Britský soud v pondělí rozhodl, že zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange by neměl být vydán do Spojených států, kde čelí obviněním z porušení špionážního zákona a ze spiknutí s cílem získat americké tajné dokumenty nabouráním se do vládních počítačů. Rozhodnutí bylo zdůvodněno obavou z vazebních podmínek v USA a z toho, že by Assange mohl spáchat sebevraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozil trest až 175 let vězení. Americká vláda podle agentury AP oznámila, že se hodlá proti rozhodnutí britského soudu odvolat, a Mexiko nabídlo Assangeovi politický azyl.

Americké úřady Assange viní ze zveřejnění tajných vojenských záznamů a diplomatických zpráv prostřednictvím WikiLeaks. Assange zveřejněním utajovaných informací podle USA ohrozil více než 100 lidí a zhruba 50 obdrželo pomoc - někteří uprchli se svými rodinami z vlasti do USA nebo jiné bezpečné země, píše Reuters.

Assangeovi právníci naopak označili stíhání za politicky motivované a stupňované americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Uvádějí, že jejich klient působil jako novinář. Podle nich zveřejnění uniklých dokumentů odhalujících protiprávní jednání americké armády v Iráku a Afghánistánu v tomto případě podléhá prvnímu dodatku americké ústavy, jenž zaručuje svobodu projevu. Tvrdí, že vydání Assange by vážně ohrozilo práci novinářů. O Assangeovo propuštění z londýnské věznice, kde je zadržován již více než rok a půl, chce podle AP jeho právní tým požádat při soudním stání ve středu.

Soudkyně Vanessa Baraitserová v pondělí zároveň zamítla téměř všechny námitky Assangeova právního týmu. V případě, že by se Assangeova vina prokázala, šlo by podle ní o trestné činy i podle britské jurisdikce a nevztahovala by se na ně svoboda projevu. Podle ní zároveň není dostatek důkazů svědčících o tom, že by Trumpův tým vyvíjel na americké prokurátory nátlak či že by Trump choval vůči Assangeovi zášť. Nic podle ní nenasvědčuje tomu, že by se Assangeovi v USA nedostalo spravedlivého procesu. Uvedla rovněž, že Assangeovy činy se vymykaly tomu, co lze považovat za investigativní žurnalistiku.

Stella Morisová, s níž má Assange dva syny, rozsudek označila za "první krok ke spravedlnosti". Doufá, že její přítel nakonec bude propuštěn, a vyzvala Trumpa, aby před odchodem z Bílého domu Assangeovi udělil milost. Není jasné, zda bude administrativa příštího prezidenta Joea Bidena ve stíhání pokračovat, ale americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že hodlá o extradici usilovat i nadále. Právníci zastupující americkou vládu uvedli, že jsou spokojeni s tím, že soud zamítl Assangeovy argumenty o politicky motivovaném stíhání.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador řekl, že Mexiko je připraveno Assangeovi poskytnout ochranu. "Je to novinář a zaslouží si dostat šanci," řekl s tím, že požádá ministerstvo zahraničí, aby začalo vyjednávat s britskou vládou a dosáhlo vydání do Mexika.

Rozhodnutí Assange nevydat nakonec soudkyně zdůvodnila skutečným rizikem, že by mohl spáchat sebevraždu. Poznamenala přitom, že Australan trpí střední až těžkou klinickou depresí, což by zřejmě zhoršila téměř úplná izolace, které by v případě vydání do USA nejspíše čelil. Upřesnila, že Assangeovi byl diagnostikován Aspergerův syndrom a autismus, byť jde o "případ vysokofunkčního autismu", a doplnila, že Assange má "intelekt a odhodlání" obejít jakákoli preventivní opatření proti sebevraždám, jež by přijala americká vězení. V květnu 2019 se v Assangeově cele našla půlka žiletky a místnímu zdravotnickému personálu se svěřil, že přemýšlí o sebevraždě.

Nadace pro ochranu svobody tisku rozsudek uvítala, přestože nebyl svobodou projevu zdůvodněn. Rozhodnutí podle ní posílí ochranu novinářů po celém světě.

Server WikiLeaks na sebe strhl pozornost médií z celého světa v roce 2010, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mimo jiné zveřejnil množství tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009, a tajných amerických diplomatických depeší.

Assange byl v posledních letech ve vazbě, na kauci ho soud odmítl propustit kvůli obavám z útěku. Kauci porušil v červnu 2012, kdy se kvůli hrozící extradici do USA ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně. Ekvádor mu ale předloni odebral azyl, načež Assange zatkla britská policie.

Související