Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek druhým dnem pokračují ve vrcholné schůzce, jejímiž tématy jsou zejména jednotný trh a digitalizace. Političtí vůdci hledají na summitu shodu také v otázce, jak moc má být unie soběstačná například ve výrobě léků, citlivých technologií či energie. První část debaty věnovali politici možné lepší koordinaci postupu proti šíření koronavirové nákazy.

"Covid-19 bezpochyby odkryl některé naše slabiny. Podle mě bychom jej však měli proměnit v příležitost a společně kriticky zhodnotit, jak by mohla být EU odolnější," vzkázal lídrům před jednáním předseda Evropské rady Charles Michel.

Původně se měl summit věnovat hlavně hospodářským otázkám spojeným s pandemií, Michel však podle diplomatických zdrojů otevřel páteční debatu snahou přesvědčit země ke sladění kroků přijímaných ve snaze zastavit její druhou vlnu. K větší koordinaci jednotlivých opatření či společným nákupům léků, zdravotnického materiálu či ochranných prostředků dlouhodobě vyzývá členské státy Evropská komise. Země se však nechtějí vzdát své suverenity v rozhodování o zdravotní politice a dosud s výraznějším sladěním postupu proti pandemii váhají. Lídři EU se podle informací ČTK shodli, že se k tématu podrobněji vrátí na příští vrcholné schůzce v polovině října.

Šéf unijních summitů Michel v posledních týdnech zdůrazňuje, že EU by měla posílit svou "strategickou autonomii", o níž v pátek šéfové států a vlád debatují. Podle navrhovaných závěrů summitu by se měli shodnout na tom, že unie bude pracovat na větší soběstačnosti například ve výrobě léků, komunikačních technologií či dalších strategických produktů.

Unijní představitelé jsou zajedno v tom, že koronavirová krize odhalila zranitelnost Evropy, v mnohém závislé například na asijské produkci. Jednotlivé státy však vnímají rozdílně míru, kam by měla EU ve snaze o soběstačnost zajít, aby předešla znevýhodňování mimounijní konkurence, které by mohlo vést například k nárůstu cen.

"Je důležité, abychom byli soběstační například v potravinách. Možná se nám to dnes nezdá, ale z dlouhodobého hlediska to může být problém," prohlásil před jednáním český premiér Andrej Babiš. Upozornil také na závislost Evropy na ruském plynu či na potřebu získat větší nezávislost ve výrobě komunikačních technologií.

Premiér Andrej Babiš v pátek ocenil, že se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na bruselském summitu shodli na sankcích proti představitelům běloruského režimu. Zklamáním podle něj naopak je, že na seznamu čtyř desítek lidí odpovědných za falšování voleb a násilí proti opozičním demonstrantům není autoritářský vládce Alexandr Lukašenko.

Lídří unijních zemí se na sankcích připravených několik týdnů shodli nad ránem po více než osmihodinové debatě, v níž postup vůči běloruskému režimu řešili společně s napjatými vztahy s Tureckem. Běloruské postihy blokoval kyperský prezident, který chtěl výměnou za svůj souhlas prosadit do závěrů co nejtvrdší přístup vůči turecké těžbě poblíž Kypru.

"Je velice důležité, že dnes po jedenácté hodině vstoupí v platnost sankce proti skupině 43 lidí, kteří jako představitelé běloruského režimu dávali pokyny k násilí na Bělorusech a kteří falšovali volby," řekl novinářům před začátkem druhého dne summitu Babiš. Zmínění činitelé budou mít zmražen majetek v EU a zakázány cesty na její území.

Zklamáním je podle Babiše fakt, že na seznamu sankcí chybí Lukašenko, kterého EU kvůli zmanipulovaným volbám za prezidenta neuznává. Zařadit jej tam chtěly především pobaltské země a další státy východního křídla EU, část zemí však byla proti. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela zatím unie preferuje snahu o dialog, který by v Bělorusku mohl vést k ukončení násilností vůči opozici a k vypsání nových voleb.

Český premiér také zdůraznil, že Polsko za podpory dalších visegrádských zemí připravilo plán ekonomické podpory pro Bělorusko. Na základě polské iniciativy vyzvali ve společných závěrech summitu lídři Evropskou komisi, aby připravila "komplexní plán ekonomické podpory demokratického Běloruska".

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová krátce před jednáním spolu s lídry pobaltských zemí oznámila, že Brusel poskytne 720 milionů eur (přes 19 miliard korun) na propojení energetické sítě těchto států s Polskem a zbytkem Evropy. Podle šéfky EK to sníží jejich závislost na Rusku. "Tenhle projekt je milníkem na cestě k ukončení izolace pobaltského energetického trhu," prohlásila von der Leyenová.

Zvláště globálním posilováním Číny je motivována snaha lépe chránit unijní trh, o níž vrcholní unijní politici rovněž diskutují. Na stole mají návrh Evropské komise (EK), aby unie v budoucnu ztížila přístup na svůj trh mimoevropským firmám, které se těší státní podpoře a mají proti těm unijním konkurenční výhodu.

Lídři by podle připravených závěrů summitu rovněž měli vyzvat EK, aby připravila plán digitalizace unie na následující desetiletí. Michel by také rád, aby summit podpořil plán komise, podle něhož má být pětina ze 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) ve fondu pokrizové obnovy hospodářství spojena s digitalizací ekonomik.

Během první části summitu, která začala ve čtvrtek odpoledne a skončila v noci na pátek, se prezidenti a premiéři zemí EU dohodli na společném postupu vůči Turecku a na plánu přijmout sankce proti představitelům běloruského režimu. Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko na sankčním seznamu ovšem nebude.