Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly dohodu o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach. Informovaly o tom agentury Reuters a Interfax. Arménský premiér Nikol Pašinjan dohodu označil za bolestivou, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev za základ k urovnání dlouholetého konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že na základě ujednání Moskva do Náhorního Karabachu vyšle vojenské pozorovatele, kteří budou dohlížet na klid zbraní. Podle Alijeva bude členem mírové mise i Turecko.

Současný konflikt o Náhorní Karabach vypukl 27. září a byl nejhorší od 90. let 20. století. Na základě dohody podepsané Pašinjanem, Alijevem a Putinem měly boje ustat v pondělí v 1:00 místního času (v pondělí 22:00 SEČ). V uplynulých týdnech se bojující strany dohodly na třech příměřích, která ovšem záhy porušily.

Arménský premiér Pašinjan na Facebooku označil dohodu "o ukončení karabašské války" za bolestivou a rozhodnutí ji podepsat za "mimořádně obtížné". "Přijal jsem toto rozhodnutí na základě hluboké analýzy bojové situace," uvedl podle agentury Interfax. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že za současného stavu byl podpis dohody nejlepším řešením. "Toto není vítězství. Ale není prohry, pokud sám sebe nepovažuješ za poraženého. A my se nikdy za poraženého považovat nebudeme," uvedl Pašinjan.

Rusko podle prezidenta Putina vyšle nyní do oblasti bojů mírové jednotky, které budou dohlížet na klid zbraní na frontové linii. Střežit by měly mimo jiné takzvaný Lačinský koridor, který spojuje Náhorní Karabach s Arménií. Bojující strany zůstanou podle Putina na dosavadních pozicích. Agentura RIA Novosti uvedla, že ruské ministerstvo obrany už oznámilo, že z Ruska odletěli první členové mírové mise. Celkem by mělo být v Náhorním Karabachu 1960 ruských vojáků.

Ázerbájdžánský prezident Alijev označil dohodu za klíčový moment na cestě k urovnání konfliktu o Náhorní Karabach. Později podle AFP uvedl, že donutil Armény "ke kapitulaci". Podle Alijeva se mírové mise bude účastnit i Turecko, které je tradičním spojencem Baku. Alijev uvedl, že společná rusko-turecká mise bude trvat pět let a bude možné ji prodloužit o dalších pět. O počtu tureckých vojáků prezident neinformoval.

Putin v televizním projevu o turecké účasti nehovořil, upozornila agentura DPA. Agentura TASS později s odvoláním na Kreml uvedla, že podle Ankary i Moskvy bude role Turecka předmětem jednání. Text dohody v ruském jazyce na svých stránkách zveřejnil úřad ruského prezidenta Vladimira Putina. Turecko v něm není zmíněno v žádném kontextu.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov potvrdil, že zřízení monitorovacího centra pro dodržování příměří je předmětem odděleného jednání. Dodal ale, že středisko by mělo vzniknout na ázerbájdžánském území, nikoliv na území Náhorního Karabachu. "Ve zveřejněné dohodě o něčem takovém není ani slovo. Tři strany se na tom nedohodly, rozmístění tureckých vojáků v Karabachu nebylo dohodnuto," dodal Peskov.

Podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua vede Ankara rozhovory o své roli při monitorování příměří. "Budeme nadále monitorovat vývoj na bojišti a za jednacím stolem. Nyní je otázka, jak se bude monitorování a kontrola (dodržování dohody o příměří) provádět. O těchto tématech budeme jednat," řekl novinářům šéf turecké diplomacie.

Podle agentury DPA je v dohodě mimo jiné klauzule o výměně válčených zajatců a těl padlých vojáků. Pod dohledem Organizace spojených národů by se měli do svých domovů vrátit uprchlíci. Agentura AP uvedla, že by měl na základě dohody Ázerbájdžán získat přístup do exklávy Nachičevan přes arménské území.

Arménie dohodu s Ruskem a Ázerbájdžánem podepsala poté, co v pondělí karabšské úřady připustily, že nemají pod kontrolou druhé největší město Šuša, a uvedly, že ázerbájdžánské jednotky postupují na regionální metropoli Stěpanakert.

Související

Po Pašinjanově oznámení o podepsání dohody vůdce neuznané Náhorně-karabašské republiky Arajik Harutjunjan uvedl, že souhlasil s "ukončením války, co nejdříve to bude možné".

Podle agentury AFP propukly v arménské metropoli Jerevanu protesty. Demonstranti Pašinjana označili za zrádce a pronikli i do úřadu vlády, který zpustošili. Podle agentury DPA se protestující dostali i do kanceláře předsedy vlády. Premiéra vyzvalo 17 politických stran k odstoupení. Vznikla rovněž petice, která žádá prohlášení dohody za neplatnou. Tajemník rady bezpečnosti Náhorního Karabachu na protest proti uzavření příměří odstoupil, uvedla agentura RIA Novosti.

V ázerbájdžánském hlavním městě Baku naopak propukly spontánní oslavy vítězství. Projíždějící auta a autobusy troubily, lidé slavili a mávali ázerbájdžánskými vlajkami, uvádí agentury.

Současné boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.