neděli turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Turecko je ochotno etnicky i jazykově spřízněnému Ázerbájdžánu pomoci "v takové formě, jakou bude sám chtít".

"Ázerbájdžán čekal 30 let na vyřešení tohoto problému, teď se rozhodl konat sám. Okamžité osvobození ázerbájdžánských území okupovaných Arménií otevře cestu k míru a stabilitě v regionu. Krize v regionu, která začala okupací Náhorního Karabachu, musí skončit," řekl Erdogan a dodal, že Turecko stojí " všemi prostředky a celým srdcem" na straně Ázerbájdžánu.

Mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella řekl, že eskalace bojů v Náhorním Karabachu je silně znepokojivá a jakékoliv zasahování je nepřijatelné. "Vysoký představitel Josep Borrel telefonicky hovořil s ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu a hodlá kontaktovat všechny aktéry v regionu, aby se pokusil boje ukončit," řekl mluvčí Peter Stano, kterého citovala agentura AFP.

Obě znepřátelené země, tedy Arménie a Ázerbájdžán, jsou součástí unijního programu Východní partnerství, jehož cílem je těsnější spolupráce EU s některými postsovětskými státy.

Za nebezpečný považuje vývoj situace v Náhorním Karabachu také Berlín, který znepřátelené strany vyzval, aby usedly k jednacímu stolu na půdorysu takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Obavy z eskalace bojů a výzvu k jednání vyjádřila také Moskva. "Situaci nadále pozorně sledujeme. Myslíme si, že bojové akce musejí být okamžitě přerušeny a proces zmírnění konfliktu jako takového, stejně jako důsledky současné eskalace, se musejí začít ubírat politicko-diplomatickým směrem," řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva má s převážně křesťanskou Arménií podepsanou dohodu o vojenské pomoci, přátelské vztahy ale udržuje i s muslimským Ázerbájdžánem a v konfliktu o Náhodní Karabach se snaží hrát úlohu arbitra, připomíná agentura Reuters.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a muslimským Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva převážně s arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.

Související
Související