Převrat v západoafrickém Mali není typem události, která by se běžně drala na přední místa na českých zpravodajských serverech. Přesto se tam po 18. srpnu, kdy důstojníci udělali puč proti řádně zvolenému prezidentovi Ibrahimovi Boubacarovi Keïtovi, dostala. Hlavně proto, aby média informovala, že našich 120 vojáků nalézajících se v chudé zhruba dvacetimilionové zemi je v pořádku. Tato náhlá změna vlády vyvolává otázku, jaké má Česko v oblasti zájmy, aby kvůli nim riskovalo životy svých občanů 4500 kilometrů od našich hranic.

"Od roku 2015, kdy došlo k migrační krizi, Česko označuje jako jeden ze svých hlavních bezpečnostních zájmů omezení nelegálního přistěhovalectví. Právě oblast na jih od Sahary zvanou Sahel bere celá Evropská unie jako budoucí zdrojovou oblast nezákonné migrace. Jen uvnitř Mali se v důsledku nepolevujících násilností minulý rok muselo přesídlit milion osob," říká po telefonu afrikanista Vilém Řehák z Asociace pro mezinárodní otázky, proč dává smysl snažit se vojensky podílet na uklidnění situace, aby obyvatelé neměli potřebu z vlasti prchat.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.