Demokraté ve Sněmovně reprezentantů se chystají v pondělí předložit novou ústavní žalobu na prezidenta Donalda Trumpa s cílem odvolat jej z funkce jen devět dní před řádným koncem jeho mandátu. Píší to americká média s odkazem na zdroje seznámené s jednáním uvnitř strany. Demokraté chtějí Trumpa stíhat mimo jiné kvůli roli, kterou sehrál při středečních nepokojích v sídle Kongresu, při nichž přišlo o život pět lidí.

Dolní komora Kongresu, v níž mají demokraté většinu, bude projednávat návrh ústavní žaloby tří zákonodárců, podle nichž Trump mimo jiné zneužil svoje pravomoci "podněcováním násilí proti vládě Spojených států" ve snaze zvrátit svou prohru v nedávných prezidentských volbách. Podle dalšího článku se republikán také podílel na "podněcování vzpoury".

Návrh žaloby rovněž zmiňuje nedávný hodinový rozhovor se státním tajemníkem státu Georgia Bradem Raffenspergerem, v němž Trump tohoto vrchního volebního činitele žádal, jestli by pro něj "nenašel" dostatečný počet hlasů, aby v konečném součtu porazil ve státu svého demokratického soupeře Joea Bidena.

"Prezident vážně ohrozil bezpečnost Spojených států a jejich vládních institucí. Vystavil nebezpečí integritu demokratického systému, zasahoval do pokojného předání moci a ohrozil jednu ze složek vlády," pokračuje návrh žaloby podle kopií, jež se dostaly do rukou médiím.

Trump ve středu před svými podporovateli znovu odmítl prohru a bez důkazů hovořil o volebních podvodech a snaze demokratů ukrást volby, načež svoje příznivce vyzval k pochodu k budově Kongresu. Zákonodárci se tam zrovna zabývali oficiálním potvrzením Bidenovy výhry.

Trumpovi příznivci nedlouho poté prorazili bezpečnostní zátarasy a vtrhli do sídla zákonodárného sboru. Ničili a kradli v něm vybavení, při potyčkách s policií tam zemřelo pět lidí a několik desítek jich utrpělo zranění. Prezident během okupace Kapitolu vyzval svoje zastánce, aby šli domů, zároveň jim však vyjádřil podporu a sympatie.

Pokud by Sněmovna reprezentantů schválila ústavní žalobu, přesunulo by se její projednávání do Senátu. Ten by mohl dvoutřetinovou většinou rozhodnout o Trumpově odvolání z funkce. K tomu by však prezidentovi mohl rovněž znemožnit vykonávání jakékoliv veřejné funkce do budoucna, což je možnost, která se v současném scénáři jeví jako nejzajímavější. Trump totiž podle médií od své porážky uvažuje, že by o Bílý dům usiloval znovu v roce 2024.

Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová svým kolegům v pátek řekla, že se chystá ústavní žalobu probírat s nastupujícím prezidentem Joem Bidenem.

S tím v pátek hovořil vůdce republikánské menšiny v dolní komoře Kevin McCarthy, který na demokrata naléhal, aby další žalobu proti Trumpovi nepodpořil, protože by podle jeho názoru ještě více rozdělila americkou společnost. Bidena ve svém vyjádření přitom poprvé označil za zvoleného prezidenta.

Budoucí šéf Bílého domu se však od celé věci prozatím distancuje a opakovaně prohlašuje, že se jedná o rozhodnutí, jež je plně v gesci Kongresu. Sám se podle svých slov hodlá v posledních dnech před nástupem do funkce soustředit výlučně na předání moci a především na boj s koronavirem.

Trump se 20. ledna nezúčastní inaugurace svého demokratického nástupce Joea Bidena. Oznámil to v pátek na Twitteru. Bude to tak poprvé za posledních 150 let, co se odstupující prezident nezúčastní nástupu do funkce svého následníka.

Viceprezident Spojených států Mike Pence se naopak chystá zúčastnit slavnostního uvedení demokrata Joea Bidena do úřadu prezidenta USA. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na vyjádření činitele dosluhující administrativy.

Penceova účast na slavnosti se očekávala, viceprezident se však ještě na konci pracovního týdne odmítl jasně vyjádřit. Biden přitom v pátek řekl, že by jej na inauguraci rád uvítal, přičemž Trumpovo rozhodnutí nepřijít označil za "dobrou věc".